Skupina ČEZ chce do roku 2030 vybudovat nové obnovitelné zdroje s výkonem až šest gigawatů. To je pro představu přibližně trojnásobek výkonu jaderných elektráren Temelín nebo Dukovany. "Detailně jsme prověřili 88 tisíc hektarů půdy a vybrali jsme takové lokality, které mají potenciál v budoucnu umožnit výstavbu projektů zelených elektráren o výkonu 7 až 8 gigawattů," říká Kateřina Skalická, generální ředitelka společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
Cíl společnosti v rámci rozvoje obnovitelných zdrojů je ambiciózní. Jaké kroky pro jeho naplnění dělá ČEZ Obnovitelné zdroje?
Disponujeme dobrým know-how a zkušeným týmem, což je základ. Pracujeme na tom, abychom mohli primárně využít vhodnou půdu v ČR, a případně také v zahraničí. Orientujeme se zejména na brownfieldy a plochy s průměrnou či podprůměrnou produkční schopností půdy bez možného intenzivního zemědělského využití.
Zatím to ale vypadá, že v oblasti obnovitelných zdrojů Česko za Evropu zaostává…
I když se třeba nezúčastněným může zdát, že se toho zatím mnoho neděje, opak je pravdou. Detailně jsme prověřili 88 tisíc hektarů půdy a vybrali jsme takové lokality, které mají potenciál v budoucnu umožnit výstavbu projektů zelených elektráren o výkonu 7 až 8 gigawattů. Skrývá se za tím zdlouhavá práce. Pozemky totiž neustále prověřujeme podle desítek stanovených kritérií, jednáme se zastupiteli a starosty, prezentujeme naše projekty obcím, řešíme komunitní podporu a snažíme se v procesu změn územních plánů urychlit lhůty, které mnohdy ani nejsou ze zákona stanoveny.
Jak velké je současné výrobní portfolio obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ?
ČEZ je největším provozovatelem obnovitelných zdrojů v České republice s letitou zkušeností s jejich výstavbou, provozem a údržbou. Celkový výkon našich více než 30 vodních elektráren přesahuje 800 megawattů. Provozujeme třináct fotovoltaických elektráren o celkovém výkonu 126 megawattů a čtyři větrné turbíny o výkonu 8 megawattů. Další bezemisní elektrárny provozujeme v zahraničí, které je pro nás významným zdrojem zkušeností.
O jak velkém portfoliu v zahraničí hovoříme?
Jde především o větrné elektrárny v Německu, kde našich více než 50 turbín o výkonu 133,5 megawattů a ročně vyrobí bezemisní elektřinu pro zhruba 90 tisíc domácností. V Německu dále pracujeme na rozvoji dalších 12 projektů s výkonem až 193 megawattů. Ve Francii pak rozvíjíme 15 projektů o kapacitě až 208 megawattů.
Kolik již vaše divize do obnovitelných zdrojů investovala?
V České republice se Skupina ČEZ v posledních letech věnovala především rozvoji a přípravě zmíněných projektů bezemisních elektráren. Tato fáze předchází výstavbě a představuje investice v řádu desítek milionů korun. Samozřejmě, že následná výstavba těchto zdrojů bude představovat vyšší hodnoty.
Co jsou největší investice?
Specifickou kategorií jsou investice do obnovy, modernizace, ekologizace a zvyšování efektivity vodních elektráren, protože pro budování zejména velkých nových hydroelektráren už v Česku není prostor. Při největší akci tohoto druhu v rámci České republiky bylo zatím díky investicím za zhruba 3,5 miliardy korun zcela obnoveno asi 40 soustrojí na všech typech vodních elektráren ČEZ. A třeba na Vltavské kaskádě má modernizaci za sebou více než polovina všech bloků od Lipna až po Vrané, 12 z celkových 22. Modernizace prodlužují elektrárnám život o desítky let, zvyšují efektivitu výroby až o 5 procent a pomáhají šetřit stále cennější vodu.
Jaké problémy rozvoj OZE v Česku brzdí?
Při plánování výstavby projektů nás i další subjekty rozvíjející v Česku ekologickou energetiku částečně limitují technické aspekty, jako je třeba nízká kapacita sítí nebo vzdálenost přípojných bodů. Přínosem by byla detailnější koncepce, která by výstavbu OZE podporovala, stejně jako zjednodušení procesu změn územních plánů a povolovacích řízení. Samostatnou kapitolou je v některých případech negativní postoj obcí a veřejnosti, takže práci na celkové osvětě bereme jako jeden z dlouhodobých úkolů. Setkáváme se však i s pozitivními ohlasy. Pocházejí například z východní části Čech, Vysočiny nebo severní Moravy, kde vítají i budování větrných elektráren a jsou ochotni nám poskytnout pozemky k jejich výstavbě.
