Stravenkový paušál je klackem pod nohy, říká šéf Up ČR Nicoletti | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Stravenkový paušál je klackem pod nohy, říká šéf Up ČR Nicoletti

lum

Stravenkový paušál, tedy příspěvek 1500 korun měsíčně k platu místo tradičních stravenek, se stal ihned po zveřejnění návrhu k jeho zavedení třaskavým tématem. Stéphane Nicoletti, generální ředitel a jednatel společnosti Up Česká republika, jednoho z předních poskytovatelů stravenek a dalších benefitních programů tvrdí, že zavedení stravenkového paušálu tak, jak ho plánuje ministryně financí Alena Schillerová, poškodí restauratéry, nepřinese žádný efekt, ba naopak bude zátěží pro státní rozpočet. 

Čím platíte za oběd v restauraci?

V pracovní dny platím samozřejmě stravenkami. Ale už ne papírovými, nýbrž elektronicky. Protože mám rád technologie, platím přes Apple Pay na iPhone. Přiznám, že ty papírové jsem používal přes dvacet let, protože to byla v Česku velká tradice. Svět se změnil, Česko se změnilo a digitalizace zasahuje do všech oblastí, tak…

Je Česká republika v přístupu ke stravenkám, ať papírovým nebo digitálním, v něčem výjimečná?

Česká republika je evropským lídrem v platbách bezkontaktními kartami a také v platbách prostřednictvím Apple Pay a Google Pay. To samé platí i pro elektronické stravenky.

Dokážete odhadnout, kdy skončí klasické papírové stravenky a přejde se plně na elektronické?

Bude záležet na tom, jaké zákony k tomu české úřady přijmou. A jak rychle se budou chtít klienti přeorientovat. To, co vidíme po koronavirové krizi je, že firmy chtějí jít víc a víc cestou digitalizace. Myslím si, že to bude během dvou tří let.

Plastikové karty, anebo aplikace v mobilním telefonu?

Čekám spíš, že to půjde cestou mobilních telefonů.

Všichni budou řešit bezpečnost a možné zneužití. Bude váš systém tak technicky dokonalý?

Přesně tak, bude to jako u mobilního bankovnictví. Takže kromě PIN kódu, otisk prstu nebo sken obličeje. Na poli karet spolupracujeme s MasterCard, takže jde o kvalitní zabezpečení. Navíc pravidelně testujeme odolnost našich systémů z venku. Viděli jsme v době koronaviru, že Česko bylo cílem hackerů z Ruska, z Číny. Právě proto se hodně věnujeme i otázkám kybernetické a datové bezpečnosti, abychom klientům garantovali standardy, na které jsou zvyklí z dalších typů digitálních služeb. Dovolte ještě jednu poznámku a srovnání ohledně digitalizace platebních služeb. Česko jde velmi dopředu. Když to porovnám s Francií, tak ta je opravdu velmi zpožděná. Česká republika je lídrem v platbách bezkontaktními kartami. Vždyť i důchodci je používají. To ve Francii moc nevidíte.

Liší se nějak klasický český obědový strávník od toho francouzského či od těch z dalších 25 zemích, kde máte pobočky?

Nemyslím si, ale já možná nejsem ten správný vzorek. Mám velmi rád tuto zemi, vždyť tu dlouho žiju, polovina mé rodiny je odtud. A Česko se skutečně nemá za co stydět, udělalo velký posun vpřed. Hodně se investovalo, kvalita restaurací se zvedla. A k tomu ten poměr ceny… Ten je výborný. Češi jsou zvyklí jíst a pít. Dát „tomu“ čas. Skoro jako Francouzi. No, my však ještě o něco víc, hodinu, hodinu a půl. Kdežto Češi jsou za 30 minut s obědem hotoví.

Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že chce od roku 2021 zavést tzv. stravenkový paušál. Máte z toho obavy? Mají je mít zaměstnanci?

Musím začít z jiné strany. V Česku každý den jeden a půl milionu lidí využívá stravenky a 1,8 milionu lidí jídelny. Denně tedy 3,3 milionu lidí řeší jídlo a oběd. Tím se z toho stává velké téma pro firmy i uživatele a lidé nechtějí, aby se do toho sáhlo. V Česku mají stravenky velkou tradici. Proto také nechápeme záměr paní ministryně, proč chce paušál prosazovat a navíc ještě takovou silou. Některé kritické argumenty paní ministryně vůči papírovým stravenkám, jako je jejich údajně náročná administrativa, provize či proplácení restaurací jsou z pohledu digitálního řešení zcela nebo z větší části neopodstatněné. Proti paušálu se navíc ohradily i firmy, odbory i asociace restaurací. Všichni řekli: My to nechceme. Obáváme se, že přijetí stravenkového paušálu by mělo negativní vliv na lidi.

