Trump chce patrně v Grónsku zcela obejít Dány. Evropa je vůči hrozbě anexe bezradná
- Experti míní, že Trumpovy plány na zisk Grónska jsou vážnější než kdykoliv dříve.
- Stále není jasné, jestli Bílý dům zvažuje anexi nebo půjde mírovou cestou a pokusí se dohodnout s ostrovany za dánskými zády.
- Evropa zatím poskytla Kodani jen prázdná slova podpory a nezdá se, že by chystala krizový plán.
Prezident Donald Trump v posledních dnech v rámci americké snahy o dominanci na západní polokouli obnovil svůj zájem o Grónsko, které ho láká strategickou polohou a nerostným bohatstvím. Poslední Trumpovy výroky silně znepokojily největší ostrov světa i vládu v Kodani, za kterou se verbálně postavila řada evropských zemí.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová pohrozila faktickým koncem Severoatlantické aliance. „Pokud se USA rozhodnou vojensky zaútočit na jinou zemi NATO, pak se všechno zastaví včetně NATO a tím skončí i bezpečnost, která byla nastolena po konci druhé světové války,“ řekla v pondělí večer v dánské televizi. Evropa však v tuto chvíli zřejmě nemá žádný robustní plán, jak autonomii udržet.
Trump vytvořil dojem časové naléhavosti
Šéf Bílého domu kolem tématu mlží jako ještě nedávno ohledně Venezuely a režimu Nicoláse Madura. „Myslím, že Grónsko je velmi důležité pro národní bezpečnost Spojených států, Evropy a dalších částí svobodného světa,“ prohlásil v pondělí večer s tím, že bere záležitost vážně. „Grónskem se budeme zabývat asi za dva měsíce. Pojďme si o Grónsku popovídat za dvacet dní,“ řekl novinářům o víkendu, čímž vyvolal dojem naléhavosti. V pondělí ale tvrdil, že pro akci nemá žádný časový rámec.
Není tak vůbec jasné, jestli se Trump chystá získat ostrov silou nebo diplomatickým jednáním ani to, s kým se vlastně případě hodlá dohodnout. „Pokud jde o Trumpův zájem o Grónsko, byl důvod k obavám už před Venezuelou,“ řekl Bloombergu Rasmus Sondergaard, expert na americkou zahraniční politiku z Dánského institutu pro mezinárodní studia. „Situace se vyhrotila, protože nyní Trump jednal podle Monroeovy doktríny a vyslal signál, že je ochoten jít daleko, aby prosadil své zájmy,“ dodal odborník.
Dánská vláda je podle zdrojů Bloombergu skutečně znepokojena a bere situaci velmi vážně. Trumpova slova nepovažuje za pouhou rétoriku nebo vyjednávací taktiku. A ve velmi nekomfortní situaci jsou evropští členové NATO, protože by nejspíš nikdo nedokázal reagovat na situaci, kdy by nejsilnější člen aliance a dlouhodobý garant evropské bezpečnosti napadl jiného člena.
Spojené státy se snaží rozklížit vztah mezi Grónskem a Kodaní
„Použití síly by pro alianci představovalo obrovskou hrozbu a přidalo by se k už existujícím obavám ohledně závazků USA k paktu,“ konstatoval bezpečnostní expert Ian Lesser z think-tanku Německý Marshallův fond Spojených států. „Ve velmi nepravděpodobném případě, že by se grónská otázka vojensky rozvinula, by to NATO a transatlantické vztahy ohrozilo a bylo by to skutečným darem pro Rusko a Čínu,“ dodal. Sondergaard dokonce podotkl, že jedním z Trumpových cílů by mohlo být rozdělit Evropu takovou akcí.
Je ale možné, že Trump plánuje méně dramatický způsob, jak dostat to, co chce. The Economist míní, že přímá anexe je i v tuto chvíli méně pravděpodobným scénářem. Píše, že Bílý dům se nejspíš chystá vrazit klín mezi Grónsko a Dánsko, povzbudit hnutí za nezávislost a posléze jednat přímo s ostrovany.
Už během uplynulého roku Američané podněcovali spory mezi autonomií a Kodaní. Viceprezident J.D. Vance během své návštěvy ostrova kritizoval Dány a tvrdil, že nechali Grónsko zranitelné vůči ruskému a čínskému vměšování. Před Vánocemi pak Trump jmenoval republikánského guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko, čímž Kodaň velmi rozlítil.
