V debatách už figurují sítě, které budou plně autonomní, říká předseda představenstva CETINu Juraj Šedivý

Nedávno jste dokončili přechod vašich sítí na 5G. Jako Česko na tom nejsme v mezinárodním srovnání vůbec špatně. Čím to je? 

V Česku platí, že operátoři mají v rámci investičního cyklu, který se opakuje zhruba každých osm let, tendenci převzít a implementovat nové technologie relativně brzo. Také zákazníci jsou na to zvyklí a na trhu bývá dost odpovídajících koncových zařízení. Češi prostě mají k moderním a rychlým technologiím vztah. Je to dobře. My jsme implementovali jako jedni z prvních nejen 5G technologie, ale i technologie s extra kapacitou ve vyšších frekvenčních pásmech, takzvaný C-BAND. Není to nic výjimečného, i u předchozích generací telekomunikačních novinek šla Česká republika vždy v prvním sledu. 

Je vývoj tlačený hlavně výrobci a operátory, nebo poptávkou? 

Obojím. Samozřejmě je v zájmu výrobců a dodavatelů, aby po těch osmi letech mohli přijít s něčím novým. Teoreticky by totiž zařízení byla s největší pravděpodobností schopná v existujících sítích pracovat možná deset, možná dvanáct let. 

I samotný trh ale nové technologie skutečně vyžaduje, protože aplikace jsou dneska náročnější na spotřebu dat a kvalitu sítě. Ani ne takzvané small screens, tedy obrazovky mobilních telefonů, protože ty mají své limity. Ale mnohdy člověk používá mobil na stažení větších souborů, gaming, video streaming nebo jako modem, aby jím napájel počítač datovými službami. Nebo přímo ten počítač připojí na 5G síť namísto wi-fi. V takovém případě už dnes oproti starší generaci sítí uvidí rozdíl. 

Musíme si také uvědomit, že konzumace datově náročného obsahu člověkem má své hranice. Máme jenom dvoje oči a přes deklarovaný multitasking se zvládneme najednou dívat většinou jen na jeden film či sportovní přenos. Průmyslové či bezpečnostní aplikace typu „machine-to-machine“ tato omezení nemají. Dokážou produkovat, zpracovávat a vyhodnocovat data ze stovek či tisíců kamer a senzorů paralelně a tento trend s překotným vývojem umělé inteligence dál akceleruje. 

Přichází tedy někdo s tím, že jeho přístroje tohle vysloveně potřebují? 

Ano, objevují se specifické požadavky. Třeba na pokrytí výrobního závodu. Nebo u povrchových dolů potřebují zařízení bezdrátovou konektivitu a ta musí být extrémně rychlá i extrémně spolehlivá. Se 4G to poskytnout nešlo. Velmi specifické parametry požadují bezpečnostní a obranné složky. Dalším příkladem je rychle se rozvíjející oblast propojených vozidel a dopravních systémů. 

Je důležitější pokrytí 5G nebo optickými sítěmi? 

Obojí je důležité. Celý datový tok z bezdrátové komunikace musíme převést přes páteřní, agregační sítě. A ty jsou dnes vesměs optické. V každé zemi, kde působíme, tedy i na Slovensku, v Maďarsku, Bulharsku a Srbsku, máme jasně dáno, dokdy musíme mít bázové stanice na optice, abychom byli schopni zvládnout rostoucí provoz. Datový tok přitom dřív směřoval většinou jen k uživateli. Teď začíná být víc symetrický, protože uživatelé například snímají videa, která někomu sdílí. 

A s implementací optiky jste spokojen jak? 

Ve všech zemích akcelerujeme její implementaci k bázovým stanicím. Páteřní sítě už na ní běhají plně. Český CETIN staví rekordním tempem takzvanou poslední míli a navazuje na nedávno modernizovanou a zrychlenou metalickou síť, která má optiku dotaženou až k DSLAMům, tedy zařízením sdružujícím datové toky. Například Německo je až za námi. 

To v digitalizaci trochu zaspalo... 

Německo samozřejmě mělo a má špičkové strojírenství a automobilový průmysl. Ale přechod na digitální ekonomiku se z nějakých důvodů úplně nepovedl. Tuším však, že se to teď zlepší, a to i v souvislosti s bezpečnostní situací. Německo totiž začíná investovat masivní prostředky do digitálních technologií, včetně těch pro obranné účely. Ale samozřejmě je pravdou, že obecně celá Evropa v tomto směru trochu zaspala. 

Nicméně v zařízeních pro 5G sítě jsou Nokia a Ericsson na absolutní špičce. 

Tyto dvě firmy byly na špičce vývoje historicky a svoji pozici si drží. Že odpadli američtí dodavatelé, jako Lucent, Motorola či Nortel, je velmi nešťastné, protože je vždycky lepší mít na výběr. 

