Navrhování módy je jako barmanství. Koktejl prostě musí chutnat

Jana Kuťková

Jana Kuťková Zdroj: Ilja Hubálek

Jana Kuťková, šéfdesignérka Blažek
Jana Kuťková, šéfdesignérka Blažek
Jana Kuťková, šéfdesignérka Blažek
Jana Kuťková, šéfdesignérka Blažek
5
Fotogalerie

Od ponožek, kapesníčků do klopy se přes trika a svetry posunula až na pozici šéfdesignérky značky Blažek, předního českého výrobce pánské módy. Právě připravuje kolekci jaro-léto 2020. Nejen o ní, ale také o „kontrole“ či volnosti mluví Jana Kuťková.

Jak jste se vlastně dostala k mužské módě? A pak následně k Blažkovi?

Pánská móda nebyl můj plánovaný záměr. Cítila jsem, že na volné noze s individuální tvorbou to bude boj na dlouhou trať. Sledovala jsem inzeráty a narazila jsem na Blažka. Hledal junior designérku na pozici pletenin. Pět let jsem navrhovala svetry, trika a doplňky jako ponožky, spodní prádlo, kapesníčky do klopy, tedy věci, ke kterým jsou zapotřebí předlohy pro tisk, který jsem v počítačích vytvářela sama. Nyní čtvrtým rokem pracuji u Blažka jako šéfdesignérka, k sobě mám další dvě designérky. Na mně je vymyslet koncept nové kolekce. Navrhování obleků, separátních sak, kalhot a košilí. Kolegyně Monika Štaudová dělá mou bývalou pozici, tudíž pleteniny a jeansy. Druhá designérka Veronika Bobčíková navrhuje outwear – bundy a pláště.

Je snazší navrhovat módu pro muže než ženy?

V době, kdy jsem nastoupila k Blažkovi, se mi zdálo snadnější navrhovat pánskou módu. Protože to byl čas, kdy se zásadně měnila práce s trendy. Dříve byl trend více čitelný. Při sledování přehlídek světových značek jako Dior, Chanel nebo Givenchy byly jasně vidět spojující prvky – barevnost, vzory, silueta, to byl ten trend. Ale pak se tyto principy začaly měnit. Každý módní salón si hledal vlastní trendy a prohlubovat spíše rukopis a identitu značky. Výsledkem těchto událostí je v dámské módě kupříkladu to, že se nosí úplně všechny siluety kalhot. Není problém v obchodech najít kalhoty do zvonu, široké, či slim kalhoty nebo i kónického tvaru, neboli hanlivě řečeno „mrkváče“. Bylo to období, kdy bylo těžké se v dámské módě orientovat a vystihnout, po čem budou zákaznice následující sezónu toužit. Proto byla pro mě pánská móda vysvobozením.

Pánská móda reaguje na trendy sofistikovaně. Většinou reflektuje dámskou módu a oddělí to, co v dámské nezafungovalo. Dnes vidím v pánské módě mnohem hlubší smysl. Je promyšlenější než dámská. Nadčasová u těch nejdražších kousků a více odvážná u těch artiklů, které i nejrychleji obnosíte – košile. Ale zároveň je navrhování pánské módy složitější v tom, že muž si pořizuje daný kousek na delší časové období než na jednu sezónu a vyžaduje nadčasovost a přitom nějakou inovativnost, jistou autentičnost. Žena ke svému šatníku přistupuje více emocionálně, muž více analyticky.

Odhalila jste, na čem si dnešní čeští muži zakládají?

Nemohu odpovědět globálně, ale zákazník Blažka je docela znalý a rozhodně si zakládá na kvalitě a dobrém zpracování. Očekává každou sezónu nový nápad, barevnost, nějaké nepříliš šokující překvapení. Nechodí do obchodu jen pro potřebu, ale i pro potěchu.  

Liší se Češi v něčem od Evropanů? Případně od Američanů?

K Americe se nemůžu vyjádřit, nemám tu zkušenost. V Evropě určitě, ale pramení to třeba z podmínek, ve kterých žijeme. Na severu je daleko větší potřeba funkčního oblečení. Je tam často větrno, prší, muži si tam zakládají na funkčnosti materiálů. Tomu se věnujeme už delší sezonu. Nabízíme například tzv. funkční vlnu, je určená na oblek, ale má speciální povrchovou úpravu vlákna a odolá polití vodou či kávou. Vznikne tak reprezentativní oblek, ze kterého tekutinu prostě jen oklepete. Skvělá věc na cestování, kde takovým nehodám může dojít. Nebo vlněný materiál může mít funkční membránu, polyuretanový zátěr u rubu materiálu tak, že svrchník odolá dešti. Z takových materiálů šijeme bundy či pláště. To je vidět kupříkladu v Kodani. Líbilo se mi, když kolem mě projel elegantní muž v obleku a plášti s těmito vlastnostmi na kole. Ukazujeme to i našim zákazníkům. Těch příkladů je řada. Itálie má taky řadu svých specifik… Vždy se snažím být všímavá a specifika dané země si zkouším aplikovat na naše podmínky a nastavení mysli, a posouvat tak českého zákazníka dál.

Vypozorovala jste, co by si na sebe český muž nikdy nevzal?

Toho je řada. Důležitého je načasování, musíte ve správnou dobu přijít na trh s produktem, který budou potřebovat, nebo po něm toužit. Nesmíte dobu ani zaspat ani příliš předběhnout. Na některé vzory či barvy je potřeba zákazníky připravovat. Postupně posouvat hranice vývoje dál.

A má naopak nějakou „úchylku“, zvláštnost, která by zase překvapila ostatní?