Pokud by měl být tento stravenkový paušál skutečně zavedený, bude to znamenat konec vašeho podnikání v Česku?

Nemyslím si. Vrátím se opět ke koronaviru. Při něm lidé viděli, jak důležité je zdraví, jak do něj investovat a k tomu patří dobře a správně se najíst. Ten paušál, který chce nabízet paní Schillerová, je o tom, že chce lidem dát 1500 korun měsíčně, ale bez jasně daného účelu. Takže lidé by s těmi penězi mohli nakládat, jak by chtěli. Na první pocit to musí být sexy. Ale ono to tak není. Stravenkový paušál totiž nebude nikoho motivovat k útratě v pohostinství. Nedávný průzkum Spotřebitelského fóra ukázal, že při navýšení mzdy o 1500 korun měsíčně bez spojitosti se stravováním, by lidé tuto částku nejvíce použili na spoření a splátku úvěru. Tedy na věci, které jsou daleko od jídla, zdraví, od motivace, aby zaměstnanec o sebe pečoval. Tím by to ztratilo smysl a ten zákon proto nemá cenu. Jen necelých šest procent lidí by takové přilepšení využilo na jídlo v restauraci.

Dá se z toho vyčíst, že když vláda hodlá takto rozdávat peníze, že začíná volební kampaň před letošními krajskými volbami a před volbami do Sněmovny 2021?

Osobně bych jen nerad něčemu takovému věřil. Ale názory na to, že se jedná o předvolební sliby, se v hojné míře veřejně objevují i ze strany odborníků. Po nedávném jednání tripartity jsem zaznamenal vystoupení prezidenta Svazu průmyslu a dopravy pana Hanáka, který to takto pojmenoval.

Čím chcete argumentovat proti zavedení stravenkového paušálu?

My máme hodně argumentů, ale bohužel je nikdo nechce poslouchat. Ano, peníze jsou samozřejmě krásné, ale… Za ně si můžete koupit také elektroniku, zimní pneumatiky, něco na sebe, dokonce můžete nakupovat i v e-shopech mimo Českou republiku, které zde neodvádí daně. Ale rozhodně neinvestujete do svého zdraví, čímž jídlo je. Vždyť i sami restauratéři vyžadují stravenky. Hlavně v malých městech, kde tvoří až 50 procent jejich příjmů. Pokud dostanete peníze a nebude kontrola, tak… Se stravenkami musíte jít do restaurace anebo si koupit jídlo. Spočítali jsme, že taková „legrace“ bude stát 21 miliard korun, navíc i daňové poplatníky. Ale hlavně to bude také těžká rána pro restaurace a hospody. Víme, jaké jsou zkušenosti z jiných států.

Jaké? Existuje někde stravenkový paušál?

Ne, a není divu, že nikde v Evropě stravovací paušál vyplácený v hotovosti neexistuje. O jeho zavedení před 7 lety uvažovala Belgie, ale po analýze dopadů od tohoto záměru upustila. Stravovací paušál zavedlo Maďarsko a do dvou let ho maďarská vláda zrušila včetně daňového zvýhodnění příspěvku zaměstnavatele na stravování. Naopak téměř ve všech evropských zemích dnes existuje podobný systém podpory stravování jako v Česku, tedy nepeněžní plnění pro různé formy zajištění účelového stravování zaměstnanců.

Jsou po krizi způsobené pandemií koronaviru jen poražení? Vy, restaurace, zaměstnanci?

Nevím, koho označit za vítěze, ale jak se říká „všechno zlé, je i k něčemu dobré.“ Krize přinesla obrovský krok směrem k digitalizaci gastronomie. Nárůst plateb kartou i eStravenkou, úžasný rozjezd on-line prodeje i objednávání jídla. Právě digitalizace umožní novou míru komfortu pro hosty i restauratéry a zároveň vznik nových příležitostí.

Bylo možné v době, kdy se stravování v restauracích výrazně omezilo nebo téměř zastavilo, vymyslet něco nového, nestandardního, čím byste pomohli restauracím, firmám i obyčejným lidem?

