Televizní reklamy, které se vysílaly před dvaceti lety, si možná už dnešní generace třicátníků ani nepamatuje. Ti starší ale určitě dokážou identifikovat slogan „Jsou věci, které si za peníze nekoupíte, na všechno ostatní je tu…“ Ano, na všechno ostatní je tu Mastercard. A jakoby s odstupem času tento zlidovělý slogan jen potvrzoval, že to americká společnost myslela tehdy vážně.
Dnes už symbol červeného a žlutého kruhu pronikl v podstatě do všech oblastí, které mají co dočinění s platbami. A aktivní je i na poli fintech, kde se stává partnerem začínajícím fintechovým společnostem. Těm usnadňuje vstup na trh a podporuje je v jejich dalším rozvoji. Jak v rozhovoru říká Business Development Manager společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Viktor Gřešek, Mastercard už dávno není jen společností kartovou, ale společností technologickou. „Ať už je to segment krypto nebo open banking, chceme být prostě u toho.“
Před dvěma lety společnost Mastercard představila projekt a Fintech Express. Jak pomáhá fintechovým startupům?
Mastercard provozuje globálně mnoho programů pro fintechové firmy. Konkrétně Fintech Express je zaměřený na pomoc fintechovým firmám se vstupem na trh. Musíme si uvědomit, že se bavíme o vývoji technologií a licencovaném prostředí. No a to všechno stojí čas a peníze. My ale díky našim partnerům a existující infrastruktuře dokážeme fintechům pomoci se vstupem na trh mnohem rychleji a efektivněji. Takže fintechy, které chtějí přinést řešení v oblasti plateb, mohou do projektu naskočit a poptat naše partnery, kteří jim pomohou.
Kdo se může do projektu zapojit?
V podstatě se bavíme o dvou typech firem. Na jedné straně jsou to fintechy, které už mají nějaký produkt nebo službu na trhu a které se chtějí rozvíjet v oblasti plateb, a pak jsou to naši partneři, což jsou licencované subjekty, které mohou vydávat karty, mají na toho potřebnou infrastrukturu, umějí karty digitalizovat. A zároveň splňují požadavky bezpečnostní směrnice PSD2, která na bankovním trhu zajišťuje silné ověření klienta a multibanking. My tyto partnery potom certifikujeme, aby mohly rychle podpořit fintechy, které tyto služby poptávají.
Říkáte, že je pro startupy důležitá rychlost. Kolik času jim tedy ušetří program Fintech Express?
Když se podíváme například na proces uvedení nové karty na trh, což je aktuálně jedna z nejběžnějších situací, tak se bavíme o vyšších jednotkách měsíců. Díky našemu programu se ale fintechové karetní projekty mohou dostat na trh už v řádu jednotek týdnů. A to hraje mnohdy opravdu zásadní roli, protože se pohybujeme ve vysoce konkurenčním prostředí.
V jaké kondici se teď vlastně nachází fintech obor v Česku? Pozorujete nějaké trendy související s pandemií, rekordní inflací nebo vysokými úrokovými sazbami?
Já bych se ohlédl ještě trochu více. Když se podíváme pět až sedm let zpátky, tak se ocitneme v době, kdy u nás vyrostla první vlna fintechů a zakladatelů. To je období, kdy se zrodilo opravdu velké množství nových talentů. Tahle doba kolem roku 2016 měla na celý fintechový ekosystém velmi pozitivní vliv. Díky tomu jsme se i trochu dotáhli na Evropu, ale ještě není zdaleka vyhráno. Startupy jsou ze své podstaty vždy poměrně rizikové, a to bez ohledu na dobu, ve které se nacházíme. Podle statistik jich 80 až 90 procent nepřežije prvních pět let. A očekávám, že to budou mít ještě složitější. Ať už kvůli rostoucím úrokovým sazbám nebo aktuální geopolitické situaci.
„Dneska přestává platit dlouhodobý výhled. Nikdo netuší, jak se bude trh vyvíjet a jedinou konstantou je trvalá změna.“
Myslíte si tedy, že dojde k nějakému pročištění fintechového trhu?