Dánové bezpečnost ostrova posilují
„Zničehonic se objevil zvláštní zástupce amerického prezidenta, který má podle svých slov za úkol převzít kontrolu nad Grónskem. To je samozřejmě naprosto nepřijatelné,“ reagoval dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Zaznělo také, že Washington vůbec neocenil snahu unijní země o rozumný dialog.
„Toto jmenování ukazuje, že všechny peníze, které Dánsko investovalo do Grónska, do obrany Arktidy, a všechny přátelské věci, které jsme řekli Američanům, neměly vůbec žádný účinek,“ citovala agentura Reuters politologa Mikkela Vedbyho Rasmussena.
Dánové argumentují tím, že Američané mají na své základně v Grónsku poměrně volné pole působnosti. V uplynulých měsících se k tomu sami snažili rozptýlit americké obavy o zajištění ostrova před ruskou a čínskou hrozbou.
Na podzim oznámili dodatečné výdaje na obranu ve výši 4,2 miliardy dolarů na posílení bezpečnosti v arktické a severoatlantické oblast. Na obranném balíčku spolupracovali s Grónskem i s Faerskými ostrovy. Chtějí nakoupit nové arktické lodě, námořní hlídková letadla, drony a radar včasného varování. V grónském hlavním městě Nuuku zřizují nové velitelství arktických sil.
Trump se ale této snaze vysmál a prohlásil, že Dánové ke grónské obraně přidali akorát tak jedno psí spřežení. Britský Economist dále uvádí, že existuje stále více signálů o tom, že Washington už připravuje dohodu, kterou by Grónsku předložil. Ostrovu by mohla přinést finanční zdroje, které by nahradily každoroční grant z Kodaně.
Grónsko by mohlo získat obdobu tichomořských dohod
Američtí představitelé údajně diskutovali o nabídce Paktu volného přidružení (COFA), kterou Spojené státy použily k úpravě svých vztahů s ostrovy v Tichomoří, konkrétně s Mikronésií, Marshallovými ostrovy a s Palau. COFA umožňují americkým ozbrojeným silám volně operovat v signatářských zemích a odměnou za to je bezcelní obchod.
Jenže zatím se nezdá, že by Groňáne byli z amerického počínání nadšení. „Už toho bylo dost. Žádný další tlak. Žádné další narážky. Žádné další fantazie o anexi,“ uvedl grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. „Jsme otevřeni dialogu. Jsme otevřeni diskuzím. Ale to se musí dít správnými kanály a s respektem k mezinárodnímu právu,“ dodal.
Do záležitosti se vložil dokonce i Peking, který s nelibostí sleduje Trumpovo vykolíkovávání si západní hemisféry pro sebe. Mluvčí ministerstva zahraničí asijské velmoci uvedl, že Spojené státy musejí přestat využívat čínskou hrozbu jako záminku pro prosazování svých sobeckých zájmů.
Evropa strká hlavu do písku
Francie, Británie, Německo i další evropské země a Brusel vyjádřily Kodani rychle jasnou podporu. Není však jasné, jak bude sedmadvacítka situaci řešit, pokud Trump skutečně začne jednat. Francie před rokem při prvních pohrůžkách zpoza Atlantiku navrhovala vyslání unijních vojáků do Grónska. Paříž ale tehdy tvrdila, že nápad ztroskotal na dánské nechuti a není jasné, jestli je tato nabídka stále ve hře. Aktuálně vojenskou pomoc otevřeně nikdo Kodani nepřislíbil a komentátoři poukazují na evropskou bezradnost.
„Lídři EU rok bagatelizovali americkou hrozbu pro Grónsko a předstírali, že neslyší skutečné a proveditelné výhrůžky Bílého domu, od prezidenta Trumpa až po ministra zahraničí Marka Rubia,“ napsal k tématu americko-evropský novinář Dave Keaton s tím, že nyní Evropany smích přešel.
„Přesto evropští lídři nevytvářejí žádný plán pro invazi nebo jiný typ nepřátelského převzetí ani nenastiňují, jaké by byly možné důsledky,“ zdůraznil s tím, že se představitelé evropských zemí bojí, aby se Trumpa nedotkli.
