Navzdory dopadům covid-19 by se měla evropská produkce a poptávka letos vyvíjet pozitivně. Oživení bude ovšem slabší a na návrat k předkrizové úrovni si ještě počkáme, říká Christoph Witte, generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo.
Roční globální HDP kleslo v roce 2020 ve srovnání s předchozím rokem o 3,4 procenta, zatímco světový obchod klesl v průměru o pět procent ročně. V období, kdy krize vrcholila, se globální obchod propadl dokonce o 17 procent (meziročně v květnu 2020, podle CPB World Trade Monitor).
Navzdory těžkým dopadům pandemie by ovšem letos mělo dojít k pozitivnímu vývoji. „V první řadě je to dáno tím, že byl pokles v roce 2020 tak obrovský, že následující rok už může být jen lepší,“ říká Christoph Witte, generální ředitel úvěrové pojišťovny Credendo – Short Term EU Risks, která se zabývá pojištěním pohledávek. „V optimistickém scénáři by pokrok v očkování měl postupně umožnit obnovení předkrizového životního stylu. V takovém případě se významně sníží nejistota a některé domácnosti a podniky tak budou schopné utratit hotovost ušetřenou během pandemie. Tyto spotřebitelské výdaje by měly podpořit evropské hospodářské oživení,“ dodává Witte. Investice a spotřebitelskou poptávku by měla pohánět také fiskální podpora realizovaná v řadě zemí. Očkování ale zatím v mnoha evropských zemích pokulhává.
Podpůrné programy končí, co bude dál?
Přestože se ekonomická aktivita ve srovnání s předchozím rokem zvyšuje, neznamená to, že se rychle vrátí na úroveň roku 2019. Na to si Evropa počká ještě přinejmenším do roku 2022. Jak upozorňuje Christoph Witte, je další výhled stále spojen s obrovskou nejistotou související s vývojem pandemie covid-19. „Problém představuje především váhavý rozjezd očkování. Kvůli tomu může být ve výsledku ekonomické oživení slabší, než se v současné době předpokládá, a může tak dojít ke ztrátě pracovních míst a bankrotu více společností. Je třeba zdůraznit, že doposud se velké vlně bankrotů předcházelo jen díky rozsáhlým podpůrným opatřením. Ta však nemohou trvat do nekonečna,“ upozorňuje Christoph Witte a dodává: „Firmám proto doporučujeme, aby v aktuální situaci nepodceňovaly riziko nezaplacení pohledávek a včas zvážily, zda jsou případnou krizi schopné zvládnout vlastními prostředky.“
HDP v Česku významně klesl
Českou republiku krize zasáhla nejvíc ze všech zemí střední Evropy. Reálný HDP byl v roce 2020 o 5,6 procenta nižší než v roce 2019, zatímco na Slovensku kleslo o 5,2 procenta, v Maďarsku o 5 procent, v Německu o 4,9 procenta a v Polsku jen o 2,7 procenta. Protože Česká republika je stejně jako Slovensko a do značné míry i Polsko silně závislá na vývozu do Německa, bude produkci i v nadcházejícím období silně ovlivňovat německá poptávka. Dobrou zprávou je očekávané oživení reálného HDP v Německu a v eurozóně. Jak se loni ukázalo, závislost malých otevřených ekonomik na EU je v době hospodářského rozmachu silnou stránkou, zatímco v době globální recese tato výhoda naopak představuje problém.
V roce 2021 by měla růst všechna odvětví, zejména automobilový průmysl, i když dosažení předkrizové úrovně výroby bude v tomto sektoru nejspíš ještě trvat několik let. Z dlouhodobého hlediska vyplývají rizika pro středoevropské ekonomiky především z koncentrace jejich exportních trhů a exportního sektoru. Silná závislost na automobilovém průmyslu představuje riziko nejen v krátkodobém a střednědobém, ale i v dlouhodobém horizontu, protože automotive se kromě následků pandemie aktuálně potýká s nedostatkem polovodičů, což brzdí nebo dokonce někde i zcela zastavuje výrobu. Ale jsou tu i další výzvy jako je Brexit, cíle v oblasti emisí CO2 a nárůst prodeje elektromobilů.
Jak už bylo uvedeno, v krátkodobém horizontu ovšem záleží především na proočkování populace v Evropě. Očkování zatím do značné míry zaostává, a tím se návrat k normálu zpožďuje. Mezitím se objevují nové mutace, které by mohly účinnost vakcinace omezit, a tak prodloužit pandemii a prohloubit její dopad na ekonomickou činnost.