Spojené státy se do branže snaží razantně dostat zpátky a masivně investují do vývoje nejnovějších generací včetně koncepce OpenRAN s využitím AI. Je pravděpodobné, že budou v dohledné době opět na špici. Dnes jsou navíc komunikační sítě víc kombinovány s datovými centry, s kapacitou pro umělou inteligenci nebo strojové učení, kterou nabízejí telekomunikační operátoři jako službu. A tam Evropa bohužel za nejlepšími hráči zaostává. Na některých konkrétních projektech s našimi americkými partnery pracujeme. Jsem zastánce transatlantické kooperace, měli bychom trochu nabrat tempo ve vývoji. 

A máme USA dohánět, nebo se orientovat na technologie zítřka? 

Můj soukromý názor je, že by Evropa neměla žít v iluzi o dohánění Spojených států a transatlantické oddělení ještě prohlubovat. Měla by vsadit na odvětví, ve kterých evidentně je nebo může být dobrá a která jsou k té americké špičce komplementární. Měli bychom bez ohledu na současné napětí spolupracovat, a ne vymýšlet, co už někdo objevil. 

Jak jste na tom s 5G ve zbývajících zemích, kde působíte? 

Podle nástrojů pro hodnocení kvality sítí jsme všude na špičkové úrovni. Dnes máme nejen v Česku a na Slovensku, ale i v Bulharsku, Srbsku a Maďarsku 5G v zásadě rozvinuté. Směřujeme k 90 až 95procentnímu pokrytí populace. V Srbsku jsme devátý rok po sobě v porovnávání sítí nejlepší v hodnocení nezávislých hodnotitelů. Přecházíme tam kompletně na zařízení od Ericssonu a nyní síť průběžně optimalizujeme. V Bulharsku a v Maďarsku jsme modernizaci už ukončili a jsme s náskokem hodnoceni jako nejlepší. Na Slovensku jsme rovněž přešli na Ericsson, v příštím roce cílíme na 98procentní pokrytí 5G. Byly to obrovské investice v řádu stovek milionů eur ročně po dobu několika let, jimž skupina PPF dala plnou podporu. Odměnou nám je, že jsme skutečně kapacitně připravení na aplikace nových generací. 

Telekomunikace jsou dnes neoddělitelně spojené i s tématem bezpečnosti… 

Ano, a v této oblasti jdeme nad rámec zákonných či regulačních požadavků. Jsme kritickou infrastrukturou, na kterou spoléhá stát, celá ekonomická odvětví, miliony jednotlivců. Tomu odpovídá náš přístup k jejímu zabezpečení. 

Růst závislosti na konektivitě samozřejmě přitahuje organizovaný i méně organizovaný zločin. Pachatelé v tom vidí alternativní možnosti oproti jiným kriminálním aktivitám. Dnes navíc útokům nahrává i geopolitická situace. Některé mocnosti je používají jako zbraň. Takže nárůst této formy zločinu je bohužel přirozený a je potřeba hledat mechanismy, jak se mu bránit. 

Co je klíčové pro vás? 

Telekomunikační infrastruktura dnes čelí celé škále hrozeb, které zasahují jak samotné sítě, tak IT prostředí i kyberprostor. Naše sítě jsou navíc fyzicky i logicky rozprostřené a obsahují velké množství prvků a bodů, přes které lze do ní potenciálně proniknout. 

Proto je naše bezpečnost vystavěna jako vícevrstvý systém. Prvním a zcela zásadním pilířem je ochrana fyzické infrastruktury. Žádný firewall ani pokročilá detekce nezabrání výpadku, pokud někdo přestřihne optickou trasu, poškodí aktivní prvek nebo získá neautorizovaný fyzický přístup. Navazuje ochrana dalších vrstev síťové architektury a jednotlivých komponent, včetně segmentace, řízení přístupových práv, integrity konfigurací a průběžné autentizace mezi prvky. Mezi jednotlivými částmi sítě musí fungovat verifikační a autorizační mechanismy, které zajišťují, že žádná komponenta nemůže implicitně důvěřovat jiné. Každý přístup je podmíněn ověřením identity a oprávnění, architektura sítě odpovídá moderním principům „zero trust“. 

Klíčovou roli hraje i nepřetržitý dohled nad provozem sítě. Potřebujeme být schopni rozpoznat anomálie v chování zařízení, datových toků nebo uživatelů, tedy situace, které se odchylují od standardních vzorců. V dnešním prostředí, ovlivněném i umělou inteligencí, se totiž útoky stále rychleji mění, objevují se nové techniky maskování a automatizace narušení. 

Žádná komponenta nemůže implicitně důvěřovat jiné

V každé zemi, kde působíme, provozujeme bezpečnostní operační středisko SOC, které tyto procesy zajišťuje v režimu 24/7. Používáme špičkové platformy od renomovaných dodavatelů, v Česku například QRadar od IBM. SOC nejen detekuje a vyhodnocuje hrozby, ale také koordinuje reakce a spolupracuje s národními autoritami v rámci požadavků NIS2. 