Češi mají to specifikum, že umějí některé trendy vygradovat až příliš. Před pár sezónami začal trend barevných ponožek k obleku. Prostě k obleku se začaly nosit jiné barvy ponožek než černá. U spousty mužů to vygradovalo až do absurdních barev a vzorů. Rozumím potřebě obměňovat šatník, vyvíjet se dál. Obzvlášť prostor pro experimenty a projev originality ve formální módě je omezený, ale i přes to by měl nositel myslet na míru reprezentativnosti.

Máte při navrhování volnou ruku?

Mám absolutní důvěru od pana Blažka, nikdy jsem od něj necítila „kontrolování“, spíš mi byl na blízku pro oporu. Navíc jsme tým vysoce kvalifikovaných odborníků. Když je třeba, obracím se na konkrétního kolegu – konstruktéra, technologa, modelovou krejčí. Zásadní strategické otázky, kudy se má značka ubírat se řeší na pravidelných schůzkách s vedením, tedy panem Blažkem, výrobním ředitelem, obchodním a marketingovým ředitelem. Firma Blažek není „one man show“, takže si navzájem ceníme svých názorů a vždy jsme schopni domluvit se na kompromisu.

Kdo určuje dnešní evropskou a světovou módu? Salóny v Paříži, nebo v Miláně?

Na toto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. To, kam móda směřuje, je koktejl mnoha ingrediencí. Na výběr je spousta surovin, ale vy musíte být dobrý barman, aby výsledek chutnal. Důležitým podnětem je pro značku Blažek veletrh Milano Unica, kde se každý půl rok potkáváme s výrobci materiálů. Jejich nabídka je obvykle široká, protože svou kolekci nabízejí zákazníkům po celém světě a každá země má své specifika a potřeby. Navrhování není jen o dobrém materiálu. Pracuji teď na kolekci jaro-léto 2020 a od našich výrobců materiálů máme absolutní novinku, pratelnou stoprocentní vlnu. Je teď na mě navrhnout oblek tak, aby jeho zpracování umožnilo prát oblek v domácím prostředí. Velkým tématem je i šetrnost k životnímu prostředí, se kterým přicházejí spíše menší řetězce. I na to reagujeme, máme materiály, kde známe původ surovin a jejich šetrný proces zpracování.

Mohlo by se to někdy otočit tak, že by česká designérka „pobláznila“ svět svými kolekcemi? Že by přišla s netradičními barvami nebo řešeními?

Určitě ano, nejeden Čech byl úspěšný v zahraničí. Blažek má však obchody jen v Čechách a Slovensku, ale setkávám se s dobrými ohlasy na naše produkty i v zahraničí. Můj partner naše věcí nosí. Nedávno se vrátil z Birminghamu s tím, že se ho v restauraci cizí lidé vyptávali na sako a košili.

Kopírujete někdy? Musíte? Protože čeští muži viděli nějaký hit v zahraničí a rádi by ho i od Blažka?

Programově nekopíruji, ale dokážu se poučit od zkušenějších. Tu a tam vidím zajímavý detail, či vychytávku, kterou bych si dokázala použit na náš produkt. Asi se nedá navrhovat bez reakce na to, co jste někde někdy viděl.

Kde jinde berete inspiraci?

Inspirace přicházejí nějak přirozeně, čím aktuálně žiji, o co se zajímám a především kam odcestuji. Prozradím, že připravovaná kolekce jaro-léto 2020 je inspirovaná Řeckem. Vždy mě potěší, když se tato hlavní myšlenka propojí s marketingovým oddělením a těm se podaří kolekci nafotit v tomto prostředí.

Máte speciální místo, kde navrhujete? Že se někde zavřete? Nebo třeba ve vlaku?

U mě navrhování není o tom, že bych si na to vyhradila speciální čas a řekla si, že teď musím navrhovat. Nový nápad u mě vzniká propojením více faktorů. Najednou mi to sepne. Dostávám denně spousty podnětů, které se mi v hlavě nějak skládají. Jsou to různé potřeby od zákazníků, prodejních asistentek, výrobního ředitele, obchodního ředitele, pana Blažka, výrobce materiálů, lokální módy, názory různých osobností, které dokreslují situaci Čechách a vypovídají o náladě doby. Spouštěčem pro nápad může být cokoliv. Nedávno to byl nějaký kolemjdoucí, které měl na sobě šílenu retro kombinaci. Nebo je to fotka v časopise. A já si řeknu, že něco takového bychom do kolekce potřebovali. Posílám to hned holkám designérkám, abych na to nezapomněla. Pak se k tomu společně vracíme a bavíme se, kam bychom daný produkt mohly posunout dál tak, aby se to stalo prodejně úspěšné.  

Neláká vás to jako ženu zkusit také dámskou módu?

Tu a tam si něco pro sebe navrhnu a ušiju. Určitě bych se této příležitosti nebránila, ale stále vidím větší potenciál v pánské módě. Navíc mě baví.

Jana Kuťková (33 let)

Šéfdesignérka značky Blažek, předního českého výrobce pánské módy, se narodila v Lednici na jižní Moravě. Vyrůstala v rodině zahradníků a žila s rodiči a mladší sestrou přímo na zámku v bytě.

Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru módní tvorby pod vedením Josefa Ťapťucha. V rámci školy absolvovala stáž v Miláně na škole Milano di Politecnico, která ji profesně ovlivnila. Po škole se krátce věnovala vlastní tvorbě a dávala své produkty do komisního prodeje do butiků v Praze. Následně se zabývala visual merchandisingem pro nadnárodní obchodní řetězec. Od roku 2011 je u Blažka.

Má ráda pohyb a cestování. Denně jezdí do práce na kole. Miluje hory v každém ročním období, v létě s partnerem absolvují vysokohorskou turistiku, v zimě lyžují.