Martin Procházka spoluzaložil softwarovou firmu OKsystem krátce po revoluci. Když se jeho společníci před pár lety rozhodli své podíly prodat, stál před složitou otázkou. Nakonec jejich akcie odkoupil a vytvořil rodinnou firmu, která dnes působí v soukromém i veřejném sektoru a hraje důležitou roli při digitalizaci státní správy.
Dnes je trendem své podíly spíše prodávat, vy jste ale před pár lety udělal opačný krok. Co vás k tomu motivovalo a jaká byla cesta OKsystemu k rodinné firmě?
Ne každý chce své podíly prodávat. Po vzniku společnosti OKsystem v roce 1990 jsme vsadili na dlouhodobý růst a rozvoj. Zaměřili jsme se na vývoj softwaru a autorizované školení. Vyvinuli jsme program pro zpracování mezd, který přerostl v rozsáhlý personální informační systém OKbase. V roce 1993 jsme ve výběrovém řízení získali zakázku na vývoj systémů pro nově vzniklé úřady práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí zůstává klíčovým zákazníkem společnosti OKsystem dodnes. Stát s využitím našich programů vyplácí rodinám s dětmi, sociálně slabším, nezaměstnaným a zdravotně postiženým spoluobčanům asi sto miliard korun ročně.
Jako ryze česká firma už tři desítky let zajišťujeme rozvoj a provoz těchto důležitých informačních systémů. Když se mí společníci před časem rozhodli ze společnosti odejít, akcie jsem od nich postupně odkoupil. Výkonným ředitelem a spolumajitelem se v té době stal Vítězslav Ciml. Rodinnou firmou jsme se stali až v posledních letech, kdy mé dvě dcery převzaly větší díl zodpovědnosti. Starší dcera Zuzana Hofová zastává roli finanční ředitelky, mladší Eva Vodenková je personální a provozní ředitelkou. Obě se letos staly také akcionářkami. Já zůstávám předsedou představenstva a majoritním vlastníkem, své zkušenosti uplatňuji při strategickém řízení. Generační výměna se povedla a já věřím, že OKsystem bude úspěšně pokračovat další desítky let.
Během vašeho působení se IT obor jistě hodně měnil. Jsou to všechno změny k lepšímu? A jaké jsou největší výzvy, kterým dnes čelí?
Dramatických změn v informačních technologiích jsem očitým svědkem celé uplynulé půlstoletí. V sedmdesátých letech jsem vystudoval specializaci samočinné počítače na elektrotechnické fakultě ČVUT. Informační technologie tehdy neměly ani samostatný studijní obor, dnes mají fakultu. První programy jsem vytvářel a opravoval na děrné pásce. Zažil jsem ještě feritová jádra, předchůdce polovodičových pamětí. Paměť sálových počítačů se udávala ve stovkách kilobytů, dnes mají mobily paměť milionkrát větší. A jestli počítače, internet, mobily, „big data“ a sociální sítě přinášejí změny k lepšímu? Někdy ano, někdy ne. Na jedné straně nás obklopují chytrá zařízení, počítače pomáhají ve výrobě, dopravě, skladování, e-shopech, zdravotnictví i službách. Na druhé straně lidstvo neumí čelit kybernetickým hrozbám, vzniku počítačových závislostí, zneužívání osobních údajů. Sledování a profilování nás všech překonává orwellovský svět 20. století. Evropská unie v reakci na tyto negativní jevy vydala nařízení o ochraně osobních údajů, o kybernetické bezpečnosti, o digitálních službách a chystá další o umělé inteligenci. Já jen doufám, že regulaci IT v Evropě nepřeženeme tak jako zelený úděl.
Velkým tématem je samozřejmě zmíněná umělá inteligence (AI). Jakým způsobem s ní dnes pracujete?
