Spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla je stále hlavní hnací silou změny klimatu. Podle World Resources Institute představují emise z těchto sektorů téměř třetinu celosvětových emisí skleníkových plynů. Následují výroba a stavebnictví, které se podílejí na emisích uhlíku více než 13 procenty. Podle společnosti Gartner ale pochází 45 procent emisí uhlíku z každodenních činností, konkrétně z výroby, distribuce a spotřeby produktů, služeb a zboží.
Mnoho energetických a výrobních společností si stanovilo emisní cíle v souladu s Pařížskou dohodou. Ta obsahuje závazek snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. K Pařížské dohodě se Evropská unie v rámci klimatické a energetické politiky přihlásila již v říjnu 2014. Dosažený pokrok je ale zatím podle OSN zanedbatelný, a to i během výrazného zpomalení výroby a dopravy v průběhu pandemie. "Sedmiprocentní pokles emisí oxidu uhličitého v důsledku pandemie znamená pouze snížení globálního oteplování o 0,01 °C do roku 2050," uvedla OSN ve své zprávě s tím, že stávající klimatické závazky jsou žalostně nedostatečné.
Každá světová firma si tak musí svou strategii vytvořit sama na míru. A právě v tomto okamžiku přichází ke slovu technologie. Například společnost Asus, která patří mezi přední výrobce notebooků a počítačových součástek, již vytváří pro své klienty simulace různých scénářů a pomáhá jim vypracovat dosažitelné strategie přizpůsobení se změně klimatu.
"Abychom splnili globální cíl pro rok 2050, budeme potřebovat mikrosítě, technologie sběru energie a organizace, které přijmou strategie optimalizace aktiv. Cíle udržitelného rozvoje začleňujeme do firemního rozhodovacího procesu, abychom praktickými kroky pozitivně přispěli společnosti a životnímu prostředí," uvedl k přístupu šéf firmy Asus Jonney Shih.
Manažeři v hlavní roli
Zodpovědný přístup firmy k životnímu prostředí začíná u každého vedoucího pracovníka a jeho organizace IT. Většina programů udržitelnosti společností a ESG je náročná na data a technologie. "Třiašedesát procent respondentů z řad vedoucích oddělení IT společností uvedlo, že investice do IT a digitálních řešení jsou součástí jejich programů udržitelnosti," vyhodnotil průzkum společnosti Gartner. To znamená, že vedoucí pracovníci mají obrovskou odpovědnost za to, aby aktivně umožnili a řídili program udržitelnosti své společnosti od strategie až po realizaci. Povinnost zároveň roste s ohledem na to, jakou strategickou hodnotu mají data o udržitelnosti i pro plánování podnikání.
Manažeři mohou přistupovat ke své strategii udržitelnosti firmy dvojím způsobem. Prvním je zmírňování dopadů změn klimatu a druhým přizpůsobení se těmto změnám. "Zmírňování dopadů změn klimatu zahrnuje snižování emisí, zatímco přizpůsobení se těmto změnám zahrnuje úpravu provozu a procesů společnosti s vědomím, že se klima bude měnit," uvádí ve své zprávě společnost Asus.
Přizpůsobení se změnám klimatu
Kromě zmírňování bezprostředního dopadu na životní prostředí musí podniky změnit způsob výroby. Podle společnosti Asus je 73 procent spotřebitelů tzv. generace Z ochotno utrácet za udržitelné výrobky. „Existuje široká škála strategií, které můžeme využít, od etické výroby až po transparentnost dodavatelského řetězce, abychom přizpůsobili své procesy požadavkům tohoto nového udržitelného světa," uvádí technologická firma Asus s tím, že současný ekonomický model je založen na procesu „vzít, vyrobit, zlikvidovat.“ Ten sice vedl k obrovskému růstu, ale také k obrovskému plýtvání, jež vede ke zhoršování životního prostředí a znečišťování.
Oběhové hospodářství může odblokovat udržitelnější postupy
Tradičně se výrobky řídí lineárním hodnotovým řetězcem, v němž se vše na konci své životnosti zlikviduje a veškerá hodnota se ztratí. Naproti tomu oběhové hospodářství vytváří v lineárním systému smyčky, aby se co nejvíce hodnoty zachovalo. Přesahuje tak rámec pouhé recyklace a zahrnuje i druhotné využití během životnosti, repasování a sběr dílů. Nejdůležitější podle technologické firmy Asus je, že oběhové hospodářství by potenciálně mohlo do roku 2030 přinést ekonomický přínos až 4,5 bilionu dolarů. "Osmdesát procent vedoucích pracovníků v průzkumu uvedlo, že jejich zaměstnanci jsou velmi znepokojeni změnou klimatu, a téměř polovina zaměstnanců z řad mileniálů by chtěla změnit zaměstnání, pokud by jejich společnost nezavedla udržitelné postupy podnikání" vyhodnotila analytická společnost Deloitte. Asus proto v roce 2020 zřídil kancelář pro rozvoj inovací. Kancelář je zodpovědná za vytvoření systému řízení inovací a základnu pro návrhy nových akcí.
