Boj o špičky ECB vrcholí. Východ cítí šanci k získání většího vlivu na euro
- Kandidáti z Estonska, Lotyšska a z Chorvatska míří do vedení ECB.
- Třetina eurozóny je z východu, vliv v instituci tomu ale neodpovídá.
- Favoritem na nového viceprezidenta má být guvernér chorvatské centrální banky Boris Vujčić.
Východní Evropa podniká dosud nejsilnější pokus získat místo v nejužším vedení Evropské centrální banky (ECB). Kandidáti z Estonska, Lotyšska a z Chorvatska usilují o pozici, kterou po svém odchodu v květnu uvolní viceprezident ECB Luis de Guindos. I pokud by neuspěli, do konce roku 2027 se uvolní další tři ze šesti míst ve výkonné radě ECB, připomíná agentura Bloomberg.
Pro jmenování zástupce regionu existují silné argumenty. Letošní vstup Bulharska do eurozóny znamená, že již třetina z 21 členských států měnové unie pochází z postkomunistického východu. Podle řady aktérů by tomu měl odpovídat i silnější hlas v nejvlivnějším rozhodovacím orgánu ECB.
Cesta k tomu ale nebude snadná. Západní Evropa má nadále výrazně větší ekonomickou váhu a problémem může být i neschopnost regionu sjednotit se za jediným kandidátem. Situaci komplikuje také šéf finské centrální banky Olli Rehn, bývalý eurokomisař považovaný za silného kandidáta na viceprezidenta, a rovněž bývalý předseda Euroskupiny Portugalec Mario Centeno.
Kdy jindy, když ne teď
Přesto téměř dvacet let po zahájení východního rozšiřování eura sílí podpora pro širší geografické zastoupení ve Frankfurtu. To by ale dále zkomplikovalo tradiční rovnováhu, kterou se při obsazování vedení ECB zohledňují velikost států, pohlaví i rozdílné postoje k měnové politice.
„Každá země má v Radě guvernérů stejný hlas, takže dává smysl uvažovat o rovnováze i na nejvyšších pozicích,“ uvedl ekonom Atanas Pekanov z vídeňského institutu Wifo a bývalý místopředseda bulharské vlády. „V tomto smyslu by bylo dobré mít někoho z východní Evropy,“ dodal.
Získání místa ve vedení ECB by bylo dalším krokem a silným gestem integračního procesu, který začal po pádu komunismu a zrychlil po rozšíření EU v roce 2004. Jen o tři roky později už euro přijalo Slovinsko, následovaly Slovensko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Chorvatsko a nyní Bulharsko.
Šlo by také o uznání nedávných ekonomických výsledků regionu, a to navzdory blízkosti války na Ukrajině. Slovinský ministr financí Klemen Boštjančič míní, že východní Evropa byla dlouhodobě opomíjena nejen v ECB, ale i v dalších institucích EU.
Europoslanci jsou v pozoru
Téma sleduje i Evropský parlament, který sice nemá právo veta, ale kandidáty do vedení ECB vyslýchá a může proces zdržet. Podle bývalého slovenského premiéra a nynějšího europoslance Ľudovíta Ódora jsou země střední a východní Evropy „jasně podreprezentované“. „Jsem pro geograficky vyváženější výkonnou radu,“ uvedl. „Nejdůležitějším kritériem ale musí zůstat odbornost,“ upozornil.
Nejblíže získání místa ve vedení ECB byl region v roce 2020, kdy bývalý guvernér slovinské centrální banky Boštjan Jazbec těsně prohrál s Nizozemcem Frankem Eldersonem.
Zástupci regionu nicméně uspěli v jiných klíčových pozicích: Lotyš Valdis Dombrovskis je od roku 2014 eurokomisařem, Estonka Kaja Kallasová je nyní vysokou představitelkou EU pro zahraniční politiku a Bulharka Kristalina Georgievová stojí v čele Mezinárodního měnového fondu.
Nedostatečné zastoupení ale zůstává zdrojem napětí. Zpráva European Democracy Consulting z roku 2024 uvádí, že situace se v předchozích třech letech dokonce zhoršila, když si západní představitelé upevnili dominanci v institucích.
Postup regionu brzdily i skandály – v pobaltských zemích otřásly finančním sektorem případy praní špinavých peněz, zatímco guvernéři centrálních bank v Lotyšsku a na Slovensku byli odsouzeni za korupci. Nedávné protesty v Bulharsku pak připomněly jeho politickou nestabilitu.
Ekonomická váha je stále nízká
Ačkoliv počet východoevropských členů eurozóny roste, jejich ekonomická váha zůstává omezená. Sedm zemí regionu v měnové unii dohromady tvoří méně než čtyři procenta HDP eurozóny, zatímco Německo, Francie, Itálie a Španělsko přesahují 70 procent.
To může být zásadní překážkou. Největší ekonomiky si tradičně nárokují zastoupení ve vedení ECB a beze změny tohoto přístupu připadne většina volných míst právě jim. „Uspokojit všechny požadavky bude čím dál těžší,“ uvedl Shahin Vallée z Německé rady pro zahraniční vztahy.
Vallée i přesto očekává, že tentokrát by mohl uspět kandidát z východní Evropy. Za hlavního favorita považuje guvernéra chorvatské centrální banky Borise Vujčiće, který má podle něj před Lotyšem Martinsem Kazaksem a Estoncem Madisem Müllerem určitý náskok.
„Pravděpodobně je nejlépe připravený zastupovat zájmy regionu,“ odhadl Vallée. Kandidáti na viceprezidenta musejí být navrženi do 9. ledna, rozhodnutí může padnout zhruba o deset dní později.
