Jak dělají byznys majitelé úspěšných českých firem

Dva z nich figurují mezi stovkou nejbohatších Čechů. Stojí za nimi silný podnikatelský příběh, roky tvrdé práce i péče o duševní pohodu. Jak si hýčkají zaměstnance, co jim pomáhá při vstupu na zahraniční trh, které marketingové nástroje se jim vyplácejí a co jim pomohlo při prodeji firmy? Inspirujte se zkušenostmi šesti úspěšných tuzemských podnikatelů a podnikatelek.

Prodáváte firmu? S nikým nedomlouvejte exkluzivitu

Vít Horký

Vít Horký, Brand Embassy

O prodeji firmy uvažovali zakladatelé Brand Embassy, společnosti zaměřené na software pro zákaznickou podporu největších firem na světě, zhruba osm let. Jejich myšlenky odstartoval vstup prvního investora, který startup automaticky předurčil k prodeji. „Během let tak děláte různé kroky a musíte přitom uvažovat, jestli vám neuzavírají možnost prodeje, nebo nesnižují budoucí hodnotu,“ říká Vít Horký, který na prodeji začal systematicky pracovat zhruba půl roku před ním, což už jsou čtyři roky.

Startup koupil izraelský moloch NICE, který patří mezi přední globální hráče právě v nástrojích pro zákaznickou péči. Přesnou částku ani jedna strana nepotvrdila, ale spekulovalo se o sumě pohybující se v desítkách milionů dolarů. „Byl to nejkrásnější a zároveň nejhorší den v mojí podnikatelské kariéře. Měl jsem okamžitě na účtu peníze, o kterých se mi nikdy ani nesnilo, ale v tu samou chvíli jsem musel propustit 15 lidí. Někteří z nich s námi byli od samého začátku a byli součástí budování úspěchu. Navíc jsme jim mohli dát vědět pouhých 24 hodin před samotným prodejem,“ popisuje Vít Horký.

Přesto samozřejmě převažuje pozitivní část prodeje a Vít Horký ji zpětně hodnotí jako skvěle načasovanou. A jaký je podle něj recept na úspěšný prodej firmy? „V první řadě musíte vybudovat produkt, který zákazníci milují a za nějž jsou ochotni platit. Pak rozehrát mezi konkurenty boj o to, kdo dá víc, a sladit očekávání s investory,“ radí Vít Horký s tím, že nejvíce jim pomohly rady, aby se s jakýmkoliv partnerem nedomluvili na exkluzivitě, nevěnovali přípravě na prodej více pozornosti než budování hodnot firmy a průběžně informovali investory o strategických cílech. „Zcela zásadní byla pro náš úspěch konzultace s poradenskými společnostmi i právníky. To bych doporučil každému, kdo plánuje prodat firmu s minimem problémů za maximální cenu.“

Slevové akce jsou slepou cestou

Jana Stránská, obchodní ředitelka Ryor, MAGAZÍN České bohatství

Jana Stránská, Ryor

„Letos musíme trochu šlápnout do pedálů a prodat se zákazníkům. Mám pocit, že trpíme falešnou skromností,“ říká šéfka kosmetické firmy Ryor Jana Stránská a dodává: „Chceme si vybudovat pozici značky, která umí poradit i vyvíjet.“

Firmu Jana převzala po své mamince Evě Štěpánkové, která v roce 2017 prodělala závažnou operaci páteře. „Nástup byl pro mě nevyhnutelný, poměrně nečekaný a zpětně říkám, že drsný. Snažila jsem se nemít nálepku protekčního dítěte a pracovala do úmoru. Nebyl ale dobrý nápad cokoli někomu dokazovat,“ říká Jana Stránská, která je momentálně na rodičovské dovolené a s vedením firmy jí pomáhá manžel Tomáš. Mamince už jen reportuje. „Pokud je nějaký problém, snažíme se ho sdělovat, až když je vyřešený, což se mi ale vzhledem k mojí výbušné povaze ne vždy daří,“ směje se.

„Mamka mi občas řekne, že nějaký produkt je blbost, ale kdo nic nezkusí, nic nemá,“ říká majitelka a zmiňuje například osvěžující mlhy, které Ryor kdysi vyráběl, ale neprodávaly se. „To bylo ale někdy v devadesátkách. Hodně záleží i na obalu. Mlhy bývají během léta velmi úspěšné,“ popisuje.

