Hospodaříme lépe, ale systém venku z krize zdaleka není, říká generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny

Generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Josef Diessl

Generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Josef Diessl Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Jitka Menclová
Diskuze (0)

O systému veřejného zdravotního pojištění v České republice se mluví. A ne úplně pozitivně. Generální ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) Josef Diessl v rozhovoru varuje před zastaralým systémem financování zdravotnicví, rozebírá slučování pojišťoven či důležitosti digitalizace.

Jaká je v letošním roce situace v oblasti veřejného zdravotního pojištění? Podle dostupných údajů hlásí ztráty všechny pojišťovny, a to včetně VZP.

Tato čísla jsou odrazem zdravotně pojistných plánů, které všech sedm zdravotních pojišťoven v daných termínech připravilo a předložilo Ministerstvu zdravotnictví.  Situace není dobrá, a to i přes velké ambice, které tu byly v roce 2024. Podle nich měl být rok 2025 rokem vyrovnaného hospodaření zdravotních pojišťoven. Bohužel, vychází z toho poměrně velký propad celého systému financování ve výši bezmála osm miliard. Tu situaci potvrzují i pololetní výsledky. V propadu je tedy celý systém veřejného zdravotního pojištění a je jen s podivem, že v minulosti ten propad byl přisuzován de facto jen zaměstnaneckým zdravotním pojišťovnám.

A právě jednou z nich je i VoZP…

Ano a já nemám důvod nepřiznat, že se na tom všeobecném dlouhodobém propadu podílíme. Ovšem nejnovější výsledky, které máme k 30. 6. 2025, vypadají trochu odlišně. Když se podíváme na hospodaření zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, tak celkově vykazují drobný přebytek na tzv. základních fondech určených k financování zdravotní péče.

Naproti tomu největší tuzemská zdravotní pojišťovna, tedy VZP, zde vykazuje deficit. Je nutné v této souvislosti upozornit na jednu věc: zaměstnanecké pojišťovny si nepřidělují z pojistného nic do svých vlastních provozních fondů, respektive si tam přidělují velmi málo. Veškeré peníze, které čerpáme z uhrazeného pojistného, opravdu směřují do zdravotní péče. Kdežto VZP si je v současném deficitu schopná ještě dotovat své provozní fondy. A to si zaměstnanecké zdravotní pojišťovny prostě dovolit nemohou.

Současný systém veřejného zdravotního pojištění opravdu nedosahuje očekávaných a politicky deklarovaných cílů – že systém bude finančně vyrovnaný. Na druhé straně však v pololetí nevykazuje očekávaný deficit 11 miliard korun.

Nová vláda bude muset tuto nelehkou situaci řešit. Jaké je podle vás nejlepší východisko? Je na stole také otázka přerozdělování pojistného?

O přerozdělování se v posledních dvou letech začalo mluvit nejenom na straně zaměstnaneckých pojišťoven. A všechny tyto pojišťovny vidí v přerozdělování určité nedostatky. Nemluví o tom ale VZP. Té totiž ten stávající stav jaksi „hraje do not“. Nechci říct, že by byl postavený pouze pro potřeby VZP, ale její propady nejsou tak dramatické jako u zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Bohužel musím říct, že ambice, která tu byla před dvěma lety, skončila pouze u slov. Skupina utvořená k přerozdělení se sešla pouze párkrát, padaly sice i určité náměty, ale systém žádných změn nedoznal.

Systém přerozdělování podle vás potřebuje učitou korekci?

Na úrovni všech zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven jsme o tom přesvědčení. A i podle zákona by měl regulátor tento systém pravidelně vyhodnocovat.

Bohužel se to nestalo od poslední velké změny v roce 2018. Tehdy se začaly přerozdělovat prostředky veřejného zdravotního pojištění i podle spotřeby v určitých lékových skupinách. Žádná zpětná kontrola od té doby neproběhla. Takže logicky právě tohle musí být předmětem změny. Samotný systém i skladba pojištěnců jsou úplně jiné, než byly před 10, 20 lety nebo v době začátků.

V přerozdělení pořád budeme hledat rovnováhu mezi zdravými a nemocnými, systém bude muset ladit rovnováhu mezi těmi, kteří do něj přispívají významně, a těmi, kdo přispívají méně. Prvek solidarity tu určitě být musí, nicméně jsme přesvědčeni, že tak, jak byl nastaven v devadesátých letech, je už dávno překonán.

Musíme se na to tedy podívat znovu a počítat s tím, že následná diskuze bude složitá. Pokud do systému nepřijdou nové zdroje financování, tak ať dojde k jakékoliv změně, vždy se dostaneme do situace, že někomu to pozici trochu vylepší a někomu zhorší. Ti, kterým ji zhorší, budou hlasovat proti, a ti, kteří si polepší, budou logicky pro. Pokud ale nechceme změnit systém přerozdělování, rezignujeme na jakékoliv změny ve stávajícím systému.

Byl byste i pro variantu vytvořit u nás pouze jednu pojišťovnu?

