O naše motory je velký zájem, výrobu máme plnou až do konce roku 2027, říká generální ředitel PBS Velká Bíteš
Na první pohled obyčejná mřížka. „Ve skutečnosti sofistikovaný komponent ze superslitiny, odolný teplotě 1000 °C,“ dodává k dílu pro F-35 Milan Macholán, generální ředitel PBS Velká Bíteš, která na jednom ze svých dalších projektů úzce spolupracuje i se špičkou leteckého průmyslu, společností Pratt & Whitney.
Co je dnes pro váš byznys to nejdůležitější?
Velký zájem o proudové motory, kterých máme celou širokou rodinu. A zakázky máme nasmlouvané až do konce roku 2027, doslova z celého světa. Nejvýznamnější jsou z USA, Ukrajiny a Evropské unie. Ale uzavírají se i další smlouvy v dalších segmentech, jako jsou například pomocné energetické jednotky, kryogenní turbíny a kompresory nebo přesné odlitky ze superslitin. Naše portfolio je široké.
Před pár týdny jste podepsali smlouvu se společností Pratt & Whitney, předním americkým leteckým výrobcem. Čeho se týká?
Jde o vývoj nové generace takzvané APU, pomocné energetické jednotky. Technicky je to malý turbínový motor, který nepohání letoun, ale elektrický generátor. Slouží k dodávce elektřiny pro palubní systémy nebo dodává stlačený vzduch pro startování hlavních motorů letounů a vrtulníků. Požadavky na množství elektrické energie totiž stále rostou – a to ve všech typech letounů, vrtulníků i bezpilotních prostředků. Pro představu: zatímco dříve se používaly generátory o výkonu sedm kW, dnes už pracujeme s jednotkami o výkonu 20 až 40 kW a zmíněný projekt APU nové generace má mít výkon až 120 kW. Ale kromě výkonu přináší i zásadní konstrukční inovaci, díky níž se výrazně sníží hmotnost a rozměry, což je v letectví klíčové. Méně kilogramů znamená větší efektivitu.
Proč právě Pratt & Whitney?
Naší silnou stránkou je schopnost vyvíjet kompaktní a lehká zařízení s vysokým výkonem. V tom patříme ke světové špičce, a také proto má Pratt & Whitney, jeden z největších globálních výrobců, zájem o spolupráci s námi. Jsme dvě ze čtyř firem na světě, které mají oprávnění vyvíjet a certifikovat APU podle civilních předpisů v Evropě a v USA. Společně chceme vytvořit nejmodernější a nejefektivnější jednotku na světě.
Jak se vlastně taková spolupráce navazuje? Jste přece jinak konkurenti. Připravovala se delší dobu. PBS má dlouholeté zkušenosti s APU, zatímco v Pratt & Whitney se v minulosti více věnovali motorům. Pro obě strany je spolupráce přínosná, pro nás z pohledu přístupu k novým projektům a zakázkám, pro ně z pohledu know‑how. Vývoj už ale běží nějakou dobu. Pracujeme na tom přibližně rok a půl. Obě firmy si nezávisle připravily koncepty nové jednotky. Po společném posouzení byl jako vhodnější vybrán náš návrh. To považujeme za potvrzení našich schopností.
Kdy bude jednotka hotová?
Očekáváme, že prototyp by měl být připravený asi do dvou a půl roku. Pak budou následovat pozemní zkoušky a kompletní certifikační proces, v Evropě přes EASA, Agenturu Evropské unie pro bezpečnost letectví, a v USA přes Federální letecký úřad FAA. Certifikace v letectví je velmi přísná, vyžaduje podrobné testování, dokumentaci, doložení všech procesů. Takže za tři roky až pět let bychom mohli s jednotkou vstoupit na trh.
Jak velký odbyt očekáváte?
Jednotka je určena pro široké spektrum létajících prostředků, od malých letounů přes business jety, vrtulníky až po bezpilotní prostředky. V krátkodobém horizontu tak počítáme se stovkami kusů, v delším to určitě budou vyšší tisíce. Bude na motoru vyraženo Made in Czech Republic? Rozhodně předpokládáme, že výroba bude probíhat u nás. Pratt & Whitney bude dodávat některé komponenty, ale klíčová část vývoje i výroby bude ve Velké Bíteši. Jde o společný vývoj, kdy jednotlivé komponenty spolu souvisejí natolik, že to jinak ani nejde, všechno se musí testovat jako celek. Bez spolupráce by projekt nebyl realizovatelný.
