Uhlíková stops může klesnout chytrým řízením budov, říká Tomáš Chadim z Domatu | E15.cz

Uhlíkovou stopu může významně snížit chytré řízení budov, říká Tomáš Chadim z Domat Control System

Tomáš Chadim
Tomáš Chadim
• 
ZDROJ: E15 Michael Tomeš

Roman Pospíšil

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Většina budov má dnes automaticky zakomponované systémy řízení vnitřního prostředí. Ty například upravují vytápění či osvětlení podle obsazenosti prostor automaticky, bez zásahu člověka. Jen zlomek uživatelů je ale dokáže efektivně využívat, říká Tomáš Chadim, obchodní ředitel společnosti Domat Control System. V oblasti měření, regulace a v energetickém managementu vidí značný potenciál ke snížení spotřeby energie, a tedy i emisím CO2.

Dekarbonizaci si většina lidí spojuje s energiemi či dopravou. Jakou roli hrají stavby a budovy?

Zásadní, protože budovy celosvětově patří k významným spotřebitelům energie.  Významná část vyrobené elektrické energie či tepla se v nich spotřebovává, ať mluvíme o budovách pro bydlení, služby, kanceláře, výrobu či cokoliv dalšího. Mají významný vliv na produkci emisí CO2 a zároveň významný potenciál jejího snižování.

Jak jsme na tom s úsporami?

Řada budov už prošla procesem snížení energetické náročnosti díky zateplení a výměně oken. Hlavně v důsledku různých dotací a subvencí řada stavebních opatření směřujících k úsporám již proběhla. Ovšem problém bývá v tom, jak se uživatelé a provozovatelé těch objektů reálně chovají. Žádné zateplení, či nová okna nepomohu, když se přebytečné teplo vyvětrá, místo toho, aby se s takzvanou „obálkou“ budovy změnil i systém regulace. Nebo úsporné osvětlení, jeden z trendů dnešní doby – není nic platné investovat do úsporného osvětlení, když s ním svítíte v době, kdy to není potřeba. Opět je to o chytrém řízení a regulaci.

Jak moc v tom mohou pomoci moderní technologie?

Více, než se na první pohled zdá. Jak jsem již naznačoval, velký vliv na úspory a efektivitu provozu má systém řízení a regulace. K tomu abyste mohl něco efektivně řídit, potřebujete data, informace a schopnost se na jejich základě správně rozhodovat. Právě to dnešní systémy měření a regulace čím dál více umožňují. Moderní systémy pracují s čím dál větším množstvím dat a informací a díky tomu jsou schopné prostředí v budovách efektivně řídit. Aby takové systémy mohly ale takto fungovat, je potřeba na to myslet už od samého začátku přípravy výstavby, nebo rekonstrukce budovy, a i v průběhu jejího provozu. Stále ale platí a ještě nějakou dobu platit bude, že pokud chceme, aby nám moderní technologie dobře sloužily, musíme se o ně správně starat.

Komu takové systémy dodáváte? Developerům, investorům…?

To jsou naši nejvzácnější, osvícení klienti. Reálně jsou ale našimi nejčastějšími zákazníky na dodávku kompletních systémů stavební firmy. Jejich motivace v naprosté většině případů bývá jiná než motivace investorů, či budoucích uživatelů a provozovatelů budov.

To je špatně?

Pokud se o plánové investici do výstavby nebo rekonstrukce budovy bavíme přímo s investorem, provozovatelem, nebo budoucím uživatelem dané stavby, bývají téměř vždy hlavním tématem celkové náklady na budovu za její životní cyklus. Při tomhle pohledu jasně vítězí ekonomická logika, kdy efektivní systém měření a regulace dokáže při zanedbatelné investici v porovnání s celkovými náklady na výstavbu a provoz ušetřit významné budoucí náklady v provozu. Úspory se přitom netýkají pouze spotřeby energie, ale i životnosti technologických zařízení budov jako takových.

Stavební firma se obvykle na stavbu dívá pouze optikou nákladů na fázi výstavby, následné provozní náklady se jí netýkají. Proto není motivována investovat více za cenu budoucích úspor. Hlavní motivací stavební firmy bývá co nejlevněji postavit. Investor, provozovatel, či uživatel budovy na to následně většinou doplatí většími provozními výdaji, ale to už bývá těžké nějakou změnu iniciovat.