Osobně si nemyslím, že to je správná cesta. Ale soudě podle toho, jak se chovají hlavní regulátoři, směřujeme právě k této variantě – tedy vytvoření jen jedné pojišťovny. Zaměstnanecké pojišťovny jsou tu nyní vesměs jen od toho, aby se na ně ukazovalo: že jsou tu navíc, že špatně hospodaří, že mají malý kmen pojištěnců… Před nedávnem nastala podobná situace v Rakousku. I tam bylo několik pojišťoven, které byly stejně svázané jako u nás. My jsme si z Rakouska dokonce na začátku devadesátých let, kdy se celý systém tvořil, brali inspiraci. Nakonec tedy tamní politici řekli, že bude jen jedna pojišťovna.

Jak k tomu tedy nyní ve VoZP přistupujete?

Děláme všechno pro zachování současného pojišťovacího systému. Ale nutně musíme zasáhnout do té příjmové strany i do způsobu rozdělování výdajů. Nemůžeme tedy řešit jen to, že nám někde chybí praktičtí lékaři pro děti a dorost, nebo že se někde nelze objednat na magnetickou rezonanci… To jsou jen symptomy – my musíme řešit tu esenci systému, tedy jak tam peníze přicházejí a jak se rozdělují.

Už ke konci června se objevily spekulace, že by se vaše pojišťovna mohla eventuálně sloučit s nějakou jinou. Jaká přijímáte opatření k zefektivnění svého hospodaření?

Poslední roky, především rok 2022, ale i roky 2023 a 2024 pro nás byly kritické. Museli jsme přijmout mnoho vnitřních opatření, abychom minimalizovali náklady na náš vlastní provoz, a peníze, které nám poté z toho provozu zůstanou, mohli deponovat do zdravotní péče. Ano, jsme pojišťovnou, která již od minulého roku vykazuje závazky po lhůtě splatnosti. Máme je především vůči nemocnicím a akutní lůžkové péči. Trvale a pravidelně s nimi ale diskutujeme, máme velkou snahu je řešit. Rád bych zde poděkoval všem, kteří nám vycházejí vstříc a pomáhají nám v  boji za záchranu VoZP. Ale jak zní i stanovisko naší správní rady – VoZP si musí pomoci především sama.

Jaké k tomu volíte cesty? Snižování počtu zaměstnanců, zjednodušování procesů?

Počet zaměstnanců jsme v poslední době snížili zhruba o pět procent a v oblasti digitalizace dnes naše pojišťovna patří k těm z nejprogresivnějších. A právě digitalizace mezi námi a poskytovateli zdravotní péče přináší maximální odlehčení. Snažíme se i o „bezpapírové“ jednání s našimi klienty. Tak, aby si všechno zvládli vyřídit prostřednictvím Klientského portálu na počítači nebo přes mobilní aplikaci. Je tu maximální snaha využívat všechny digitální agendy, které u nás ve státě máme, například při výměně dat s Českou správu sociálního zabezpečení, Českou poštu či Generálním finančním ředitelstvím.

Tyto agendy se snažíme propojovat, abychom šetřili i pracovní potenciál. Trochu problém je v tomto ohledu s takzvanou paušální daní, která byla zavedena před zhruba třemi roky a kterou využívají drobní podnikatelé. Protože se tady musí propojit více než dva systémy, tak to k dokonalosti má bohužel velmi daleko.

I v tomto období jste rozšířili škálu zdravotních výkonů, které klientům hradíte. O co konkrétně jde?

Jsme Vojenská pojišťovna, takže logicky v našem pojistném kmeni převažují muži. A jelikož třetí nejrozšířenější karcinom u nás je karcinom prostaty, poskytujeme jim přednostní vyšetřování magnetickou rezonancí spojenou s ultrazvukem – tzv. fúzní biopsii. Tato moderní metoda je v diagnostice tomto druhu nádoru mimořádně přesná. V posledních letech v populaci skokově narůstá výskyt deprese, úzkostných stavů a dalších psychických problémů a tak hodně děláme i pro naše klienty v oblasti psychického zdraví.

Samozřejmě je ale problém sehnat dostatek erudovaných psychologů nebo psychiatrů. Proto rozvíjíme spolupráci s vědeckými institucemi, a zejména s Masarykovou univerzitou v Brně. Díky tomu dokážeme klientům zajistit terapii na dálku, takže nemusí nikam dojíždět, což je právě pro lidi s depresivními stavy mnohdy obtížné.

Část klientů VoZP tvoří i váleční veteráni. Jaké služby poskytujete jim?

Těmto klientům nabízíme pobyty v lázeňských a rehabilitačních zařízeních, která nabízejí nejen fyzickou rekonvalescenci, ale i programy směřující k psychickému zdraví. Kromě toho máme pro ně už řadu let speciální preventivní program Válečný veterán. Snad každý pochopí, že válečný veterán je ten, kdo hájil zájmy České republiky, takže je potřeba se o něj náležitě postarat.

Začít diskuzi