Umělou inteligenci, zejména pak postupy strojového učení, využíváme v našich programových systémech už řadu let. V personálním systému OKbase pomáhá plánovat směny a schvalovat docházku. Pro plánování směn se využijí záznamy o směnách z minulosti, průběh výkonů v čase, odbornost zaměstnanců, jejich úvazky a preference. AI následně směny navrhne a obsadí je vhodnými lidmi. Vedoucí může provádět změny a v burze směn schvalovat výměny mezi zaměstnanci. S tím pak souvisí i průběžná evidence docházky, ke které se využívají docházkové terminály, domácí počítače a mobily. S podporou AI se automaticky zkontroluje většina docházkových záznamů a nadřízení se zabývají jen neobvyklými případy. Systém OKbase vyhodnocuje dodržování zákoníku práce a vedoucím zaměstnancům šetří hodně času. V personálních systémech může AI upozornit na změny v chování zaměstnanců, a předcházet tak jejich odchodu nebo vyhoření.
Vaše firma spolupracuje na digitalizaci státní správy, především na úřadech práce. Jak spolupráce probíhá? Jsou nějaké překážky, na které tu narážíte?
Ve státní správě se agendy řídí zastaralými zákony, modernizace a digitalizace se tak prosazuje pomalu. Právníci a metodici celá léta trvali na striktním dodržování správního řádu s ručně podepisovanými dokumenty. Vše se změnilo s nástupem covidu-19, ukrajinskou krizí a růstem cen energií. Hrozila nákaza neznámým virem, statisíce uprchlíků z Ukrajiny potřebovaly rychlou pomoc, skokově vzrostl počet obyvatel s nárokem na sociální dávky. Český stát přispěl k udržení zaměstnanosti pomocí dotačního programu Antivirus, vyplatil ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky a pomohl většině rodin jednorázovým příspěvkem na dítě. Dosavadní překážky padly a otevřel se prostor pro postupnou digitalizaci všech agend. Elektronicky bylo podáno už milion žádostí o sociální dávky, aktuálně se dokončuje digitalizace příspěvku na dítě a příspěvku na bydlení. Informační systémy na úřadech práce, dříve označované za zastaralé, se staly příkladem pro další úřady. Úředníkům ubývá administrativy a mají více času na jednání s klienty. Jsme rádi, že OKsystem je u těchto úspěchů a potvrzuje svou pozici spolehlivého dodavatele.
Jednou z vašich domén jsou i personální systémy. Jak se v této oblasti mění požadavky firem? Na co dnes kladou největší důraz?
Státní organizace i soukromé firmy ze všech oborů využívají náš systém OKbase k odstranění rutinních činností, pro digitalizaci, automatizaci a lepší rozhodování. Naši uživatelé vyžadují spolehlivé a bezpečné řešení, které se dále rozvíjí a odpovídá platné legislativě. Dříve volili instalaci na vlastní výpočetní technice, dnes už většina nových zákazníků souhlasí s uložením citlivých dat a provozem OKbase v cloudu. Místo velké počáteční investice do licencí upřednostňují poskytování programového vybavení jako služby, tedy za měsíční poplatky a bez závazku do budoucna. Samozřejmostí se stává propojení personalistiky s docházkou a mzdami, ovládání z mobilu, využití AI, funkce pro nábor, vzdělávání, hodnocení, práce z domova, benefity, elektronické podepisování nebo přístup ke stěžejním datům pro vrcholové vedení.
Jak se vaší firmě daří a jakých úspěchů si nejvíc vážíte?
Už třetinu století má OKsystem výborné hospodářské výsledky. V posledních letech rosteme v obratu o dvanáct procent a v počtu zaměstnanců asi o šest procent ročně. V roce 2022 jsme byli oceněni jako Český Lídr mezi všemi českými firmami s obratem nad 200 milionů korun.
Máte nějaké další plány do budoucna, třeba i co se zahraničí týče?
Plánujeme posilovat pozice ve veřejné správě a přitom zvyšovat podíl výnosů ze soukromé sféry. V zahraničí se prosazujeme s aplikací Checkbot pro monitoring robotů Yaskawa a projektem VacayMyWay. Jako kapitálově silná česká společnost zvažujeme další růst také cestou akvizice jiných IT společností.
Martin Procházka
Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT v Praze. Následně působil jako programátor a vedoucí oddělení ve Výpočetním centru ČKD PRAHA. V roce 1990 spoluzaložil českou softwarovou společnost OKsystem a stal se předsedou představenstva. Postupně došlo k přeměně na akciovou společnost, a po odkoupení podílů od zbývajících zakladatelů a zapojení dcer i na rodinnou firmu. Mezi jeho koníčky patří tenis, dálkový běh a lyžování.
