Írán se přibližuje revoluci, která by mohla změnit svět. Trump nevylučuje, že zamíchá kartami
- V Íránu eskalují protivládní protesty, které si vyžádaly minimálně 500 mrtvých a 10 tisíc zadržených.
- Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu intervencí a nevyloučil „velmi silnou reakci“.
- Pokud demonstrace přerostou v revoluci nebo v otevřený konflikt, může to rozvrátit světový řád i energetické trhy.
Donald Trump se v minulých dnech zabýval reakcí na masové demonstrace v Íránu, kde protestující čelí tvrdým zásahům vládních složek. Trump na dění v islámské republice reagoval podporou demonstrantů a nevyloučil použití síly vůči tamnímu režimu. Írán v reakci na prohlášení Washingtonu navrhl jednání se Spojenými státy a schůzka se nyní údajně připravuje. „Chtějí jednat. Ale možná budeme muset zasáhnout ještě před setkáním,“ prohlásil varovně šéf Bílého domu.
„Pokud se Spojené státy rozhodnou, že je třeba jednat, mají k dispozici řadu nástrojů, od kybernetických útoků a sabotáží až po drony a raketové údery ze vzduchu a moře,“ řekl CNBC Matt Gertken, hlavní geopolitický stratég společnosti BCA Research. Mezi další kroky by mohlo patřit obnovení internetu či uvalení dalších sankcí na režim, informoval list The Wall Street Journal (WSJ). USA by také mohly zaútočit na jadernou nebo vojenskou infrastrukturu či vládní zařízení.
Nepokoje, které v Íránu začaly koncem prosince kvůli prudkému růstu cen a kolapsu íránské měny, přerostly v širší protivládní protesty, které ohrožují teokratický režim ajatolláha Alího Chameneího. O život dosud přišlo nejméně 544 protestujících a 10 tisíc lidí bylo uvězněno, uvádí nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). Kvůli přerušení internetového a mezinárodního telefonického spojení navíc panují obavy, že vláda využije informační vakuum k tomu, aby demonstrace tvrdě potlačila.
Trump je nepředvídatelný
Írán také varoval USA a Izrael před jakýmkoli zasahováním zvenčí. Trumpova administrativa podle Gertkena „není nutně odhodlána svrhnout vládu“. To se ale může změnit, pokud usoudí, že nemůže promarnit příležitost vynutit si změnu režimu.
Šéf Bílého domu svou strategii často mění ze dne na den, ale jeho výhrůžky mají stále váhu. Írán je v Trumpově hledáčku dlouhodobě a nepokoje přerostly v nejrozsáhlejší protesty za poslední roky. Je šance, že je režim neustojí, řekl CNBC Dan Yergin ze společnosti S&P Global. Trump otevřeně podpořil íránské protestující a několikrát dal najevo svůj zájem zasáhnout. O víkendu zdůraznil, že situaci bere velmi vážně a zvažuje několik „velmi silných možností reakce“.
Podle deníku Politico se ale neočekává, že by Trump do Íránu vyslal americké síly. Na stole jsou spíše kybernetická opatření a tajné akce. USA například zvažují obnovení internetové komunikace v Íránu. O této možnosti chce prezident jednat s miliardářem Elonem Muskem, který by mohl pomoci prostřednictvím své služby Starlink. Íránský režim mezitím varoval, že v případě amerických zásahů považuje za legitimní cíle Izrael a rovněž všechny americké základny či plavidla v regionu.
Nad cenami ropy visí otazník
Nepokoje zemi zmítají v době, kdy je islámská republika stále zranitelnější. Režimní vůdci čelí rostoucímu napětí, Íránci jsou stále rozhořčenější kvůli prohlubující se hospodářské krizi. Íránský rijál za poslední rok ztratil polovinu své hodnoty a propadl se na historické minimum, kdy jeden americký dolar vychází přibližně na milion rijálů. Do centra pozornosti se současně s tím vrací nejdůležitější ropná úžina na světě. Odborníci varují, že eskalace konfliktu by mohla Írán vyprovokovat k uzavření Hormuzského průlivu, což by zvýšilo ceny o 10 až 20 dolarů za barel.
Hormuzským průlivem podle dostupných údajů denně prochází zhruba 13 milionů barelů ropy, což představuje přibližně 31 procent celosvětového objemu ropy přepravované po moři, vyplývá z dat společnosti Kpler. Na rozdíl od Venezuely tak s sebou jakákoli vojenská akce týkající se Íránu nese „podstatně vyšší rizika“ vzhledem k objemu dodávek ropy i rafinovaných produktů a riziku přerušení přepravy, řekl CNBC šéf společnosti Rapidan Energy Group Bob McNally.
V případě extrémního scénáře, kdy tankery nebudou moci proplout nebo bude poškozena energetická infrastruktura, by ceny ropy mohly vzrůst o desítky procent, uvedli analytici. Úplné uzavření jednoho z nejdůležitějších energetických uzlů na světě je ale podle expertů spíše méně pravděpodobné kvůli přítomnosti amerického námořnictva a omezeným možnostem Íránu. I v případě, že by se Teherán pokusil o dočasné narušení, například obtěžováním tankerů nebo krátkodobým blokováním tranzitu, fyzický dopad na dodávky by byl omezený. Alespoň mírný nárůst cen ropy ale v případě eskalace konfliktu hrozí tak jako tak.
