Jaderná energetika je cestou ke snížení závislosti Evropy na Rusku

atomová elektrárna

atomová elektrárna

Summit světových zemí, který se nedávno konal v Bruselu, představuje důležitý historický moment pro evropskou energetickou politiku. Přinesl zásadní obrat týkající se jaderné energie. Jednotlivé země se shodly na společných krocích a strategiích, které by měly zajistit udržitelnou a spolehlivou energetickou budoucnost.

Evropská unie se pokouší zejména snižovat dovoz ropy a plynu z Ruska. Podle Evropské komise by plyn a zkapalněný zemní plyn ze zemí, jako jsou USA a Katar, měl letos nahradit více než třetinu dodávek – tedy přibližně 60 miliard metrů krychlových z celkových 155 miliard metrů krychlových, které evropské země dostávají z Ruska. Stále však existují země, které jsou na těchto ruských surovinách výrazně nebo zcela závislé. Například Česko a Lotyšsko stále dováží většinu své spotřeby plynu právě z Ruska.

V oblasti jaderného průmyslu je situace ještě o něco složitější. Většina kontraktů na dodávky paliva je nastavena dlouhodobě a nelze je jen tak ukončit, a to ani za současné geopolitické situace. I to je důvodem, proč byla společnost Rosatom ze současných sankcí proti Ruské federaci vyjmuta.

„Jaderná energetika v dnešním světě není vyhlídkou do budoucnosti, plánem nebo utopickou představou. Jádro dnes poskytuje 25 procent veškeré čisté energie, která ve světě vzniká, zde v Evropské unii je to asi polovina. Bude ale třeba více,“ pronesl na úvod summitu generální ředitel MAAE Rafael Grossi. Summitu se za Česko zúčastnil premiér Petr Fiala společně s ministrem obchodu a průmyslu Jozefem Síkelou. Ten se zde zasazoval o obnovu fungování trhu s energiemi a zdůraznil potřebu ukončit závislost na zdrojích energie od nespolehlivých partnerů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vystoupila na summitu s projevem, který zdůraznil roli jaderné energie v dosažení cílů EU, a to především v oblasti klimatické neutrality, konkurenceschopnosti a energetické bezpečnosti. Hlavním motivem celého summitu bylo nahradit v oblasti energetiky ruské dodavatele jaderného paliva a vybudovat nové jaderné elektrárny, které nahradí fosilní zdroje energie.

Základem je diverzifikace zdrojů

Česká republika již v průběhu návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Praze uzavřela v rámci své snahy o posílení nezávislosti na nespolehlivých obchodních partnerech prostřednictvím společnosti ČEZ smlouvu o obohacování uranu s francouzskou společností Orano. Tento obohacený uran bude po přeměně na palivo využíván v Jaderné elektrárně Dukovany.

„Zajištění západního poskytovatele služeb obohacování uranu pro Dukovany je důležitým krokem nejen pro českou energetiku, ale i pro celou Českou republiku. Významně se tím dále posiluje energetická bezpečnost,“ řekl k podpisu této smlouvy generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Už v minulosti byly podepsány smlouvy se společnostmi Framatome a Westinghouse na dodávky paliva pro elektrárnu Temelín.

Snaha o vytvoření náhrady za ruské palivo pro ruské reaktory typu VVER, které provozuje řada evropských zemí včetně Česka, představuje pro Evropu náročnou výzvu, se kterou se bude muset vyrovnat. Vývoj paliva použitelného v těchto reaktorech trvá velmi dlouho a není snadné jej rychle nahradit. Řešení hledá francouzská společnost Framatome, která dočasně nabízí palivo vyrobené v licenci ruské firmy TVEL. Toto palivo je vyrobené v Evropě a z evropských komponentů. Provozovatelé jaderných elektráren s ruskými reaktory typu VVER oceňují fakt, že jde o osvědčený produkt nevyžadující úpravy reaktorů. I přes veškeré dosavadní snahy o nezávislost na Rusku však Rosatom zůstává silným mezinárodním hráčem. Ve spolupráci s Ruskou federací pokračují například USA i Jižní Korea.

Co se řeklo na fóru

Téma energetické nezávislosti na Rusku se prolínalo i pražským Česko-francouzským jaderným fórem, které vyvrcholilo vystoupením francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten označil jádro za klíčový nástroj k zajištění energetické bezpečnosti v Evropě a důležitý příspěvek k řešení klimatických změn. Ve svém projevu kritizoval i vývoj na trhu solárních panelů, kde Evropa prakticky vyklidila prostor Číně, a volal po plnohodnotně evropském řešení v oblasti jaderné energetiky.

„Pokud vytvoříme suverénní evropský průmyslový sektor pro projekty nové jaderné výstavby, mohl by to být základ pro ‚Airbus jaderné energetiky‘, který by přinesl pozitivní úspory z rozsahu,“ uvedl ve svém projevu. Narážel tím na největšího světového výrobce letadel, který se opírá právě o řadu evropských dodavatelů včetně českých.

Možná spolupráce evropských zemí při výstavbě nových jaderných bloků byla logicky dalším velkým tématem akce. Generální ředitel společnosti EDF Luc Rémont připomněl, že oproti minulému století, kdy si Francie zvládla postavit sama desítky reaktorů, se situace změnila. „Nové bloky už dnes jedna země nezvládne postavit, je třeba spolupráce více evropských států. Proto je naším cílem vytvořit evropský dodavatelský řetězec se silným zapojením českých firem.“

Na jeho slova navázal předseda francouzského sdružení jaderného průmyslu GIFEN Xavier Ursat. „Pokud EDF uspěje v tendru na nové jaderné bloky v Česku, otevře to příležitosti pro české firmy i v dalších evropských zemích, kde budeme stavět,“ řekl Ursat. Francouzská státní společnost aktuálně staví dva nové bloky v Anglii a dva další zde připravuje. Ve Francii již byla schválena investice do šesti nových bloků a výstavba osmi dalších se vážně zvažuje. Jednání o nových reaktorech vede francouzská EDF také ve Švédsku, Nizozemsku, Bulharsku, Polsku, Slovinsku či na Slovensku.

Francie se nijak netají svou ambicí stát se lídrem evropské jaderné renesance, a to s využitím svých osvědčených reaktorů typu EPR. I z tohoto důvodu se státem vlastněná EDF účastní také probíhajícího výběrového řízení na nový český jaderný program, v němž nabízí reaktor EPR1200. Zároveň EDF zdůrazňuje, že jde o jedinou technologii, která je stoprocentně „Made in Europe“.