Celý bezpečnostní ekosystém průběžně aktualizujeme, protože charakter útoků se rychle vyvíjí a jejich rozmanitost roste. Naším cílem je udržet vysokou úroveň ochrany, reagovat rychle a přesně a zároveň minimalizovat jakýkoli dopad na dostupnost a kvalitu poskytovaných služeb. 

Nepodceňuje se někdy mezi laiky fyzická ochrana? 

Určitě. V dnešní bezpečnostní situaci je víceméně jasné, že jakýkoli mezinárodní atak by byl vždy kombinován jako hybridní. Tedy i s narušením infrastruktury státu, a to jak kybernetickým útokem, tak právě fyzicky. Ukrajina to zažívá opakovaně a nejde jen o energetiku. 

Kritické technologie, které jsou funkční v čase mírovém, musejí být připravené a odolné i pro případ konfliktu. Jako operátor máme metody a prostředky, jak infrastrukturu ochránit a jak zabezpečit obnovení funkčnosti, když k výpadku dojde. Třeba i při fyzickém narušení kabelů nebo rádiové přístupové sítě. 

Tyto požadavky je ale třeba zohlednit už v architektuře sítě, její konfiguraci, redundanci, zálohování, v provozních a dohledových procesech. Musí být definovaná komplementarita a pravidla pro krizové situace mezi státem provozovanou infrastrukturou a privátními sítěmi. Řekl bych ale, že na rozdíl od některých našich spojenců jde u nás ta diskuse relativně pomalu, měla by zrychlit. Některé věci tu nejsou úplně dotažené. 

Evropou teď vládne skepse. Jakou roli by měly telekomunikace hrát v opětovném nastartování konkurenceschopnosti? 

Můj osobní názor je takový, že přes všechny chmurné debaty se Evropa nikdy neměla tak dobře jako teď. Mluvím tedy o obyvatelích většiny kontinentu, protože co se děje na Ukrajině, je samozřejmě tragédie. 

Máme dobře připravený IT sektor i telekomunikační prostředí a pracovní trh jsou vybavené velmi chytrými mladými lidmi. IT technologie, umělá inteligence a komunikační sítě jsou vlastně tou podkladovou vrstvou, podhoubím, na kterém mohou skutečně přicházet nové inovace, možná i nějaké znovuzrození automobilového průmyslu. 

Čemu primárně mají sítě pomoci? 

Především otvírají celé nové průmyslové domény a aplikace, jejichž existence by jinak byla nemyslitelná. Řada procesů se řídí umělou inteligencí, neustále se někam přesouvají obrovská množství dat, často je vše v cloudu… na to potřebujete robustní komunikační sítě s odpovídající kapacitou, latencí, bezpečností a s minimem výpadků. Umělá inteligence musí být schopna zpracovat obrovské množství dat a možných stavů v reálném čase, aby mohla doporučovat optimální postupy nebo autonomně rozhodovat. Takže celý ten ekosystém je dneska propojený. 

Bavíme se o dnešku. Co nás čeká zítra? 

Do loňského roku jsem říkal, že v našem odvětví dokážeme poměrně dobře dohlédnout pět až sedm let dopředu. A ve většině případů jsme se nemýlili. Dnes to ale poprvé ve své kariéře říct nedokážu. Donedávna jsme v telekomunikacích a IT pracovali s řešeními a technologiemi, jejichž chování bylo možné poměrně přesně deterministicky popsat a předvídat. Moderní umělá inteligence je sice také založena na matematických principech, ale její obrovská komplexita a schopnost učit se z dat způsobují, že její vývoj i výstupy – a tím i dopady na všechna odvětví, telekomunikace nevyjímaje – jsou výrazně hůře odhadnutelné. 

Dnes masivně nasazujeme AI v oblasti optimalizace sítí, ale v odborných úvahách se už objevují i představy sítí plně autonomních. Ačkoli zatím přesně nevíme, jak takové autonomie dosáhnout, už dnes spolu s partnery vyvíjíme a testujeme koncepce, které nás k tomu postupně přibližují. 

Bezpečnostní systém s podporou AI například včas rozpozná, na základě příznaků nezachytitelných lidským okem nebo deterministickým algoritmem, možné narušení hlídaného prostoru. Automaticky hned zvýší rozlišení a alokuje kapacitu 5G sítě pro přenos velkého objemu dat bezpečnostním kamerám v daném místě. Stejným způsobem budou časem fungovat i autonomní výrobní linky, dopravní systémy, systémy pro bezpečnostní a záchranné složky. 

A tady si vzhledem k mému věku pokládám otázku: neskončí to tak, že se umělá inteligence v mém mobilu začne bavit s umělou inteligencí v mobilu mojí manželky, mých dětí nebo přátel a nás k tomu vlastně nebude příliš potřebovat? Přesto věřím, že lidstvo vždy dokázalo nalézt způsob, jak nové technologie uchopit a nasměrovat tak, aby sloužily člověku. A že ho najde i tentokrát.