Podporujme obrat k fotovoltaice, která umožní vyrobit energii v Česku, říká šéf sekce fondů EU ministerstva průmyslu
Dotace z evropských fondů podporují firmy v posilování energetické účinnosti, ať již prostřednictvím snižování energetické náročnosti budov, či rozšířením cirkulární ekonomiky. Též se snaží stimulovat konkurenceschopnost evropského průmyslu vena světovém měřítku. Ta je ovšem silně omezená přísnou evropskou regulací. „Například v Číně či ve Spojených státech amerických subvence cílí na výsledky. Z tohoto důvodu jsou světové firmy efektivnější než firmy evropské,“ myslí si Marian Piecha, vrchní ředitel sekce fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu.
Výsledky voleb do Evropského parlamentu naznačují, že posledních pět let v Evropské unii bylo značně překotných a uspěchaných. Je zřejmé, že ke zrušení Green Dealu čili Zelené dohody pro Evropu nedojde, ale nějaké přehodnocení či zpomalení těch lhůt se jistě dá očekávat. Jak na to chcete reagovat?
Neřekl bych, že na to Evropská komise šla příliš rychle; problém byl spíše v přístupu, který byl až moc politický a nedostatečně technický. Přísná regulace samozřejmě motivuje, ale změny se nedějí přes noc. Hlavní problém spočívá v přílišných regulacích v rámci Evropy, které primárně kontrolují konkurenceschopnost států mezi sebou, ale konkurenceschopnost Evropy na světové úrovni razantně zanedbávají. To znamená, že zatímco dotace jsou v Evropě udělovány na základě blokové výjimky, ve světě – například v Číně či ve Spojených státech amerických – subvence cílí na výsledky. Z tohoto důvodu jsou světové firmy efektivnější než firmy evropské. Do budoucna bychom se tedy měli zejména zamyslet, jak přísné by měly být regulace.
A jaký si myslíte, že to bude mít vliv na subvence a podpůrné programy pro české firmy?
V první řadě bychom se měli soustředit na investice do obnovitelné a udržitelné energetiky, aby nedocházelo k tomu, že jsme odkázáni na dovoz plynu a uhlí ze zahraničí. Bezpodmínečně bychom měli podporovat například obrat k fotovoltaice, která firmám umožní vyrobit energii stoprocentně v Česku. Otázkou stále zůstává, jak nastavit pravidla veřejné podpory, která se v Evropě v současné době pojí s extrémní administrativní zátěží, abychom byli schopni konkurovat přístupu orientovanému na výsledek, který známe třeba Spojených států amerických.
Zmínil jste fotovoltaiku. Jakým způsobem chcete nyní podporovat české firmy v energetické účinnosti a snižování energetické náročnosti budov?
Na jakékoliv opatření, které snižuje emise oxidu uhličitého a energetickou náročnost – ať už se jedná o zateplení obvodového pláště, výměnu oken či technologií využívaných v rámci výroby – lze čerpat úspory energie. Na tuto možnou úsporu Česká republika obdržela finanční pomoc z Evropské unie, avšak každé opatření musí být předem vyčísleno energetickým specialistou.
Zdůrazňujete, aby firmy využívaly komplexní přístup ke zvýšení energetické účinnosti svých výrobních areálů a budov. Co to znamená?
Jelikož primárně cílíme na 30 procent počátečních úspor, jsou v tomto ohledu zvýhodněné budovy, které nejsou zateplené, mají stará okna a vlastně na nich nebyly provedeny žádné úpravy. Firmy, jež již něco investovaly – byť s dotacemi nebo bez dotací – obtížněji dosahují těch 30 procent, a proto jsou na tom dnes paradoxně hůře než ty, které nerealizovaly žádná opatření. O to více nabádám k tomu, aby se v energetických posudcích počítalo i s technologiemi, se kterými se již ve firmě pracuje.
Marian Piecha
Vystudoval Fakultu stavební na VUT a ČVUT. Od roku 2006 pracuje na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde byl v roce 2018 jmenován vrchním ředitelem sekce fondů EU.. Po dobu jednoho roku byl taktéž generálním ředitelem agentury CzechInvest. Kromě působení na ministerstvu též přednáší na VŠE.
Jaké jsou hlavní cílové skupiny podpory úspor energie?
Energie se dá uspořit všude, tudíž ta veřejná podpora není nikterak omezena; mohou ji čerpat podnikatelé stejně tak jako malé i velké podniky. Poslední tři roky se nově mohou ucházet o dotace i firmy v rámci cestovního ruchu, jako jsou penziony či wellness centra. Cílem celého projektu je šetřit oxid uhličitý pomocí omezení spotřeby energie.
