Stovky miliard korun do tuzemských soustav. Je potřeba zajistit stabilitu a bezpečnost dodávek
Transformace energetiky zasahuje do mnoha navazujících oblastí a týká se nejen samotné výroby energie, jejího přenosu, distribuce, ale i obchodu a přístupu zákazníků. Postupně se promítá do jednotlivých novel energetického zákona i do navazující legislativy. Na její zavádění do praxe je nutné vynakládat značné finanční prostředky. O tom všem diskutovali účastníci výročního zasedání Leading Minds Forum, které se uskutečnilo v Ostravě.
Plnění mezinárodních závazků v boji proti klimatickým změnám a s tím související rozvoj nové energetiky se neobejdou bez dotací a regulačního rámce. Jen v případě modernizace elektrizačních soustav počítá EU v následujících pěti letech s investicemi ve výši zhruba 584 miliard eur. Plynárenství pak stojí před zásadní výzvou, jak se připravit na využití biometanu a obnovitelného vodíku.
„Energetický regulační úřad od roku 2022 provedl třicet novel vyhlášek a k tomu vydal řadu cenových rozhodnutí. Jasně to vypovídá o rychlém tempu transformace a stále se měnícím prostředí, kterému se musí všichni účastníci trhu neustále přizpůsobovat,“ uvedl předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Šefránek.
„Pokud se zaměříme na tolik diskutovanou fotovoltaiku, tak od roku 2020 došlo k více než pětinásobnému nárůstu počtu připojených výroben. Zároveň je v žádostech o připojení u provozovatelů sítí celkem téměř 38 GW,“ konstatuje Šefránek s tím, že jde o extrémní nárůsty, které mají dopad na rozvoj a modernizaci soustav, ale i na změny jejich provozu.
Potřeba investic do jednotlivých soustav průběžně narůstá. Pro VI. regulační období, vymezené lety 2026 až 2030, se u elektroenergetiky počítá s investicemi ve výši přibližně 187 miliard korun, což je téměř dvojnásobek částky, která byla potřeba za pětileté období do roku 2020. V případě plynárenství jde o bezmála 49 miliard korun, tedy nárůst zhruba o 70 procent.
„Jde o předvídatelnost, stabilitu a dlouhodobou udržitelnost, ale zároveň je velký důraz kladen na bezpečnost dodávek a vyváženost dopadů na jednotlivé subjekty i zákazníky,“ přiblížil Šefránek cíle, na které se VI. regulační období zaměří.
K tomu se přidá pružnější reakce na aktuální vývoj a nový prvek motivační regulace, která dává úřadu větší možnosti kontroly efektivity a směřování investic. Zároveň se zavádějí rozšířené a adresnější podmínky pro čerpání finančních prostředků, včetně dotací. „ERÚ nerozhoduje o vypsání dotací, vytvořili jsme však podmínky pro jejich efektivní zapojení do hospodaření regulovaných společností. Stejně tak jsme se aktivně zasazovali o vypsání dotací na posílení kapacity tuzemské elektrizační soustavy z programu Elegrid v rámci Modernizačního fondu, včetně výše alokace a termínů vypsání,“ doplnil Šefránek. Dodává, že investice umožní rychlejší připojování nových OZE a zvýší bezpečnost, spolehlivost a stabilitu dodávek elektřiny. Dotace jsou podle ERÚ nezbytné, aby eliminovaly negativní dopady transformace do cen pro zákazníky.
V této souvislosti nastínil Šefránek i předpokládané dopady do regulovaných cen, jejichž průměrný roční nárůst během VI. regulačního období očekává ERÚ na úrovni inflace, nebo maximálně o jedno až dvě procenta nad ní. Může se však stát, že vývoj ovlivní i další faktory – například spotřeba elektřiny a plynu, velkoobchodní ceny, dotace do rozvoje a modernizace soustav nebo výše podpory OZE.
Tarifní systém v novém
Řečníci se věnovali také změně tarifního systému, kterou ERÚ připravuje. Ta bude propojovat nový design trhu v elektroenergetice s požadavky na změny v regulovaných cenách a tarifech. Koncepce předpokládá postupné úpravy: od již realizovaného sdílení elektřiny v rámci bytových domů (od roku 2023) přes změny na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí s důrazem na výkonovou složku odběru elektřiny (od roku 2027) až po hladinu nízkého napětí (od roku 2030) na dobrovolné bázi.
„Připravované úpravy by měly zajistit, aby cena, kterou odběratel hradí, odpovídala nákladům a přínosům, které v soustavě vyvolává nebo přináší. Cílíme na zefektivnění systému a uvolnění nevyužívaných kapacit. Jedině tak nebude potřeba dodatečných investic a všichni ušetří oproti tomu, kdyby ke změně tarifní struktury nedošlo. Zároveň to také umožní využívání nových technologií,“ uvedl Šefránek.