Je tedy stále těžké v Česku stavět větrné elektrárny?
Ano, stále platí, že jde o běh na dlouhou trať a investor se musí připravit na několik let příprav a povolovacích procesů. Stručně řečeno, i když nalezneme dostatečně větrné místo, které není předem vyloučeno například kvůli vytipované lokalitě v přírodní rezervaci, letovém koridoru nebo v blízkosti radarů či kvůli nedostatečné kapacitě přenosové nebo distribuční sítě, všechno teprve začíná. Vedle nejrůznějších biologických průzkumů a monitoringů bývá často největší překážkou posuzování vlivu stavby na životní prostředí proces EIA, který může trvat i přes dva roky.
Může se situace v dohledné době zlepšit?
Jsme optimisté a předpokládáme, že po schválení novely energetického zákona se celý proces zjednoduší, a i postoj k těmto stavbám se výrazně zlepší. K tomu pravděpodobně přispěje i celospolečenský tlak na vyřešení energetické krize, přechod na nízkoemisní zdroje a v neposlední řadě i odklon od energetické závislosti na Rusku. Klíčové je pro nás přijetí projektu místními obyvateli. V nově vznikajících větrných parcích proto nabízíme obcím spoluvlastnický podíl. První smlouvu jsme už podepsali v obci Zátor a věříme, že další budou brzy následovat.
Jak dlouho to od koupě, nebo pronájmu pozemku trvá realizace, co je největší komplikací?
Development větrných elektráren můžeme rozdělit na dvě fáze. Nejprve vyhledání vhodné lokality a navázání vztahů s obcí, přičemž tato část může trvat i rok. Následuje už zmíněný povolovací proces, který od koupě nebo pronájmu pozemku běžně trvá sedm let, ale výjimkou nejsou ani projekty s více než desetiletou přípravou. Za největší komplikaci můžeme považovat uvedené biologické průzkumy, posuzování vlivů na životní prostředí, ale i změnu územního plánu, ke kterému se vyjadřují dotčené orgány a samotná veřejnost. Výrazně limitujícím faktorem je také již zmíněná omezená kapacita elektrické distribuční sítě.
Zabýváte se i recyklací, můžete to popsat, co recyklujete, kolik a k čemu recyklovaný materiál dále slouží?
Recyklací solárních panelů se zabýváme již od roku 2014, kdy ČEZ inicioval založení společnosti ČEZ Recyklace, která je kolektivním systémem. Ten vybírá od výrobců a dovozců solárních panelů recyklační příspěvky a následně organizuje sběr a recyklaci odpadních solárních panelů. Důležitost této společnosti se ukázala mimo jiné po řádění tornáda na jižní Moravě, kdy bylo předáno k recyklaci více než 130 tun solárních panelů. S plánovaným rozvojem fotovoltaiky bude samozřejmě význam tohoto systému nadále narůstat. I s odpady ze solárních panelů je potřeba zacházet tak, aby životní prostředí bylo zatěžováno co nejméně. Poškozené, reklamované nebo vysloužilé solární panely jsou tak předávány speciálním zpracovatelům, kteří je recyklují na druhotné suroviny, a ty pak mohou vstupovat do dalších výrobních procesů. Jedná se například o hliník, sklo, stříbro, či měď.
Celkový příspěvek podporovaným zdrojům energie v Česku (POZE) je tvořen dvěma složkami. Prvním je příspěvek ze strany státu a druhou část platí právě spotřebitelé ve fakturách za elektřinu. Každopádně tyto prostředky míří k vyplácení provozní podpory pro stávající obnovitelné elektrárny, nikoli k rozvoji těch budoucích. Podporu OZE zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny.
Naopak podpora rozvoje budoucích obnovitelných zdrojů je koncipována jako investiční a zajišťována nástroji v čele s Modernizačním fondem a dále například Fondem pro spravedlivou transformaci nebo Fondem obnovy. Těchto nástrojů se ale zmíněné zrušení poplatku za OZE nedotkne.
Kateřina Skalická (47) Vystudovala ekonomiku a management na České zemědělské univerzitě. Rozvoji obnovitelných zdrojů se ve Skupině ČEZ věnuje 12 let, podílela se zejména na rozvoji větrných projektů v zahraničí, vedla celou řadu týmů a projektů. V minulosti pracovala i v několika úspěšných start-upech. Bezmála rok je ve funkci ředitelky společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje.
Green deal pro Evropu. Co to je a jak má pomoci od zhoršování životního prostředí?