Protesty mohou vyústit v pád režimu
Pokud se protesty vyostří v konflikt se zahraničními silami nebo v revoluci, otřese to energetickými trhy i světovým řádem. Chameneího režim již mnohokrát čelil demonstracím, ale ty nynější se rychle šíří. Podle některých odhadů se o víkendu navzdory hrozbám úřadů a brutálním zásahům vydaly do ulic stovky tisíc lidí, a to od metropole Teheránu po desítky dalších měst v této zemi s více než 90 miliony obyvatel.
Světoví vůdci a investoři situaci pozorně sledují. „Toto je nejvýznamnější moment v Íránu od roku 1979,“ řekl bývalý analytik CIA William Usher s odkazem na revoluci, která vedla ke vzniku islámské republiky, narušila rovnováhu sil v regionu a zapříčinila desetiletí nepřátelství mezi Teheránem a USA. „Režim se nyní nachází ve velmi obtížné situaci a hlavním faktorem je ekonomika. Myslím si, že mají stále méně času na to, aby znovu získali kontrolu, a stále méně nástrojů, jak toho dosáhnout.“
Trumpova opakovaná varování Íránu navíc přicházejí v době, kdy prezident eskaluje svůj útok na poválečný světový řád v ohromujícím projevu, který zahrnuje vše od nároku na venezuelskou ropu po svržení Nicoláse Madura a hrozbu převzetí Grónska od dánského spojence NATO.
„Pozornost trhů se nyní přesunula na Írán,“ řekl agentuře Bloomberg Arne Lohmann Rasmussen, hlavní analytik společnosti A/S Global Risk Management. „Roste obava, že USA by pod vedením Donald Trumpa mohly využít chaosu k pokusu o svržení režimu, jak jsme to viděli ve Venezuela,“ dodal. Trump totiž může být navzdory všem rizikům v pokušení svrhnout vládu, která je již více než 45 let úhlavním nepřítelem Spojené státy americké a Izraele.
Blízký východ se obává anarchie
Historicky vyvolalo zapojení USA do války v Iráku a svržení Saddáma Husajna roky chaosu a terorismu, které stály biliony dolarů a vyžádaly si stovky tisíc životů. Právě takové potenciální mocenské vakuum znepokojuje arabské vůdce v Radě pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Přestože skupina, která zahrnuje Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty a Katar, často vnímala Írán jako protivníka, její členové se v posledních letech snažili zlepšit vztahy, aby zajistili, že Teherán nebude reagovat na jakékoli izraelské nebo americké vojenské akce útokem na ně. Nad všemi stále visí stín arabského jara.
Islámskou republiku za poslední dva roky značně oslabila stagnující ekonomika, nekontrolovatelná inflace a izraelské údery. Zachovává si však rozsáhlý a sofistikovaný arzenál balistických raket schopných zasáhnout cíle po celém Středním východě, od vojenských základen po ropná zařízení, a režim má stále podporu nesčetných bezpečnostních sil v zemi, včetně íránských revolučních gard.
Pro GCC a země jako Turecko a Pákistán by nejhorším výsledkem bylo bezvládí v Íránu, uvedla Ellie Geranmayehová z Evropské rady pro zahraniční vztahy (ECFR). Tato možnost je o to pravděpodobnější, že íránští protestující jsou velmi rozmanití, zahrnují všechny od městských sekulárních elit po náboženské konzervativce a nemají jednotného vůdce. „Díky smíření GCC s Teheránem v posledních několika letech panuje pocit, že ďábel, kterého znají, je lepší než úplný chaos nebo neznámá mocenská struktura, která je jim cizí,“ dodala.
Islámská republika pravděpodobně do konce roku 2026 ve své současné podobě nepřežije, myslí si analytička Bloombergu Dina Esfandiarová. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle ní reorganizace vedení, která do značné míry zachová stávající systém, nebo převrat ze strany íránských revolučních gard, který by mohl znamenat větší sociální svobodu – organizaci by vedli generálové, nikoli duchovní –, ale menší politickou svobodu a militarističtější zahraniční politiku.
Šance na revoluci jsou podle ní ale stále poměrně nízké. „Kolaps se prozatím jeví jako nepravděpodobný,“ řekla. „Íránci se bojí chaosu, protože viděli, jakou zkázu způsobil v sousedním Iráku a Sýrii.“
„V krátkodobém horizontu si dokážu představit rozpad země, protože etnické menšiny a některé provincie budou usilovat o autonomii od Teheránu,“ nesouhlasí s ní ale Usher. „Íránské revoluční gardy zase budou energicky bojovat za záchranu režimu, takže si myslím, že existuje velká pravděpodobnost rozsáhlého násilí,“ uzavřel.