Hned na začátku krize jsme začali zjišťovat, které restaurace fungují a mají výdejní okénko. Spustili jsme vyhledávač těchto restaurací a tipy na ně jsme velmi intenzivně promovali na našem Facebooku, aby si hosté tyto podniky našli. Abychom pomohli restauracím s cash flow, zrychlili jsme razantně proplácení stravenek a také zrušili denní limit na eStravence. Aby mohli uživatelé stravenek, kteří se na začátku obávali chodit do obchodů, nakupovat potraviny, začali jsme také spolupracovat s eshopem Rohlik.cz nebo rozvozovou službou Dáme jídlo.

Co bude nyní zásadní, aby se nastartovala ekonomika, aby se opět tzv. rozjel restaurační byznys?

Zásadní bude návrat hostů do restaurací, protože velké množství z nich je skutečně v ohrožení. Během koronakrize ztratily 80 procent příjmů, zatímco většina nákladů jim v té době zůstala. Zejména restaurace v regionech se často potýkají s existenčními problémy. Návrat hostů do restaurací se však bohužel zatím nekoná v takové míře, jaká by byla potřeba. Část lidí se obává návštěv restaurací, část raději šetří kvůli nejisté budoucnosti, část lidí si nosí jídlo z domova. Takže do restaurací chodí méně a utrácejí méně. Proto je skutečně potřeba restauracím pomoci a podpořit jakékoliv akce, které jejich byznys nastartují.

Jak? Čím můžete pomoci vy? Případně, kdo by měl pomáhat nejvíce?

Chceme motivovat lidi, aby se vrátili do restaurací a utráceli v nich. Proto jsme vyvinuli nový věrnostní program Up Club, jehož cílem je především motivovat zaměstnance k pravidelným návštěvám restaurací. Každý zákazník, který v restauračním zařízení utratí 100 korun a zaplatí je eStravenkou, získá 10 bodů. Při nasbírání 100 bodů mu připíšeme na účet eStravenky 100 korun v podobě kreditu. Prakticky tak získá každý jedenáctý oběd zdarma. Kromě toho připravujeme nový projekt, který pomůže restauracím přivést hosty z okolních firem, a pracujeme na dalších novinkách. Je skvělé, že podobně se snaží řada dalších firem i lidí. Bohužel nejvíc zatím v podpoře restaurací selhává stát, který by přitom měl pomáhat nejvíc.

Jak by měl pomoci?

Ulevit na daních. A ne házet klacky pod nohy. Proč teď v době po koronaviru, řeší vláda stravenkový paušál? Stačilo by si jen vyslechnout majitele restaurací a hospod. My jsme to udělali, a když s nimi mluvíme, a to nejen v Praze, protože máme hodně klientů v okresních nebo i menších městech, tak nám říkají, že spojení koronavirus a stravenkový paušál může být smrtící pro tisíce hospod. Naopak jedním ze silných nástrojů pro současný restart restauračního byznysu může být právě zachování stravenek s co největší snahou o jejich rychlou digitalizaci, například v rámci programu Digitální Česko, který stát podporuje.

V čem?

Je po pandemii, ale nikdo neví, co bude dál. Tržby v restauracích především v regionech jsou na úrovni 30-40 procent. Očekává se, že tak to bude i přes léto. Jenže, co až přijde tzv. mrtvá sezona v lednu a únoru? A k tomu ještě stravenkový paušál! Za nás všechny řeknu, že jsme jediný segment, kterému stát nepomáhá. Jsme na všechno sami. COVID I, COVID II, půjčky pro velké firmy, ano… Ale co udělala vláda nebo některý ze státních orgánů pro restaurace? Všechny věci, které se „dělají“, tak jdou proti restauracím.

Mohou mít vaše argumenty takový dopad, aby si členové vlády uvědomili vážnost situace?

My to neděláme kvůli státu a vládě. My to děláme kvůli tomu, že tady něco 25 let budujeme a jsme zavázaní naším partnerům, kterými jsou z největší části restaurace. My budeme pomáhat, co to půjde, ale… Nemůžeme v tom zůstat sami. Pomoci by měl, musí také stát.

Stéphane Nicoletti (46 let)

Generální ředitel a jednatel společnosti Up Česká republika. Vystudoval BTS Action Commerciale ve francouzském Štrasburku. Do Prahy přišel ve svých 23 letech, krátce po dokončení povinné vojenské služby, a s kolegy budoval zastoupení Le Cheque Déjeuner v Česku, které se v roce 2017 přeměnilo na Up Česká republika. V obou společnostech prošel různými pozicemi, zná všechny oblasti, kterým se firma věnuje. Žije v Praze s českou manželkou a třemi dětmi.

 

Autor: lum
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!