Probojovat se s českým produktem v konkurenci mnoha zahraničních firem je podle Jany Stránské velmi složité. Na druhou stranu jde ale o obrovské korporáty a velmi trvá, než zareagují na změnu trhu. „To my jsme rychlíci.“ Ryor paradoxně marketing nebuduje slevovými akcemi, na které zákazníci slyší. „Myslím, že český zákazník potřebuje cítit, že firma je upřímná, a být přesvědčen o kvalitě. Hodně pomáhá, když vidí, kdo za firmou stojí. A tím nemyslím jen sebe a maminku, ale i své kolegyně – z marketingu, obchodní zástupkyně i prodavačky,“ dodává Jana Stránská.

Zákazník ocení radu a funkční řešení

Alexandra KalaAlexandra Kala|Profimed

Alexandra Kala, Profimed

Už více než čtvrtstoletí se jedna z nejúspěšnějších českých podnikatelek Alexandra Kala věnuje péči o lidské zdraví. Začala dentální hygienou, ke které postupně přibývaly další oblasti. Jako jeden z prvních průkopníků nyní do České republiky přináší trend dlouhověkosti, takzvanou longevity. Sama sází na sport, spánek, zdravé jídlo, otužování i duševní pohodu. „Jsem šťastná workoholička,“ říká o sobě.

Společnost Profimed vybudovala ze dvou zaměstnanců na 24 poboček působících nejen v České republice, ale i na Slovensku, v Maďarsku a Polsku. „Asi bych těžko identifikovala jeden rys strategie, na kterou sázím. Berte mě s rezervou, ale můj pohled na služby poskytované klientům by se dal porovnat s přístupem soukromého lékaře,“ vysvětluje Alexandra Kala a dodává, že není možné lidem nabízet falešné benefity. „Pokud naše služba nepřinese zdraví, nefunguje.“ K práci tak přistupuje racionálně a s maximální odborností, kdy své výrobky opírá o výsledky vědeckých studií a konzultuje je s odborníky. Jak sama říká, má docela pevné nervy, nebojí se riskovat a přinášet nová řešení jako první.

Před nedávnem přidala Alexandra Kala do nabídky Profimedu péči o matku a dítě a na český trh uvedla progresivní americkou značku Frida Mom, která přináší skvělé pomůcky pro zotavení maminek po porodu. Dále se věnuje populární novince, a to problematice dlouhověkosti. A i zde uplatňuje léty zažitý model, že zákazník oceňuje především radu, seriózní uvedení do problematiky a jasné funkční řešení, které lidé snadno začlení do života. Důležitý je pro ni výzkum opřený o vědecká fakta. V případě dlouhověkosti zmiňuje rostlinné doplňky stravy, které podporují očistu buněk bez potřeby hladovění.

Dlouhověkostí se ale nezabývá jen směrem k zákazníkům, ale i ve vztahu k sobě a zaměstnancům. „Vzdělávání v oblasti dlouhověkosti vnímám jako nezbytné pro kvalitu práce. Informace z této oblasti poskytujeme zaměstnancům v rámci jejich pracovního rozvoje,“ říká Alexandra Kala s tím, že zaměstnanci se o sebe s příchodem do firmy obvykle začnou více starat. Každý měsíc pak dostávají jako benefit novinky k vyzkoušení, zdravé občerstvení na porady i možnost konzultace s odborníky.

Na obchodování se nehodíte? I to má smysl zjistit

Otakar Šuffner a Marek Vašíček, zakladatelé FTMO

Marek Vašíček, Otakar Šuffner, FTMO

Dva mladí podnikatelé, Marek Vašíček a Otakar Šuffner, vybudovali ze svého koníčku byznys, který je vynesl mezi sto nejbohatších Čechů. Firmu FTMO už dnes neoznačují ani jako startup, byl by totiž značně přerostlý. Z kanceláře s mřížemi na oknech, kde původně sami začínali s obchodováním na finančních trzích, se dostali až k drahým kancelářím, 180 lidem v týmu, a co je nejdůležitější, jako jedni z mála v Česku dodávají službu do celého světa.

