Od kouření k alternativám: Jak Švédsko vychovalo smoke-free generaci
Je obecně známo, že kouření představuje vážné riziko pro celkovou vitalitu člověka. Není tedy divu, že se Evropská unie snaží podíl kuřáků napříč svými členskými zeměmi snižovat. Z pohledu tvůrců politik jsou zpřísňující se regulační rámce cesta, jak toho docílit. Avšak představa, že si miliony kuřáků najednou jen tak odvyknou užívat nikotin, je nereálná. Nikotinová závislost je silná, fyzická i psychická. Jak se tedy Švédsku, kde ještě v šedesátých letech kouřila více než třetina populace, podařilo snížit podíl kuřáků tak, že brzy pravděpodobně půjde o první smoke-free stát na světě?
Ještě v roce 1963 evidovalo Švédsko vysoké počty kuřáků, ale v sedmdesátých letech se jako mávnutím kouzelného proutku začal jejich podíl snižovat. Trend dále pokračoval a mezi roky 2006 a 2020 zde poklesl počet kuřáků o neuvěřitelných 60 %, což je suverénní rekord mezi všemi státy Evropské unie. Ptáte se, jak se to stalo? Ono kouzlo nespočívalo v tom, že by se švédští kuřáci začali nikotinu hromadně zcela vzdávat. Svou roli zde sehrála tradice tzv. snusu, tabáku, který se nekouří, ale vkládá pod ret a po dvě stě let se těšil oblibě zejména mezi zemědělci. Když byl ale v roce 1973 uveden na trh v atraktivnější podobě, tedy v drobných sáčcích, díky kterým byla uživatelům ušetřena námaha s jeho tvarováním, nastal obrat a počty kuřáků cigaret začaly klesat. Snus sehrává ve Švédsku, které si v EU vyjednalo exkluzivní výjimku ze zákazu jeho prodeje, důležitou roli v adiktologickém přístupu známém jako harm reduction, neboli snižování rizik. Tímto způsobem se snus každoročně podílí na redukci počtu kuřáků o zhruba 0,4 %.
Švédové se podobně jako ke snusu staví i k běžně dostupným smoke-free alternativám, které zažívají globální tržní boom hlavně v posledním desetiletí. E-cigarety, nikotinové sáčky i nahřívaný tabák jsou v zemi běžně dostupné a značně se podílejí na zmírňování dopadů užívání nikotinových výrobků. Například při přechodu z klasických cigaret na zařízení GLO, které nahříváním uvolňuje z tabákových náplní nikotin bez spalování, je kuřák ušetřen většiny škodlivin, které by jinak spalováním vznikly. „Prevalence denních kuřáků klasických cigaret se v tuto chvíli pohybuje těsně nad hranicí 5 %. S tím souvisí také velice nízká míra výskytu úmrtí souvisejících s nemocemi vyvolanými kouřením jako je například rakovina plic,“ popisuje situaci psycholog a expert na závislosti Karl Fagerström, jehož slova potvrzují i oficiální statistiky z listopadu 2022.
Smoke-free Evropa do roku 2040?
Smoke-free society je definovaná jako ta, ve které se podařilo snížit podíl kuřáků pod 5 %. Švédsko se momentálně nachází na 5,6 % a vše nasvědčuje tomu, že nastolený trend se jen tak nezastaví – počet mladistvých kuřáků je ustálený na 3 %, což je méně než v kterékoliv jiné evropské zemi. Evropská unie si vytyčila cíl, že smoke-free stavu dosáhne do roku 2040. Mnozí zákonodárci tápou, jak toho docílit, a v honu za utopickou představou o populaci bez zlozvyků volí cestu regulací. Na rozdíl od Švédska, kde jsou alternativy kouření daňově zatíženy méně než klasické cigarety, se napříč evropskou sedmadvacítkou daní stejně. V Nizozemsku v loňském roce zakázali prodej nikotinových sáčků, přičemž v bruselských kuloárech se hovoří i o možných plánech tento zákaz rozšířit na celounijní úroveň. Experti v oborech adiktologie a harm reduction se ale shodují, že špatně nastavená a příliš tvrdá regulace těchto produktů může napáchat více škod, než užitku. Nadějí v Česku může být Jindřich Vobořil, český protidrogový koordinátor, podle nějž jsou produkty s nižším rizikem základem prevence. Na této myšlence staví i Akční plán politiky v oblasti závislostí 2023-2025. „Je nutné prosazovat komplexní a moderní regulační rámec, který umožní kontrolovat rizika, a zároveň zohledňovat škodlivost jednotlivých látek a jejich forem,“ zdůrazňuje jeden z autorů plánu a ředitel výzkumu v Institutu pro racionální politiku závislostí Viktor Mravčík.
Švédská vláda podporuje užívání méně škodlivých alternativ nejen legislativně, ale i osvětovými kampaněmi. Díky tomu je veřejnost dobře informovaná o možnostech, jak snížit zdravotní rizika spojená s kouřením. Zda tento přístup budou aplikovat i další evropské státy, se uvidí.
