Základna i jaderné reaktory na Měsíci. Jak dobyvatel vesmíru Trump přihrává zakázky do české kasičky
- Vesmír už není jen o prestiži a vědeckých misích bez jasné návratnosti, ale představuje skutečné investiční „star wars“.
- Na soupeření USA, Číny a dalších ambiciózních dobyvatelů vesmíru přitom vydělává i rozvinutý český vesmírný průmysl.
- Akcie z tohoto odvětví se zařadily k vítězům loňského roku na Wall Street. Vydělají investorům i letos?
Koncem loňského roku podepsal americký prezident Donald Trump příkaz, který počítá s návratem astronautů na Měsíc do roku 2028, následným vybudováním trvalé základny a s umístěním jaderných reaktorů na Měsíci i oběžné dráze. Naposledy přitom stanul americký astronaut na povrchu Měsíce v prosinci 1972. Ať už bude příkaz naplněn včas, později, nebo třeba nikdy, dobře ilustruje sílící souboj o vesmír mezi Amerikou a dalšími velmocemi.
A jelikož pozadu nezůstávají ani Asie a Evropa, tak se vesmírný průmysl zařadil k nejrychleji rostoucím odvětvím nejen americké, ale i globální ekonomiky. Jeho hodnota přesáhla šest set miliard dolarů a do roku 2040 má narůst dokonce na dva biliony, odhaduje poradenská společnost PwC. Ať už rakety objeví v kosmu cokoliv, lidstvo nachází ve vesmírném průmyslu výkonný motor ekonomického růstu už nyní.
Komerční satelitní sítě se rozšiřují, americké, evropské i asijské vlády zvyšují objem zakázek. Celkové globální investice do tohoto sektoru stouply od loňského července do září na rekordních 3,5 miliardy dolarů, tedy téměř 74 miliard korun. Spektrum je nanejvýš pestré, od výroby raket po satelity na nízké oběžné dráze. Investice do nich se meziročně téměř zdvojnásobily, uvedla ve své zprávě investiční společnost Seraphim Space.
Na investičních „star wars“ mohou Češi vydělat přinejmenším dvěma způsoby. Buď se mohou svézt na úspěchu silných hráčů nákupem jejich akcií, nebo vytěžit vlastní vesmírný průmysl, který má v Česku hluboké kořeny.
„Máme spoustu firem, které se zaobírají komponenty i samotnými družicemi a jsou zapojené do dodavatelských řetězců velkých hráčů. Právě nyní je pro český vesmírný průmysl ta správná doba, kdy se prát, protože jsou na stole skutečně zajímavé soutěže o lukrativní zakázky,“ říká Jiří Protiva, prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu ČR.
Významnou úlohu přitom sehrávají pražská VZLÚ Aerospace nebo brněnská odnož amerického Honeywellu. Umějí vyvíjet a vyrábět například družice, ale také propojovat řadu českých dodavatelů systémů a komponent.
„Díky tomu mohou české technologie – od solárních panelů přes senzory a měřicí přístroje až po palubní elektroniku – stále častěji vznikat jako součást větších, ucelených řešení s označením made in CZ,“ říká Luděk Nechleba, viceprezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu a ambasador Honeywellu.
Byla to právě dílna VZLÚ, ze které vzešla dosud největší a nejvyspělejší česká družice SATurnin-1, kterou loni vynesla do vesmíru raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Družice slouží vojenskému zpravodajství, pořizuje detailní snímky zemského povrchu a je to první česká družice s takto vysokým rozlišením a schopností zpracovávat data na palubě pomocí umělé inteligence.
Z nově vyhlášených amerických vesmírných misí tak může těžit jak VZLÚ, tak česká odnož amerického Honeywellu a napojení dodavatelé. Významnou roli může sehrát zejména oblast optické a kvantové komunikace. Jde například o komunikační spojení mezi zemskou orbitou a povrchem Měsíce, která jsou pro plánované lunární mise zásadní.
Silnou stopu má v samotných USA také pražská společnost Advacam, která vyvíjí přední detektory záření a zobrazovací kamery, které pomáhají detekovat a měřit jednotlivé částice ve vesmíru, průmyslu i v medicíně – a to i v rámci misí NASA a ESA.
Advacam dlouhodobě dodává NASA miniaturizované detektory částic, případně čipy na bázi Timepix, které NASA využívá ve svých vlastních monitorech radiace. Například jde o systém pro monitoring kosmické radiace HERA, který je součástí programu ARTEMIS. Tento monitor byl například nainstalován v kosmické lodi Orion, která v roce 2022 provedla oblet Měsíce. NASA s touto v jádru českou technologií počítá i pro další mise v rámci programu ARTEMIS.
