Mnoho malých a středních firem přistupuje k automatizaci a robotizaci zatím velmi rezervovaně. Podle Jana Hirše, ředitele pro Industry 4.0 společnosti T-Mobile je to škoda, protože především nástup 5G sítí jí výrazně zlevnil a dnes se vyplatí automatizovat i výrobu v menších sériích. „Díky rozvoji 5G sítí klesají v současnosti náklady na moderního robota na zlomek původních cen,“ říká v rozhovoru.
Rozvoj 5G sítí umožňuje především rychlejší přenos dat v reálném čase. Využívají toho české firmy efektivně?
Záleží na tom, jaká data sbírají a zda s nimi umí pracovat. Každá firma data sbírá, ale zásadní otázkou je, jakým způsobem s nimi pracuje a vyhodnocuje je. Každý proces potřebuje data s jinou přesností a jinou rychlostí zpracování.
Můžete to nějak přiblížit?
Díky novým technologiím je možné získávat obrovské množství dat. Ovšem většina zákazníků se soustředí jen na zlomek z nich. Třeba potravinářská firma na to, kolik litrů někam plní, jakou má náplň teplotu, jaká je teplota a vlhkost v provozu, ale už třeba nesleduje pohyby zařízení a pracovníků, vytížení strojů, proč v daný okamžik nějaký stroj pracuje či ne, případně na jaký jede výkon. Když naopak někdo sbírá úplně všechno, snadno dojde ke vzniku takzvaného datového pekla. Má neuvěřitelné množství dat a neví, co s nimi. Dokonce se nám i stalo, že nám zákazník řekl: Já vám dám svoje data a vy mi zanalyzujte, co v nich vidíte. V takovém souboru samozřejmě nevidíme nic. Proto je důležité sběr dat přizpůsobit tomu, na co se potřebuji v rámci výroby nebo logistiky zaměřit a co chci zefektivnit.
Jak tedy začít?
Vždycky je třeba se na vše dívat v nějakém kontextu, tedy podle toho, co potřebuji řešit. Někoho trápí neefektivita ve výrobě, jiného častá poruchovost, dalšího pohyb palet ve skladu či logistice.
Pokud se ale ze začátku úzce zaměřím, nehrozí, že mi něco unikne?
Našim zákazníkům vždy doporučujeme začít takzvaným „nízko visícím ovocem“. Většina z nich řeší problém s efektivitou a začíná sledováním vytíženosti strojů. Bývá to jeden z prvních případů, kterým se zabývají a na který stačí jednoduché senzory kupříkladu k měření spotřeby elektrické energie. Podle toho vidíme, kdy stroj pracuje, kdy stojí nebo na jaký výkon pracuje. Z těchto dat pak dokážeme vytvořit reporty, které mohou ukázat, co je příčinou nízké efektivity, jako je třeba častá poruchovost.
Co je pak tedy tím dalším krokem?
Následně je možné začít dynamicky plánovat. K tomu jsou nutné ještě další informace, například o stavu zásob materiálu. V případě poruchy nebo výpadku některého stroje je pak možné přeplánovat výrobu i údržbu tak, abych na konci směny dostal maximum možného. Pomáhají i zdánlivé drobnosti jako například, když potřebuji ještěrku, aby mi odvezla porouchaný díl, tak si prostě zavolám tu nejbližší, protože vím, kde se která v daný moment nachází. Dalším příkladem může být plánování údržby, díky které je možné předcházet narušení plynulosti výroby. Jednoduše z dat vím, za jak dlouho nebo jak často se některý přístroj nebo jeho díl porouchá a mohu tak snadno naplánovat jeho výměnu nebo opravu třeba během přestávky. Pak mohu začít přidávat další věci. Navíc spousta strojů a zařízení umí dodávat informace i sama, jen je třeba se k nim připojit. A pochopitelně obrovské množství dat přináší robotizace.
Jakým tempem robotizace v Česku pokračuje?