Šanci obchodovat dostanou s FTMO jen ti, kteří projdou přísnou zkouškou. Na základě toho se jim otevře demo účet firmy, na kterém mohou za určitých pravidel i povolených ztrát obchodovat. Reálný obchod vytvoří či nevytvoří až FTMO na základě zvážení rizik. Traderům už vyplatili celkem 190 milionů dolarů, tedy zhruba 4,5 miliardy korun.

„Vždy nám záleželo na dvou důležitých věcech. Aby si každý, kdo přijde k nám na platformu, odnesl nějakou zkušenost. I tu, že obchodování není pro něj. Druhá věc je, že chceme být klientům co nejblíž. Proto je pro nás zásadní mít co nejlepší možnou zákaznickou podporu,“ říká Marek Vašíček s tím, že jsou tak pravděpodobně jedinou firmou v oboru, která dokáže odpovídat zákazníkům nonstop a hned v šestnácti jazycích, mezi nimiž je třeba němčina, španělština, japonština nebo arabština. „Pokud chceme nabírat zákazníky po celém světě, musí pro ně být komunikace co nejjednodušší. Věříme, že i tento přístup z nás dělá lídra celého segmentu.“

Zároveň se FTMO snaží vnímat také kulturní rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a seznamovat s nimi při pravidelných týdenních i každodenních online setkáních s agenty na zákaznické podpoře. „Němci jsou třeba hodně fixovaní na pravidla a potřebují detailní vysvětlení, Japonci zase například nikdy nepoloží přímou otázku a se všemi jednají nadmíru zdvořile. Stejné chování ale očekávají i od nás, což učíme i naše agenty,“ popisuje Marek Vašíček.

Už se nesnažíme být holkou pro každého. Host si svůj hotel najde

Hoteliér Lukáš Pytloun

Lukáš Pytloun, Pytloun Hotels

„Proč by si host nemohl v Harrachově dát hned po snídani panáčka? Vždyť je na dovolené a chce zažít jiný den než všední,“ říká majitel sítě Pytloun Hotels Lukáš Pytloun a dodává, že nejdůležitější je, aby host odešel spokojený po snídani. „O tom, že přijede znovu, rozhoduje pozitivní závěrečná zkušenost.“

První ubytovací zařízení otevřel Lukáš Pytloun ještě během studií na vysoké škole v roce 2005. Od té doby se z rodného Liberce přesunul i do jiných měst včetně Prahy, kde se může pyšnit pětihvězdou na Václaváku nebo čtyřhvězdou na břehu Čertovky. „Zjistil jsem, že každý hotel nemusí být stejný a vyhovět všem. Postupem let jsem došel k závěru, že je možné zařízení nastavit jen pro určitou část klientely,“ říká Lukáš Pytloun. Některé hotely tak nabízejí plně vybavenou recepci, jinde je možné využít self check-inu a uvítání manažerem, jinde je to čistý self checking.

Lukáš Pytloun přitom sází na vlastní intuici, přestože jde proti zaběhlým pravidlům. „Nejhorší jsou našeptávači, kteří jsou v oboru dlouho. Tvrdí, že self checking nebude fungovat a plácají se po ramenou, že měli pravdu, když zaznamenáme první propady hostů. Jenže oni sice odešli, ale místo nich přišla úplně jiná klientela. Je lepší si z trhu vyzobávat určitý segment a být díky tomu profitabilnější. Už se nesnažíme být holka pro každého jako na začátku. Vyžaduje to ale změnu myšlení.“

Pro hotely sítě Pytloun jsou charakteristické malé detaily, které ve výsledku vytvářejí skvělou atmosféru. Od samého začátku mezi ně patří cedulky „nerušenky“, kterým dává klient najevo potřebu soukromí, nedávno ale přibyly takové, které informují, že na pokoji je pes. Aby nedošlo k oboustrannému polekání. „Recenze ale tvoří zaměstnanci. To, že uděláte hezký hotel, neznamená úspěch. Chci, aby se manažeři chovali jako majitelé, byli empatičtí. Nechci škatulkovat, ale většina mých manažerů jsou ženy, které ve vztahu k zákazníkům fungují vážně skvěle,“ dodává Lukáš Pytloun s tím, že jeho byznys se odvíjí především od jeho přátelské povahy.