Významné aktivity má v USA česko-americká Stellar Exploration, která se specializuje na hardware pro satelity a vesmírné systémyk, konkrétněji na pohonné systémy, elektronické napájení a na bateriové systémy či antény. V Česku rozvíjí modulární energetická řešení pro dlouhodobou přítomnost na Měsíci a Marsu, která vycházejí z požadavků NASA na energetickou soběstačnost.
Zakázky sbírají české podniky i v méně složitých projektech. Například přistávacímu modulu Odysseus v rámci mise IM-1 svítilo na Měsíci pět českých světel z dílny společnosti Aveo Engineering z Drásova, jejímž majitelem a zakladatelem je někdejší pilot US Navy Christian Nielsen. Pět světel po obvodu landeru Odysseus tak při misi rozsvítilo temnou stranu Měsíce. Konkrétně se jednalo o supervýkonná LED světla, z nichž každé musí vydržet teplotní změnu na škále plus minus pět set stupňů Celsia.
Na dobývání vesmíru, ať už kteroukoliv velmocí, mohou Češi vydělat i jinak a snáz – na burze. Ze čtyř na více než dvacet dolarů například vystoupala hodnota akcií společnosti Planet Labs ze San Franciska za poslední rok. Díky poptávce po satelitních snímcích, analytice a po dalších produktech, které si objednalo NATO, americké námořnictvo i Evropská kosmická agentura, tak hodnota firmy dalece přesáhla šest miliard dolarů, byť na burzu vstoupila teprve v roce 2021.
Uspokojivých 315 procent zhodnocení doručila loni svým akcionářům také společnost ViaSat, přímý konkurent služby Starlink z dílny SpaceX Elona Muska. Její satelity získávají nové kontrakty u americké vlády i běžných aerolinek, například se jedná o Etihad Airways, Aeromexico nebo o Riyadh Air. Naopak konkurenční Starlink už využívají třeba United Airlines nebo Qatar Airways.
Za zmínku jistě stojí i autonomní dronová technologie bostonské společnosti Ondas, jejíž akcie za poslední rok připsaly rovněž přes tři sta procent.
Nesrovnatelně více pozornosti však přitahuje jiná událost, a to možný vstup SpaceX na burzu. Podle zdrojů agentury Reuters chce firma Elona Muska tímto způsobem letos získat přes 25 miliard dolarů. S možným ohodnocením přes jeden bilion dolarů by se mohlo jednat o jeden z nejmasivnějších vstupů na burzu všech dob.
„Tohle IPO považuji za událost roku a i přes velmi optimistickou valuaci může být o akcie velký zájem. Elon Musk je fenomén a ostatně ani valuace Tesly (automobilka rovněž spoluvlastněná Muskem – pozn. red.) se příliš nezakládá na fundamentu, ale na davové psychóze. Něco podobného by mě nepřekvapilo ani u akcií SpaceX. Očekávané IPO může přitáhnout do celého sektoru ještě více investorů a těžit z něj může celý segment,“ míní Petr Lajsek, analytik společnosti Purple Trading.
Trh si podle něj začíná uvědomovat, že vesmír přestal být doménou prestiže, geopolitického soupeření a vědeckých misí bez jasné návratnosti. Postupně se z něj stává plnohodnotná ekonomická vrstva, která propojuje obranu, telekomunikace, datovou analytiku, energetiku i logistiku. „Investoři, kteří byli v posledních letech fixovaní na umělou inteligenci, dnes stále častěji hledají další strukturální příběh s dlouhým investičním horizontem a vysokými bariérami vstupu. Vesmír tento popis splňuje dokonale,“ říká Lajsek.
Jedním z klíčových motorů růstu je masivní návrat investic států do obrany. Vesmír totiž sehrává stále významnější roli při vedení novodobých konfliktů včetně toho na Ukrajině, ať už jde o navigaci nebo komunikaci. Satelity se z luxusního doplňku mění v kritickou infrastrukturu.
„Velmi silným tématem je komercializace dat. Nejde už jen o to něco dostat na oběžnou dráhu, ale hlavně o to, co se s daty ze satelitů děje dál. Snímkování Země, monitoring klimatu, pohybu lodí, zemědělství, pojišťovnictví nebo energetiky se stále více propojuje s umělou inteligencí. Hodnota se přesouvá ze samotného hardwaru k analytice a softwaru, což je pro investory atraktivní kombinace vysokého růstu a škálovatelnosti,“ dodává Lajsek. Právě v této oblasti vznikají firmy, které dokážou během několika let násobit tržby, aniž musejí každý rok vypouštět desítky nových satelitů.
Z investičních závodů může těžit jak tradičně silné české strojírenství, optika, elektronika či software, tak nepřekvapivě samotný vesmírný průmysl.