Milan Macholán
Má dlouholeté manažerské zkušenosti v oboru strojírenství se zaměřením na letectví, kryogeniku a přesné lití. V PBS pracuje od roku 1993, o deset let později se stal generálním ředitelem a předsedou představenstva První brněnské strojírny Velká Bíteš.
Vývoj APU ve Velké Bíteši ovšem začal už v 70. letech.
Ano, máme zkušenosti z více než 50 let vývoje a výroby. Začínali jsme s L-39, následovaly L-59, L-159, Let L-610. Vyvíjíme ale APU i pro vrtulníky a teď nově i pro bezpilotní prostředky, které jednoznačně představují budoucnost. I ty potřebují stále více elektrické energie pro své systémy, stejně jako klasické letouny. O APU pro bezpilotní prostředky sílí zájem, zatím je dodáváme převážně do zahraničí.
A co projekt F-35, který už vyvolal velký mediální ohlas?
Pro F-35 vyvíjíme speciální mřížku pro systémy APU a klimatizace. Na první pohled může působit jako běžná mřížka, ale jedná se o velmi sofistikovaný komponent. Je vyrobený ze superslitiny odolné teplotám až 1000 °C. Materiál musí zvládnout vysoké teplotní i mechanické zatížení, typické při provozu v letectví. Do vývoje zapojujeme také 3D tisk a laserové obrábění. Je to tedy velmi komplexní a technicky náročný vývoj, na kterém spolupracujeme s dalšími dvěma českými firmami. A také kvůli tomuto projektu pořizujeme nové technologie. Například speciální hipovací pec pro izostatické lisování za tepla nebo vakuovou žíhací pec.
Jak se vše, o čem spolu mluvíme, odráží v tržbách?
Pro srovnání: zatímco v roce 2023 jsme měli tržby okolo 1,5 miliardy korun, v roce 2024 už dvě miliardy, letos se blížíme ke třem miliardám. A v dalších letech plánujeme růst až na pět miliard. A co je důležité, růstu nedosahujeme akvizicemi, ale vlastní výrobou. Všechno si vytváříme sami, vlastními technologiemi a s vlastními lidmi. To je ta přidaná hodnota. A s tím samozřejmě souvisejí i nábory, investice do nových technologií, školení a zvyšování mezd.
Kolik jste svým zaměstnancům přidávali?
Letos jsme mzdy zvyšovali dvakrát, naposledy k 1. září o čtyři procenta. Celkově tak už jen za letošní rok vzrostly o deset procent, a když připočteme i ten loňský, jsme na růstu o 20 procent. Průměrná mzda ve firmě je dnes šedesát tisíc korun, což je významně nad republikovým průměrem. Nejde ale jen o základní mzdu, zvyšujeme ipříplatky, zaměstnanci dostávají kvartální odměny, 13. a 14. plat a benefity. Projekty, které spolu probíráme, potřebují spoustu prostor.
Stačí vám ty současné, nebo plánujete i nové haly?
Aktuálně jednu z hal modernizujeme a vznikne v ní také nové zázemí pro technický vývoj, protože chceme urychlit práce na nových motorech, jednotkách APU, klimatizacích nebo třeba na turboexpandérech pro kryogenní technologie, kterým se také věnujeme. Součástí jsou i investice do zabezpečení; jako strategická firma musíme klást důraz na ochranu budov, dokumentaci i přístupové systémy. A prostředky míří i do specializovaného strojního vybavení. Celková výše investice během posledního roku, nejen do zmíněné budovy a technologií, se aktuálně blíží jedné miliardě korun.
Máte pro navyšování kapacit dostatek lidí?
Nabíráme v celé firmě, od operátorů až po management. Za poslední rok jsme přijali zhruba sto nových lidí a dalších dvě stě jich chceme přijmout do konce příštího roku. Velkou část tvoří právě odborníci do výroby, na technologie, kontrolu kvality nebo na vývoj. Spolupracujeme také s místní střední odbornou školou ve Velké Bíteši a máme vlastní učňovské středisko, jehož studenti absolvují praxi přímo u nás. Každoročně k nám přichází patnáct dvacet absolventů. Ale to samozřejmě nestačí, proto děláme rozsáhlé náborové kampaně. A zájem je. Poskytujeme mimochodem i příspěvek na dojíždění. A klidně i kdyby to bylo až z Prahy.