Velké firmy do ní investují dlouhodobě, ale dnes je dostupná i pro ty střední a menší, a to právě díky rozvoji takzvaných 5G kampusových sítí, které ji zefektivňují. Dokážou například pokrýt sklad nebo výrobní halu vysokorychlostním bezdrátovým připojením a spolu s dalšími technologiemi jednotlivé procesy zrychlují, optimalizují či automatizují. Je proto velká škoda, že se stále mnoho menších firem k otázce robotizace staví zatím dost rezervovaně. V naší praxi často vidíme, že si onu dostupnost a veškeré možnosti ani neuvědomují. Konkrétně to, že robotizace pro ně již není cenově nedostupná, například i díky přispění státních pobídek v rámci Národního plánu obnovy. Navíc právě díky rozvoji 5G sítí a dalších technologií klesají v současnosti náklady na pořízení moderního robota na zlomek původních cen. A pokud stojí například kolem jednoho milionu korun, je to částka podobná ročním nákladům na jednoho kvalifikovaného pracovníka. Přitom máme stále nedostatek kvalifikované pracovní síly, kterou lze robotizací nahradit. Spousta firem by tak nemusela kvůli nedostatku lidí třeba rušit směny nebo omezovat výrobu.
Pro řadu firemje to ale podle vás zřejmě novinka.
Nová je dostupnost. V robotizaci průmyslu se jako T-Mobile pohybujeme poměrně dlouho. Různé systémy jsme dodávali už před dvaceti lety. Zatímco v minulosti jsme je dodávali jen těm největším hráčům na našem trhu, jako jsou Škoda Auto a podobně, dnes nejsou výjimkou ani malé výrobní firmy s pár desítkami zaměstnanců. S nástupem 5G sítí již není třeba pořizovat drahé vybavení ani speciální průmyslové počítače. Dnes robota prostě připojíte na standardní IT server. Dá se říct, že úsilí na jejich získání je dnes mnohem nižší. A to jak z hlediska finančního, tak implementačního. Mluvím přitom o kolaborativních robotech, robotech schopných například využívat strojové rozpoznání obrazu.
Proč tedy nejde jejich zavádění rychleji?
Jako Česká republika jsme na této cestě teprve na začátku například oproti asijským trhům, kde jsou dál i s ohledem na obrovské množství vyráběného zboží. Navíc mnoho majitelů malých a středních podniků u nás často ani netuší, co vše je dnes ve výrobě nebo logistice dostupné a realizovatelné. Třeba automatizace i malých sérií, která přináší jednoznačně vyšší efektivitu. Zároveň lze dosáhnout i flexibility, protože moderní roboty není těžké přeprogramovat.
V čem je tedy ten hlavní důvod, že výhody vysokorychlostních 5G sítí nevyužívá více firem?
Myslím, že máme historicky dobrý základ, protože jsme technická země, a to i ve srovnání s okolními státy. Dokážeme myslet inovativně a máme také skvělou základnu na technických univerzitách. Nevýhodou je ale určitá míra konzervativnosti a mnohdy se nám dobře zajeté a ozkoušené procesy nechce měnit. Ale realita je dnes taková, že pokud si v tomto směru necháme ujet vlak, ztratíme konkurenceschopnost a efektivitu.
Kam by se měla taková firma, která chce něco změnit, obrátit? K vám, nebo nějaké softwarové společnosti?
Začít s robotizací je dnes opravdu jednoduché. Dnes je možné se obrátit na některé technické univerzity jako ČVUT, VUT v Brně, Vysokou školu báňskou v Ostravě nebo Technickou univerzitu v Liberci, které mohou právě menším podnikům zpracovat strategii digitalizace i ve spolupráci s T-Business. Navíc jim mohou nabídnout i otestování nové technologie, čímž získají jistotu návratnosti jejich investice. V oblasti strojového učení pak od letoška působí opět prostřednictvím vybraných vysokých škol Evropské centrum pro digitální inovace, jehož cílem je také podpora startupů a malých a středních podniků.
Jan Hirš
Je v T-Mobile Česká republika ředitelem pro oblast průmyslu 4.0 v rámci divize T-Business. Jako expert odpovídá i za budování 5G kampusových sítí, automatizaci a robotizaci, IoT (internet věcí), big data, virtuální a rozšířené reality. V minulosti pracoval pro Hewlett Packard Enterprise.