Lze využít finanční nástroje při naplňování tohoto cíle?
Národní rozvojová banka nabízí program finanční podpory, který je sice skromnější, ale zároveň je na něj z hlediska komplexnosti energetických úspor snazší dosáhnout. V tomto programu Národní rozvojová banka zvýhodnila úvěry pro firmy, které potřebují investovat, a ty mnohdy bývají tím ideálním řešením.
Jak často je tento nástroj od Národní rozvojové banky využíván? Mají firmy podmínku jej zužitkovat?
Firmy rozhodně nemají povinnost využít tento program, ale mají možnost ho využít jako alternativu k již zmiňovanému hlavnímu programu dotací na komplexní úpravy. Zároveň je vhodný pro jedince a firmy, kteří chtějí řešit pouze dílčí část. Na druhou stranu se tím ochuzují o možnost čerpat podporu, s níž lze dosáhnout až na 50procentní dotace v rámci rozsáhlých opatření.
Připravujete výzvu na úspory energií s využitím finančních nástrojů. Na co se tato výzva soustředí a jak se liší od dotační výzvy?
Částečně jsou ve výzvě zjemněné právě ty nutné podmínky komplexních opatření. Nutno ale říct, že se tyto dva programy od sebe posledních 10 let nijak výrazně neliší, protože právě takto nejlépe fungují. Na druhou stranu lze sledovat rozdíl v myšlení lidí oproti třeba roku 2017, kdy byl zájem o úspory energie minimální. To se výrazně změnilo kvůli konfliktu na Ukrajině, který přiměl lidi si všímat, kolik platí za energie a též probudil jistou touhu po samostatnosti a nezávislosti na centrálním řešení.
Snažíte se zvýšit mezi podnikateli povědomí o dalších způsobech, jak energetickou účinnost zvýšit? Nestává se, že ve valné většině případů se podnikatelé soustředí jen na výměnu oken nebo zateplení a jiná opatření, jako třeba využití odpadního tepla či dešťové vody, už tak populární nejsou?
Energetický specialista každému klientovi prezentuje veškeré potenciální úspory jeho podniku. Jak jste správně zmínil, nezaměřujeme se pouze na úsporu energie, ale nabízíme i programy na úsporu vody nebo podporu cirkulární ekonomiky, kdy je odpad znovu použit ve výrobě. Tyto programy na využití druhotných surovin jsou nejspíše vlajkovou lodí například zelené tranzice. Jde o to, že udržitelná Evropa – na rozdíl od zelené Evropy – je mnohem pochopitelnější pro běžného člověka. Místo těžko představitelného transparentního plynu oxidu uhličitého se najednou jedná o dotace pro výrobní společnosti na technologie, které odpad vzniklý výrobou vrátí do oběhu. Jsou to právě tyto technologie, které šetří naše životní prostředí a které se díky naší dotaci vyplatí.
Jaké jsou celkové prostředky alokované v druhé výzvě Úspory energie Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) a jak dlouho bude trvat?
Druhá výzva pojede do vyčerpání alokace priority Úspory energie OP TAK, která tvoří 11 miliard.
Budou ještě další výzvy?
Já jsem zastáncem toho, abychom nechali běžet programovací období. V současné době jsme v jeho půlce, a tudíž firmy mají stále prostor podávat žádosti.
Jak byste zhodnotil zlepšení energetické účinnosti českých firem pomocí této podpory v posledních pěti letech?
Rozhodně pozitivně. Máme zpětné ohlasy skutečných projektů za poslední dva až tři roky a všichni podnikatelé, kteří využili naší podpory, jsou spokojeni, protože mají k dispozici nové stroje s nižší spotřebou. Přirovnal bych to k radosti člověka, který si koupil domů novou ledničku.
Zaujal vás v rámci minulých let nějaký konkrétní projekt?
Zajímavé jsou například firmy, které využívají odpadní dřevo jako biomasu v rámci výrobních procesů. Avšak zejména pozoruhodnými projekty, o kterých se moc nemluví i přes jejich nemalý potenciál, jsou soustavy zásobování tepla. Pouhou výměnou parních rozvodů za nízkoteplotní je možné dosáhnout obrovských úspor oxidu uhličitého a jsou to právě naše dotace, které primárně motivují teplárny vyměnit tyto rozvody.
