Systém Spyder ochrání nebe nad Českem. Ostré nasazení se čeká na jaře 2026, říká šéf firmy, která protivzdušnou obranu připravuje

Nový systém protivzdušné obrany Spyder si Česko objednalo před čtyřmi lety od Izraele za téměř 14 miliard korun. Vaše firma se podílí na jeho kompletaci. Probíhá vše podle plánu?

V tak složitém projektu není jednoduché plán udržet, ale ano, aktuálně probíhají testy, aby si systém mohla na podzim převzít armáda a zahájit vojskové zkoušky. Projekt ale prošel několika kritickými fázemi, které byly ovlivněny geopolitickou situací, embargy i dostupností logistických cest.

Co byla největší výzva?

Bylo jich víc, zprvopočátku určitě odlišná naladění i očekávání dvou zcela odlišných kultur, semitské a středoevropské. Vzhledem k samotnému vzniku státu Izrael a situaci, v níž se země již přes 70 let nachází, tam panují odlišné principy zavádění vojenské techniky. Testy zaměřují na funkčnost, inovativnost a schopnost dodaného systému, ale není nutné mít správně vytištěnou poslední stránku manuálu. V Česku sice už postupem času vidíme podobný trend, stále ale ještě převažuje hodně administrativní zátěže. Ale také to se mění a s aktuálními hrozbami jde všechno velmi rychle dopředu.

Jak jste se s rozdílným přístupem vyrovnali?

Vždy je nutné najít řešení a správnou míru kompromisu. Každá ze stran musela pochopit důvody té druhé a Retia posloužila jako mediátor. Díky progresivnímu přístupu expertů Armády ČR a pochopení ze strany hlavního dodavatele se podařilo nastavit pořadí jednotlivých požadavků tak, aby byl natolik technicky vyspělý systém správně a efektivně otestován během jednotlivých dodávek. Tím se vyřešil nesoulad mezi mylným dojmem izraelské strany, že je vše plně předáno, zatímco česká strana to vnímala jen jako parciální dodávku. To byla první kritická část cesty. Dalším problémem byly ozbrojené konflikty. Válka na Ukrajině, situace v Pásmu Gazy nebo napětí v oblasti Jemenu a Iráku. Například kvůli embargu nebylo možné letecky dopravit komponenty z Izraele. Nakonec se však podařilo materiál dostat do Česka a spustit testování.

Jak test probíhal?

První, takzvaný funkční test neboli operational test jsme provedli před pár týdny. Účastnil se ho hlavní kontraktor, subdodavatelé i armáda. Zkoušelo se kompletní sestavení celé baterie: radar, velitelské stanoviště i odpalovací zařízení, dohromady devět vozidel. Testovaly se detekce, klasifikace a identifikace cílů i systém přerušení letu vzdušné střely. Teď už probíhá několik týdnů výcvik vojáků na vozidlech MSV (Missile Support Vehicle), která slouží k logistickému zásobování baterií raketami.

Jak dlouho vojskové zkoušky potrvají?

Zhruba půl roku. Předpokládáme, že dokončeny budou během prvního čtvrtletí příštího roku. Objevila se při testech i slabá místa? Pokud máte tak komplexní systém, vždy najdete něco, co je třeba odladit. Proto je také na tuto část integrace vyhrazeno šest měsíců v časovém harmonogramu před samotným počátkem vojskových zkoušek. Komplikovaná byla i integrace generátorů, nastavení a oživení radaru i jednotlivých subsystémů. Náš tým v Čepí nedaleko Pardubic prakticky žije na místě testování včetně nočních směn.

Kdy bude Spyder plně nasazený?

Počítáme, že první baterie opustí Čepí v dubnu příštího roku a bude dodána vojákům 25. protiletadlového raketového pluku do Strakonic. Další tři baterie budou následovat podle intervalů dohodnutých mezi hlavním kontraktorem a AČR na základě jejich disponibilních kapacit. Retia vyvíjí i vlastní radarové technologie. Jak jste se k nim dostali? Připomenu, že na počátku, mezi lety 2000 a 2010, se Retia věnovala spíše opravám a modernizaci postsovětské techniky, konkrétně systému KUB, nebo radarům P-18. Postupně jsme je upravovali tak, aby byly kompatibilní s požadavky lokálních systémů či NATO. To nás přivedlo až k vývoji a výrobě vlastních radarů.

