Dostupnost nového bydlení v Česku byla loni ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Nový byt v Česku vyjde na 12,2 průměrného hrubého ročního platu, o rok dříve to bylo 11,4 platu. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Deloitte z poloviny roku. Dosáhnout na vlastní bydlení je nejtěžší v Praze. V metropoli přibývá lidí, pro které je koupě nemovitosti nad jejich finanční možnosti. Právě proto se realitní trh plánuje do budoucna více soustředit na nájemní bydlení. Kam až se v tomto ohledu může posunout, budou řešit ve středu 13. října odborníci na konferenci Renesance nájemního bydlení.
Nejsnadněji na bydlení dosáhnou Irové, kteří na průměrný nový byt o rozloze 70 metrů čtverečních vynaloží 3,1 ročního platu. V Srbsku je to 15,2 platu. V letech 2017 až 2019 byla dostupnost bydlení v Česku nejhorší.
Vývoj cenové dostupnosti vlastního bydlení rezonuje za posledních několik let v celé Evropě, když 64 procent zemí očekává, že v postpandemických letech se dostupnost vlastního bydlení může ještě zhoršit.
Za Srbskem a Českem následují Slovensko, Rakousko (10,6 ročního platu) a Izrael (9,2 platu). Po Irsku je to nejméně v Belgii (4,2 platu), Portugalsku (4,4 platu) a Bulharsku (4,8 platu).
Ačkoliv je nové bydlení v Česku v poměru k platům nejméně dostupné, nominální ceny nedosahují úrovně západních zemí.
Jak se budou dál vyvíjet ceny nemovitostí v Česku:
Podle odborníků povede současná situace k tomu, že bude v budoucnu více lidí bydlet v pronájmu. Developeři se proto chtějí více zaměřit na tento segment. Zájem o nájemní byty mají také investiční fondy. Jak bude spolupráce těchto subjektů probíhat, zazní na středeční konferenci Renesance nájemního bydlení.
Nájemní byty se stávají velkým tématem také pro stát a velká města. Do výstavby obecních bytů se chce v následujících letech pustit Praha, kde probíhala od 90. let rozsáhlá privatizace bytového fondu.
Ministerstvo pro místní rozvoj zas vytvořilo před sněmovními volbami pilotní projekt výstavby nájemních bytů pomocí soukromého sektoru. Stát by při výstavbě nájemních bytů pro předem definované skupiny obyvatel spolupracoval se soukromým sektorem pomocí takzvaných PPP projektů, jako například při výstavbě dálnice D4. Investor by projekt financoval, stát by mu postupně splácel náklady na výstavbu a provoz.
