Spalovací motory v EU přežijí, jejich úplný zákaz se ruší

Evropská komise zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým v úterý zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO₂) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.

Určitá nová auta se spalovacími motory se tak po tlaku automobilek budou moci i nadále prodávat, konkrétně plug-in hybridy či auta s prodlužovačem dojezdu REX, což jsou elektromobily, které mají malý spalovací motor pro dobíjení baterie.

Komise představila celý balík podpory pro automobilový průmysl, který obsahuje několik návrhů. „Automobilový průmysl je již desítky let klíčovým odvětvím evropského průmyslu, zajišťuje miliony pracovních míst a je hnací silou technologických inovací. S tím, jak se svět mění, prochází automobilový průmysl transformací díky novým technologiím a novým hráčům,“ uvedla komise.

Dnešní krok podle EK nadále vysílá silný signál trhu s vozidly s nulovými emisemi, zároveň prý ale poskytuje odvětví větší flexibilitu při dosahování cílů v oblasti CO₂ a podporuje vozidla a baterie vyrobené v Evropské unii. Unijní exekutiva rovněž navrhuje určitá zjednodušení v oblasti automobilového průmyslu, která by měla ušetřit přibližně 706 milionů eur ročně a snížit byrokracii a administrativní zátěž.

„Inovace. Čistá mobilita. Konkurenceschopnost. To byly letos hlavní priority v našich intenzivních dialozích s automobilovým sektorem, organizacemi občanské společnosti a dalšími stranami,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dnešní balíček opatření by podle ní měl vyjít vstříc všem těmto skupinám.

„Normy CO₂ nyní poskytují další flexibilitu na podporu průmyslu a posílení technologické neutrality, zároveň ale poskytují předvídatelnost výrobcům a zachovávají jasný signál trhu směrem k elektrifikaci,“ stojí v prohlášení komise.

Od roku 2035 budou podle návrhu muset výrobci automobilů splnit cíl snížení emisí o 90 procent, přičemž zbývajících 10 procent bude muset být kompenzováno použitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU nebo syntetickými palivy a biopalivy. To podle EK umožní, aby i po roce 2035 hrály vedle plně elektrických a vodíkových vozidel roli rovněž plug-in hybridy, auta s prodlužovačem dojezdu REX, takzvaná mild hybridní vozidla, ale stále také vozidla se spalovacím motorem.

Tlak automobilových zemí

Unijní exekutiva čelila silnému tlaku ze strany Německa, Itálie a evropského automobilového sektoru, v posledním roce bylo několik jednání s šéfy evropských automobilových společností. Návrh komise musí schválit Evropský parlament i členské státy unie. Podle agentury Reuters jde o nejvýznamnější ústupek EU v její tzv. zelené politice za posledních pět let.

Rozhodnutí komise přichází v době, kdy americká automobilka Ford Motor v pondělí oznámila, že v reakci na politiku Trumpovy administrativy a slábnoucí poptávku po elektromobilech odepíše 19,5 miliardy dolarů a zruší několik modelů elektromobilů. Evropské automobilky, jako je Volkswagen a majitel Fiatu Stellantis, už dříve také poukázaly na slabou poptávku po elektromobilech a vyzvaly ke zmírnění cílů a pokut za jejich nedodržení.

Evropská komise už v roce 2021 navrhla, aby se do roku 2035 emise CO₂ u nových automobilů snížily o 100 procent. Požadavek znamenal, že od roku 2035 by skončil prodej nových osobních a lehkých užitkových aut se spalovacími motory. Opatření se ale má týkat pouze nových vozů, lidé by tedy nadále měli mít možnost používat i starší vozy se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Součástí dohody byla nicméně i klauzule, že unijní exekutiva v roce 2026 přezkoumá, zda je dohoda v současné podobě dosažitelná s ohledem na situaci na trhu, vývoj nových technologií, ale i s ohledem na ekonomické dopady.

Po silném tlaku od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu, se nakonec Evropská komise rozhodla přesunout revizi předpisu už na konec letošního roku. Uspíšení žádalo několik členských států, včetně Německa, České republiky nebo Slovenska.