Co když si investor tyhle aspekty uvědomí v průběhu výstavby, dá se něco dělat?

Jistě, pokud je zájem, tak v podstatě nikdy není pozdě. Minimálně má velký smysl ohlídat fázi uvádění budovy do provozu a zajištění adekvátní servisní podpory. Obvykle se budovy předávají v jakémsi „výchozím“ nastavení, ale to obvykle nikomu nevyhovuje. Je to stejné, jako když si koupíte nové auto, také si nastavíte klimatizaci, topení, nebo rádio tak, aby vám to vyhovovalo. Stejné je to u budov, jen si to musíte jako investor uvědomit a nespokojit se s tím výchozím nastavením. Pokud fázi uvedení do provozu nepodceníte, jistě se vám investované prostředky a úsilí vrátí v podobě zbytečně nevynaložených budoucích nákladů a spokojenosti lidí, kteří budovu užívají.

Dá se odhadnout, kolik nových staveb je dnes realizováno způsobem, který jste právě popsal?

Dnes má nějaký systém měření a regulace snad již každá budova. Ale pokud bych měl říct, kolik investorů, nebo developerů se zajímá o to, jak je efektivně využívat a v průběhu životnosti budovy optimalizovat, tak jde o jednotky procent.

Nepomáhají ani certifikace?

Jedna část certifikací vyplývá z legislativy. Ta v podstatě zabrání, aby se postavila budova s příliš vysokou energetickou náročností. Takže dnes nepoužijete při stavbě neúčinný kotel, neúčinné osvětlení a podobně. Celý objekt se už ve fázi projekční přípravy koncipuje tak, aby byl energeticky racionální. Ale vůbec se zde nemyslí na provozní část. Není nic platné, že máte technologii, která při správném provozu může být velmi efektivní a úsporná, když ji provozujete špatně, neefektivně.

A ty komerční?

Komerční certifikace mají nesrovnatelně vyšší potenciál ovlivnit i fázi provozu a užívání budovy. Kladou důraz na to, že jak výstavba, tak i provoz jsou environmentálně udržitelné, a tedy energeticky efektivní. Není to tak dlouho, co komerčními certifikacemi prošly jednotky budov ročně. Dnes bych si dovolil říct, že jsou jich desítky. Protože po objektech, u kterých lze deklarovat, že jsou environmentálně, či energeticky velmi efektivní, významně roste poptávka.

Takže ano, jsou užitečné. Ale bohužel jde zatím o velmi malá čísla v kontextu celkové výstavby. Zatím to není to tak, že by většina objektů nějakou komerční certifikací prošla.

Přitom tlak na udržitelnost roste.

Donedávna sice firmy řešily udržitelnost a vydávaly k tomu různé zprávy, dělaly marketing a podobně, ovšem podle mě velmi často formálně. Skutečně efektivně tuto oblast řeší až v posledních letech, nejvíc tak poslední rok, možná dva. Společenský tlak v této oblasti velmi rychle vzrostl a řada firem se snaží velmi rychle najít cestu, jak se mu přizpůsobit a kde jinde začít, než v budově, ve které sídlí…..

Jak investory přesvědčujete?

Naprostá většina investorů se chová racionálně, musí jim to vycházet ekonomicky. Dnes je jednoznačně vidět trend zvyšování cen energií, a to bude hlavní motivace, proč investovat do efektivních řešení a hodnotit investice v celé době životnosti, nikoli jen na začátku v době výstavby. Pokud jsou energie levné, a technologie, které je užívají, drahé, nemá nikdo motivaci investovat do úspornějších zařízení. Teď se ale doba velmi rychle mění. Všechny ostatní důvody jsou podle mé zkušenosti až sekundární. Neplatí to ve sto procentech, ale ve většině případů ano. Možná se ale i toto dnes mění a úspory emisí budou hrát významnější roli než dříve.

Dá se říci, že pokud se dostaneme do kontaktu s investorem, developerem již v době projektové přípravy nové stavby, nebo rekonstrukce a ukážeme mu, že dnes již pravděpodobně nepostaví technologicky úplně špatnou budovu, ale může ty kvalitní technologie neefektivně řídit, tak sám začne hledat způsob, jak tomu předejít. Cesta je v podstatě jediná – správně navržený systém měření a regulace a efektivní provoz budovy v době jejího užívání.