Hodně záleží na tom, jak se s tím trh popere, ale je jasné, že se dočkáme určitě řady výzev. Celosvětově je v tomto segmentu kladen důraz zejména na růst valuace a počtu klientů, a to bez ohledu na ziskovost. Tohle investoři dříve hledali a takto byly nastaveny produktové a marketingové strategie. Nyní jsme ale v situaci, kdy musí každý validovat správnost strategie a dochází k přechodu na strategii udržitelnosti fintechů a jejich ziskovost. Je to tedy doba sebereflexe, která s sebou může přinést i určité pročištění trhu. Ale to se týká prakticky všech oborů, které se musí naučit žít bez levných peněz.
Na co by se tedy měly fintechy teď zaměřit, aby si zajistily vyšší udržitelnosti? Jaký by si měli teď udělat domácí úkol?
Musí se podívat hlavně na to, jestli je jejich byznys model stále aktuální. Musí reagovat nejen na aktuální makroekonomické prostředí, ale také vyhodnocovat změny chování spotřebitelů. Jsem ale přesvědčen, že minimálně ze strany investorů jsou taková opatření už dávno iniciována. Jednodušší to samozřejmě mají fintechy, které už jsou delší dobu na trhu, protože mají k dispozici data. Ta jsou naprosto klíčová. Fintechy, které chtějí být úspěšné, proto musí na denní bázi řídit svůj byznys a na základě čísel a aktuálního vývoje se agilně přizpůsobovat. Dneska přestává platit dlouhodobý výhled. Nikdo netuší, jak se bude trh vyvíjet a jedinou konstantou je trvalá změna.
Podíleli jste se na také na založení slovenské platformy Fintech Hub. Ta je určena komu?
Fintech Hub jsme na Slovensku založili minulý rok, a to ve spolupráci s vývojářskou společností Vacuumlabs a Slovenskou FinTech asociací. Záměr byl jednoduchý – být nablízku fintechům, které jsou těsně před vstupem na trh a které potřebují překlenout úvodní nejrizikovější období. My samozřejmě máme globální programy, jako je právě Fintech Express, kde podporujeme zavedené fintechy. Ale na lokální úrovni často vznikají inovace dnes a denně a my jim chceme být nablízku. Proto vznikl tento Fintech Hub. Máme od firem velmi dobrou pozitivní zpětnou vazbu, pochvalují si, že jim to opravdu pomáhá. Je to otevřená platforma, takže fintech, který plánuje svou propozici založit na platbách, otevřeném bankovnictví nebo kryptotechnologiích, může do tohoto programu naskočit.
Kolik firem se do této slovenské platformy už zapojilo? Jak jsou plány s českým Fintech Hubem?
Do tohoto programu se na Slovensku zapojilo už 15 firem, se kterými Fintech Hub spolupracuje na každodenní bázi. Jsou jimi fintech společnosti ze Slovenska, Česka, Maďarska, Rumunska, ale také z Ukrajiny. Po loňském vyladění slovenské platformy nám dávalo smysl rozšířit tento program i do České republiky. Na jaře jsme proto ve spolupráci se Seed Starterem České spořitelny otevřeli Fintech Hub i u nás. Strategickým partnerem Fintech Hubu pro ČR je také Česká fintech asociace. Cíl je stejný jako na Slovensku, a sice být jedním místem, kam se fintechy v rané fázi svého vývoje automaticky obracejí pro pomoc.
Pojďme ještě zpátky ke konkrétním technologiím. Které finanční technologické inovace zažívají teď největší rozmach?
Na prvním místě bych zmínil určitě platební metodu BNPL (Buy Now Pay Later), kde asi skoro každý zná asi největší českou fintechovou společnost Twisto. Tu nedáváno majetkově převzala australská fintechová společnost Zip. Z globálních hráčů na trhu pak musím určitě zmínit švédskou společnost Klarna, která celosvětově zaměstnává asi 3500 lidí a jde o nejhodnotnější evropský fintech. I tento segment se ale bude muset vypořádat s rostoucími úrokovými sazbami a dopady inflace na klienty, což ve finále může znamenat, že více klientů nemusí být schopno kvůli těmto novým podmínkám řádně splácet.
Kde má žebříčku fintech inovací místo svět krypto?
To je bezesporu velmi vysoko, řekl bych, že po BNPL je to hned druhý fenomén. V této oblasti probíhá v rámci fintechů určitě nejdynamičtější technologický vývoj. Celý tenhle sektor je ale poplatný vývoji ceny bitcoinu, takže se dá říci, že probíhá v určitých vlnách. Konkrétně v Česku máme velmi schopnou komunitu i firmy celosvětového významu. Ať už je to SatoshiLabs, výrobce Trezoru, což jedna z nejznámějších fyzických peněženek kryptosvěta, nebo třeba General Bytes, což je světový výrobce bitcoinmatů. Talentů je tedy v těchto vodách spousta. Velkou výzvou pro krypto fintechy ale může být nové nařízení Evropské komise o trzích s kryptoaktivy (tzv. MiCA). Až vstoupí v platnost, bude muset většina poskytovatelů krypto služeb získat licenci od České národní banky. Podle mých informací by se o tom mohlo rozhodovat už v průběhu českého předsednictví EU.
Vloni jste oznámili, že se chystáte otevřít vlastní kryptoměnovou síť. Už projekt funguje?
Tento pilotní projekt běží zatím jen ve Spojených státech. Jádrem této nové služby je usnadnění směny a úschovy kryptoměn pro naše klienty, tedy fintechy, které chtějí koncovým klientům zjednodušit přístup ke kryptoměnám. Chceme ale integrovat kryptoměny i do našich zákaznických programů. Obchodníci a banky tímto získají možnost odměňovat svoje klienty přímo kryptoměnami a umožní to také směňovat současné věrnostní body za kryptoměny a další univerzálnější digitální aktiva. Věřím, že se po vyhodnocení pilotního projektu ukáže, že taková služba dává smysl, a že se jí tedy brzy dočkáme i v Evropě.
Společnost Mastercard byla mezi prvními institucemi, které propagovaly myšlenku otevřeného bankovnictví. Kam se vývoj od té doby posunul?
Já bych se nebál nazvat open banking fenoménem. Zásluhu na tom má zejména již zmiňovaná PSD2 regulace. Ta Evropanům tohle prostředí významně otevřela, protože umožnila dva typy služeb: platby a poskytování informací o účtu. Na obojí je potřeba samozřejmě speciální licence od regulátora, jejíž získání není vůbec jednoduché. U fintechů převládají licence na informace o účtu, které tvoří asi 70 procent. Další licence jsou vydávány pro platby a jen velmi málo subjektů má licence obě. V praxi to znamená, že subjekt, který má licenci a získá důvěru koncového klienta v podobě jeho souhlasu, může za klienta přistupovat na jeho účet a iniciovat platby, což je typicky například platba v e-shopu. V případě informací o účtu může získat informace o transakcích či vyhodnotit takzvaný credit scoring. Dneska tedy fintechy ladí technologická rozhraní a snaží se získat potřebné licence, aby mohly přinést další inovativní řešení. Data tak nebudou výsadou pouze bank.
Směřuje tedy celý tenhle vývoj k bezhotovostní společnosti?
Určitě to nebude v nejbližších letech a ani to není cílem Mastercard. Je pravda, že například ve Švédsku je společnost jak říkáte bezhotovostní a tamní centrální banka se touto myšlenkou zabývá. Ve střední Evropě ale takhle daleko rozhodně nejsme. Naším cílem v Mastercard je mít alternativy ve formě moderních bezhotovostních řešení. Mastercard už dávno není jen kartová společnost, ale společnost technologická. Ať už je to segment krypto nebo open banking, chceme být prostě u toho.
Viktor Gřešek, Business Development Manager společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko
Působí ve společnosti Mastercard od roku 2021. Zodpovídá v ní za rozvoj spolupráce s fintechy v Čechách a na Slovensku a také za rozvoj v oblasti Open Bankingu. Současně řídí aktivity Mastercard v rámci Fintech Hub Slovensko. Před tím, než začal působil v Mastercard, pracoval ve společnosti Twisto Payments, kde byl zodpovědný za implementaci, provoz a rozvoj Twisto karty v Čechách a Polsku. Ve fintech světě se pohybuje již od roku 2010. Zajímáme se o paymenttech a startupy opírající svou propozici o open banking.