Jak velký díl vaší výroby aktuálně směřuje do obranného sektoru?
Dnes je obranný průmysl naprosto dominantní, zabírá přibližně 70 procent našich zakázek. To jsou de facto zmíněné projekty s výhledem až do roku 2027. Vedle toho máme ale i některé civilní zakázky, například motory pro malé letouny. V USA je dodáváme pro tak zvaná hobby letadla, která si pořizují například bývalí piloti stíhaček. A jak jsem zmínil, dodáváme také turbohřídelové motory pro lehké vrtulníky a bezpilotní systémy. Například motory pro švédskou firmu, která vyrábí drony. Ta nedávno vyhrála zakázku od britského ministerstva obrany a porazila i takové giganty jako Boeing. Ten dron dokáže nést náklad o hmotnosti klidně až 500 kg. A může tak sloužit třeba jako hasicí nebo k přepravě zásilek mezi loděmi na otevřeném moři. Také vyrábíme klimatizační systémy pro letadla a vrtulníky, takzvané environmental control systems, které regulují teplotu v kabině a kde je základem opět vysokootáčková turbína. Nebo kryogenní turboexpandéry a kaskády kryogenních kompresorů například pro urychlovač částic ve výzkumném institutu CERN ve Švýcarsku.
Neobáváte se ale, že zakázky pro obranný sektor jsou jen dočasné?
Projekty mimo obranný sektor tvoří zbývajících 30 procent našich výrobků a jsou také velmi důležité. Například naše divize přesných odlitků, slévárna, vyrábí komponenty ze superslitin. Ty používáme nejen pro naše motory a APU, kde turbíny musí odolávat teplotám až kolem 1000 °C, ale i pro turbomychadla v automobilovém a dopravním průmyslu. Dodáváme je například pro nákladní automobily, vlaky i velké zaoceánské lodě, kde může být na jednom motoru i přes deset turbomychadel. Vyrábíme ale třeba i pro zdravotnictví kolenní náhrady z velmi specifických kovů.
Takže vás případný pokles v obranném sektoru nezaskočí?
Ale my ho ani neočekáváme. Minulý měsíc jsme byli na mezinárodní obranné konferenci pod záštitou prezidenta republiky, kde byl i generální tajemník NATO, a i tam se ukázalo, že to, co se v teď v Evropě děje, není záležitost na roky, ale na desetiletí. Buduje se silný evropský obranný průmysl a ten bude dlouhodobě potřebovat kapacity i dodavatele, jako jsme my. Ano, mohou nastat určité výkyvy, ale věřím, že tento směr bude pokračovat několik dekád. A i kdyby došlo k nějakému zpomalení, my máme tu výhodu, že jsme diverzifikovaní. Já osobně zažil už několik globálních krizí, například tu v letech 2008 až 2009, a vždy platilo, že když jeden segment šel dolů, jiný šel nahoru.
Mnohé firmy ale říkají, že pokud jde o obranyschopnost, v Evropě zatím pozorují jen změnu v myšlení, a ne už konkrétní kroky. Jak se na to díváte vy?
Jenže změna myšlení je naprosto zásadní a právě teď opravdu probíhá. Dřív se většina zemí spoléhala, že hlavní obrannou zátěž ponesou Spojené státy. Ale to už dnes nestačí. A příkladem je Ukrajina. Ta ukázala, že nové obranné technologie lze vyvinout velmi rychle, během jednoho nebo dvou let. A některé z těchto prostředků pohánějí naše motory. Spolupracujeme v tomto ohledu už i s několika významnými západními firmami. Například naši kolegové byli nedávno v Londýně na mezinárodním veletrhu obranného a bezpečnostního průmyslu DSEI, kde prezentovali spolu s evropským výrobcem raketových zbrojních systémů MBDA novou střelu, která má náš motor. To je další důkaz, že se spolupráce rozjíždí. A věřím, že postupně přibude i třetí klíčový aspekt: rychlost. Aby vývoj nových prostředků, jako jsou střely, drony nebo bezpilotní systémy, probíhal svižněji a aby se tyto technologie rychleji dostávaly do výroby i na trh. To posílí obranyschopnost Evropy.