O jaké radary jde?

Jsou to aktivní 3D radary využívající technologii AESA pro vojenské a bezpečnostní účely. Buď jsou určeny pro antidronovou ochranu s krátkým dosahem (VSHORAD či C­‑UAS), nebo na protivzdušnou obranu se středním a dlouhým dosahem (SHORAD, MRAD). První model radaru tohoto typu budeme představovat příští rok a sériová výroba začne v roce 2027. Dodávky půjdou nejprve do zahraničí. A ty protidronové? Zaměřujeme se na takzvané X­‑Band radary, jež nabízejí vysokou přesnost a dobré rozlišení i s malými anténami a mají mnoho možností využití v civilní i obranné sféře. První kusy jsme prodali do Severní Ameriky a na Blízký východ, jednáme o dodávkách do Německa a dalších evropských zemí. Vzhledem k aktuální situaci je po těchto typech radarů veliká poptávka pro armádní využití i pro bezpečnostní ochranu kritické infrastruktury.

O jaká množství jde? A vyrábíte vše sami?

Naším cílem je v budoucnu vyrábět jednotky měsíčně. V této chvíli nás ale brzdí dostupnost některých primárních materiálů. Některé komponenty a sestavy sice outsourcujeme, jako třeba ocelové konstrukce, odlitky, obrábění, svařování, ale vývoj, sestavení, oživení i testování, to všechno děláme sami. Navíc každý radar upravujeme podle přání konkrétního zákazníka.

O co je teď největší zájem?

Určitě po zákaznicky konfigurovatelných antidronových radarech, ale pak i těch s krátkým dosahem a po velkých radarech, protože řada armád chce nahradit starší systémy moderními, inteligentními řešeními. Zejména jde o schopnosti jejich integrace do vozidel, systémů ochrany a komplexních systémů velení a řízení. Vidíme desítky poptávek nejenom v Evropě. Zájem ale roste ale i o náš speciální nejmenší širokopásmový UWB radar pro policii. Náš model ReTWIS dokáže detekovat pohyb osob za zdí, což je pro bezpečnostní složky ideální.

Máte ambici dostat se na úroveň evropských radarových lídrů, jako je Thales nebo Leonardo?

Na takovou ambici bych se neodvažoval pomyslet. My chceme především zůstat flexibilní a spolehliví s vysokou mírou kvality. Nejsme tanker, jsme malá loď, která se dostane i tam, kam velcí hráči ne. Nejsme schopni mít aktuálně desetitisíce zaměstnanců, ale jak jsem zmínil, chceme dělat chytrá, kvalitní a cenově dostupná řešení. To vytváří i možné spolupráce právě s velkými hráči zejména díky naší pružnosti.

Daří se vám více spolupracovat v rámci Evropy?

Bohužel zatím ne tolik, jak bych si přál. Evropa má v tomto ohledu co dohánět. Konkurence je velká, a ne všichni jsou spolupráci otevření z důvodů obav o své duševní vlastnictví. To ovšem může být limitující z pohledu výzkumu a vývoje v této oblasti. Ale věřím, že Retia může dosáhnout strategických partnerství v oblasti radarové techniky i integrací a systémů velení a řízení.

Co chystáte dále pro příští rok?

Letos počítáme s tržbami kolem 2,2 až 2,3 miliardy korun, příští rok bychom chtěli zachovat stávající růst CAGR. V příštím roce chceme také dokončit a představit produkt velkého radaru a centra řízení a velení na úrovni protivzdušné baterie. Věřím, že splní očekávání zákazníků a bude o něj mít zájem také Armáda ČR. Jde o úplně nový systém protivzdušné obrany, který má modulární schopnost integrovat i ochranu proti dronům. V České republice zatím nic takového nikdo nestaví, a proto si myslíme, že bychom tím mohli být pro trh zajímaví. A také potřebujeme posílit tým o zhruba 50 až 60 nových zaměstnanců, zejména o experty v oblasti programování, elektroniky, mechaniky. Rádi bychom firmu obohatili i o středoškoláky, protože už v téhle fázi studia začíná zájem o obor, na vysoké škole bývá někdy pozdě.