Nárůst averze k riziku, nejistota, častější fakturace. S tím spojené menší, zato častější přeshraniční platby a měnové zajištění. Takový byl sektor malých a středních firem z pohledu Milana Cermana, šéfujícího společnosti Akcenta. Koruna podle něj oslabí už jen málo, což spolu s aktuálním úrokovým diferenciálem vytváří výhodné podmínky pro zajištění především pro exportéry.
Jaký byl z vašeho pohledu rok 2023 v sektoru malých a středních firem?
Náročný. Od našich klientů slyšíme a z našich čísel vidíme, že rok 2023 byl pro malé a střední firmy těžší. Nám rostl počet klientů v tomto segmentu, rostla i jejich aktivita, stejně jako počet přeshraničních platebních a zajišťovacích transakcí. Celkový objem ale stagnoval nebo klesal.
Transakce se drobily, bylo jich více a byly menší. Možná se firmy bály o další vývoj a chtěly dostávat peníze častěji. Menší obraty jsme viděli i u jednotlivých klientů. Všechny naše východoevropské země, tedy Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rumunsko jsou navázány na Německo. Možná ten vývoj odráží fakt, že německé ekonomice se nedařilo.
Řada firem se také refinancovala v euru, čímž zase výrazně posunula plíživou eurizaci ekonomiky. Šlo ale spíš o větší společnosti a rozhodně ne o většinu portfolia. U menších jsme pak viděli nárůst averze k měnovému riziku. Dřív byly zvyklé na stabilnější kurzové prostředí. S tím, jak se zhoršovala nálada, mnozí zřejmě vnímali riziko zpětného oslabení koruny. I menší firmy pak mnohem víc poptávaly zajištění proti riziku. Jeho celkový objem ale meziročně výrazně nerostl. Jednak proto, že po něm volaly menší firmy, ale i proto, že objemy jednotlivých transakcí šly dolů.
Jak se projevily ceny energií?
Dá se říct, že nejhorší byl rok 2023 právě pro energeticky náročná odvětví a pro ty, kteří nemohli plně promítnout do svých cen loňskou inflaci.
Na trhu jste 25 let. Byl loňský rok výjimečný, nebo šlo z vašeho pohledu o standardní kolísání?
Já si myslím, že to nic výjimečného nebylo. Firmu vedu přes třináct let a vnímám to samozřejmě hlavně optikou našeho byznysu. Myslím, že podstatně náročnější byl rok 2020, když začala pandemie covidu, a rok 2022, kdy jsme se pomalu oklepávali a najednou začala válka na Ukrajině, která opět velmi rozkolísala nejenom devizový trh.
Co byste radil exportérům teď?
Radit nikomu nemohu, ale být exportérem, velmi vážně bych nyní uvažoval o zajištění prodeje cizí měny. Koruna podle mě ještě trochu oslabí, ale pak už očekáváme stabilnější kurz někde kolem 25 korun za euro.
Zastánci eura často argumentují náklady na zajištění proti výkyvům kurzů. Dají se ale vůbec vyčíslit?
To je krásný příklad, co všechno se dá ztratit v překladu. Objevují se totiž naprosté nesmysly, co náklady tvoří. Třeba rozdíl mezi aktuálním a forwardovým kurzem. To je nesmysl. Směna měn pochopitelně nějaké náklady nese, ale nemyslím si, že tohle by byl silný argument pro euro. Podle mě je společná měna otázkou politickou a to, že odpadnou náklady na zajištění, nebude ten hlavní přínos.
Předpokládám, že váš postoj k euru bude s ohledem na vaše podnikání spíš negativní.
Nemá cenu zastírat, že pro nás je pozice mimo eurozónu výhodná. Jsme ale rozkročeni po více trzích a na další chceme vstupovat. Pro českou ekonomiku bude podstatné, na jaké úrovni směnného kurzu vstoupíme do systému ERM II. Pokud by se někdo populisticky snažil zafixovat kurz nízko, odnese to export. Pokud naopak vysoko, nebude se to líbit lidem, kteří rádi cestují a nakupují zboží z dovozu nebo za hranicemi. Tam bych viděl největší riziko. Každopádně si myslím, že to není moc aktuální otázka, protože ve veřejnosti euro podporu nemá a politici, myslím, k jeho přijetí nijak zvlášť nesměřují. Podpora ze strany firem také není jednotná ani silná. Mnoho z nich využilo úvěrů v eurech z důvodu nižších úrokových sazeb a pro ty, které mají v eurech i příjmy, to byl jednoznačně správný krok. Věřím, že mnoho firem využije i možnost vést v této měně i účetnictví. Myslím, že tyto postupné, přirozené kroky nás k euru postupně přivedou.
Proč jste s novým rokem změnili svoji vizuální identitu?
Rozhodli jsme se z několika důvodů. Stará identita s námi byla přes deset let, byla přežitá a nevyhovovala ani potřebám digitální transformace, kterou Akcenta prochází.
Milan Cerman (49)
Je předsedou představenstva společnosti AKCENTA CZ poskytující firmám například přeshraniční platby, měnové konverze či zajištění kurzového rizika. V minulosti působil mimo jiné v eBance.