V oblasti cen se ERÚ nově zaměří i na neregulovanou složku ceny a maloobchodní trh. „Chceme i nadále v co největší možné míře poskytovat pomoc a informace spotřebitelům, které jim umožní být aktivní a získat tak výhodnější nabídky,“ uzavřel předseda Energetického regulačního úřadu.
Modernizace nebude zadarmo
Na další rozvoj tuzemské přenosové soustavy se zaměřil předseda představenstva ČEPS Martin Durčák. Připomněl, že výše investic do přenosové soustavy dosáhla v letech 2014–2024 téměř 60 miliard korun. Finance směřovaly do rekonstrukcí stávajících nebo do výstavby nových rozvoden a dále i do vedení – ať už šlo o modernizaci, přestavbu z 220 kV na 400 kV, zdvojení nebo výstavbu nových tras, které mohou po započtení všech potřebných náležitostí trvat až 12,5 roku. Právě z tohoto důvodu je podle Durčáka potřeba zrychlit povolovací procesy. Pro zajímavost: do tuzemské elektrizační soustavy je v současnosti připojeno zhruba 250 tisíc zdrojů a lze očekávat jejich další nárůst.
Náklady na transformaci a modernizaci přenosové i distribučních soustav by měly do roku 2035 dosáhnout téměř 476 miliard korun. Spadají do nich stavebně-montážní práce (přes 243 miliard korun) a fyzická (přes 216 miliard korun) i digitální infrastruktura (přes 15 miliard korun). V této souvislosti plánuje ČEPS do roku 2034 navýšit investice na více než 98 miliard korun.
„Pracujeme i na přeshraničních propojeních s přispěním evropských dotací, ale není to úplně jednoduché. Některé státy totiž mají jiné prioritní cíle než propojování s Českou republikou,“ vysvětlil Durčák.
Nový hráč v energetice
Cíle a vize nově ustaveného Svazu energetiky České republiky (SEČR) představil jeho výkonný ředitel Josef Kotrba. Svaz vznikl na základech Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, má však nejen širší základnu, ale především sdružuje členy ze všech významných odvětví energetiky – mimo jiné i z plynárenství a teplárenství. Aktuálně čítá více než 60 členů s téměř 100 000 zaměstnanci.
„Vznik SEČR reaguje na generační změny v energetice. Chceme především zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek energií v průběhu transformace a jejich dostupnost pro občany i podnikatele, a také spolupráci s průmyslem. V neposlední řadě jde o posilování a další rozvoj diverzity energetických zdrojů,“ nastínil Kotrba.
Předsedou představenstva svazu je Daniel Beneš (ČEZ), předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, místopředsedkyní Claudia Viohl (E.ON Česká republika), generální ředitelka E.ON Česká republika, a místopředsedou Luboš Pavlas (Sev.en), prezident a generální ředitel Sev.en.
Pokud jde o nástroje k dosažení cílů SEČR, těmi jsou podle Kotrby konstruktivní dialog s veřejnou správou na všech rozhodovacích úrovních včetně EU, spolupráce a formulace společných cílů s ostatními průmyslovými sektory tuzemského hospodářství, stejně jako podpora udržitelnosti energetiky a zamezení překotných výkyvů.
„Silný hlas energetiky prostřednictvím SEČR je nyní opravdu důležitý, protože obor prochází zásadní transformací spojenou s přechodem na udržitelnější, nízkoemisní úroveň. Tuto proměnu provázejí zásadní legislativní změny, a proto je nutné připravit se na vyšší diverzifikaci energetických zdrojů i nárůst autonomie zákazníků,“ shrnul Kotrba.
Naděje pro zemní plyn?
Také člen představenstva EG.D David Šafář a s ním i jednatel Ško-Energo Jaromír Vorel zmínili s ohledem na nové nastavení energetiky nutnost investic do síťové infrastruktury a efektivního čerpání evropských dotací. Podle generálního ředitele NET4GAS Michala Slabého je potřeba prodloužit roli zemního plynu v energetickém mixu co nejdále, až za rok 2045.
„Investice do plynu jsou vynuceny evropskou legislativou, ačkoli dotace do plynovodů nejsou žádné,“ konstatoval s tím, že lze očekávat nárůst poptávky po plynu, ovšem samotné podmínky jeho využívání se zhoršují. S tím souhlasí i ředitelka útvaru Public Affairs v ČEZ Zuzana Krejčiříková. Podle ní bude obtížnější prodloužit zachování zemního plynu než jádra.
Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý spatřuje potenciál plynu v intenzivní plynofikaci tepláren a rovněž v tuzemské výrobě biometanu. Smysluplným vodíkovým projektům je i nadále plně nakloněn generální ředitel a předseda dozorčí rady Cylinders Holding Jan Světlík.