Dá se mluvit o návratnosti v letech, nebo je to individuální?

Je to individuální. Stále hovoříme o systému měření a regulace, ale pak záleží, jak s ním kdo nakládá. Pokud se nastaví dobře, je ta doba relativně krátká. Nechci říkat konkrétní údaje v letech, protože se to případ od případu opravdu liší. Ale obecně jsme na třetině, ale třeba i pětině doby návratnosti ve srovnání se zateplením, nebo výměnou oken. Protože u měření a regulace nebo energetického managementu můžete za minimální náklady dosáhnout velké úspory.

Jaká je náročnost obsluhy u těchto řešení?

I v této oblasti se doba významně mění. Dříve byla potřeba přítomnost kvalifikované obsluhy přímo v dané budově. Dnes se dá vše řídit vzdáleně, za pomocí chytrého telefonu, tabletu, či počítače. Software, pomocí kterého se systémy měření a regulace ovládají, je dnes již standardně přístupný pomocí webového prostředí a my již nabízíme tato řešení našim zákazníkům i v cloudu. Zrovna cloudové řešení je ukázkou technologického vývoje v oblasti měření a regulace. Velmi často toto řešení nasazujeme u zákazníků, kteří potřebují řídit řadu budov bez ohledu na to, kde se budova nachází a bez ohledu na to, kde se zrovna nachází obsluha. To nemluvím o tom, že je to i řešení, které má potenciál šetřit investiční prostředky na straně zákazníka.

Jak jsme na tom ve srovnání se světem?

Technologicky myslím, že dobře, ostatně důkazem toho je, že jsme česká firma a naše produkty a řešení úspěšně vyvážeme do celé řady zemí po celém světě. Celkově ale máme stále značný potenciál v přístupu k úsporám energie zejména ve srovnání s řadou západních zemí. Do stavebních opatření jsme za posledních přibližně 10 let investovali hodně, teď si myslím, že bude potenciál v technologiích a zejména jejich řízení.

Je možné, že vedle ekonomického tlaku prostě někdo firmy k takovému chování přinutí?

Když vznikly energetické audity, brali to všichni jako povinnost. Ale chyběla tam z mého pohledu reálná motivace. Dneska tím hybatelem může být finanční sektor. Nikdo dnes nechce financovat environmentálně nešetrné projekty, naopak každý chce financovat ty zelené. Takže na nešetrné budovy bude těžší sehnat financování.

Nicméně i zákazníci, kteří dřív leccos vnímali jako otravnou povinnost, to samé dnes vidí jako konkurenční výhodu. Ano, myslím, že přijde doba, kdy pro environmentálně nešetrné projekty bude velmi obtížné získat financování, a to může být motivací značnou.

Hovořil jste o cenách energie, ale ty létají nahoru i dolů.

Je evidentní, že hlavní roli v dnešních vysokých cenách hrají emisní povolenky. Ty pravděpodobně jen tak nezlevní. Jak bude růst podíl zelené energie, bude zase nutné investovat do distribučních sítí a jejich řízení. Což si vyžádá další investice. Takže bych si dovolil říct, že pravděpodobnost dlouhodobého poklesu konečné, celkové ceny energií není příliš vysoká.

Samozřejmě, těch změn bude obrovské množství. Bude třeba někde nabíjet elektromobily, kdejaká budova bude mít na střeše fotovoltaiku. Cena energie se bude měnit během dne. Možná bude dál levnější v noci, kdy je menší odběr. Ale možná naopak v poledne díky slunečnímu svitu. Každopádně nová, či zelená energetika bude mít obrovské dopady do našich návyků a bude nás nutit ke změně myšlení. Tlak na změnu chování bude enormní.

 

Tomáš Chadim

Tomáš Chadim je obchodním ředitelem společnosti Domat Control System. V minulosti působil ve skupině ČEZ Esco jako poradce a produktový manažer, ještě předtím například jako poradce v energetice či jako manažer ve společnostech TÜV SÜD Czech a SEVEn Energy.

Autor: Roman Pospíšil

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah