Výkyvy se vyplatí spíš využívat než se jich bát, zdůrazňuje investiční analytička Anna Píchová

Euforie kolem umělé inteligence naráží na realitu finančních trhů. Po období téměř automatického růstu technologických akcií začínají investoři požadovat konkrétní výsledky a zisky místo slibů a masivních investic do AI infrastruktury. Investiční analytička Anna Píchová v rozhovoru popisuje, jak se mění nálada na trzích, proč současná volatilita vytváří nové investiční příležitosti a jak by měli investoři přemýšlet o diverzifikaci i rizicích v době rychlých technologických změn.

Jaká je aktuální nálada na trhu? Mění se zájem investorů?

V předchozích dvou letech dominovala AI a technologické akcie rostly téměř automaticky. Aktuálně se však tento narativ, tedy hlavní teze investorů, mění. Investoři nyní chtějí vidět konkrétní výsledky, nikoli pouze velké výdaje firem na výpočetní výkon potřebný pro provoz umělé inteligence. Tyto kroky se zatím neprojevily okamžitým růstem zisků a během uplynulé výsledkové sezony jsme mohli vidět prudké pohyby cen některých akcií směrem dolů.

Takže nejvíce pod tlakem jsou technologické akcie?

Ano. Například akcie firem jako Microsoft, Amazon i dalších technologických firem čelily výprodejům. Současně investoři přehodnocují softwarové společnosti, u nichž se bojí, že jejich produkty a služby budou nahrazeny AI. Tyto firmy se dříve obchodovaly za štědré valuace, tedy na vysokých násobcích čistých zisků, často vysoké desetinásobky, nyní investoři tato očekávání přehodnocují.

Můžeme už vidět reálné dopady umělé inteligence na byznys firem?

V Americe se trh práce už mění, hlavně v IT a mezi programátory. Firmy využívají AI ke zvýšení produktivity a některé pozice částečně skutečně nahrazují. I když většina zaměstnanců zatím zůstává nenahraditelná, u ju­niornějších rolí může umělá inteligence práci částečně suplovat. Například studie Goldman Sachs zmiňuje, že nejohroženější skupinou jsou mladší technologičtí pracovníci mezi 20.–30. rokem věku. Od začátku loňského roku u nich vzrostla nezaměstnanost o téměř tři procentní body, což je výrazně více než u jejich stejně starých protějšků v jiných oborech a také u technologických pracovníků celkově.

Existují konkrétní studie, které dokládají, kolik firem kvůli AI plánuje propouštět?

Některé z firem propouštění oznamují a často citují jako důvod právě AI. Uvidíme, jestli tento trend přetrvá i do budoucna a společnosti budou kvůli ní snižovat počet zaměstnanců. Zmíněná studie odhaduje, že inovace související s umělou inteligencí by mohly v případě jejího širokého přijetí vytlačit šest až sedm procent americké pracovní síly. Dopad však bude pravděpodobně přechodný, protože nové pracovní příležitosti vytvořené touto technologií nakonec umístí lidi do jiných pozic, uvádí Goldman Sachs.

A jak je na tom Evropa?

Ta je v tomto ohledu stále jiná než Amerika. Trh práce je méně pružný, firmy se obávají, že po propouštění nebude snadné získat zpět kvalifikované pracovníky. V USA mohou naopak rychle reagovat a testovat, jak a jestli AI pomáhá šetřit náklady.

Může se chuť investorů přesunout kvůli větší jistotě více na evropský trh?

Částečně ano. Investoři hledají příležitosti i mimo USA. To jsme viděli už v loňském roce, kdy po chaosu způsobeném některými kroky amerického prezidenta začali hledat příležitosti i na jiných trzích než v Americe, a zejména v oblastech, jichž se AI tolik nedotýká. Z toho profitují tradiční sektory jako třeba banky nebo farmaceutický průmysl.

Jak dokládají tento přeliv kapitálu čísla?

V loňském roce například americké akcie měřené indexem S&P 500 patřily spíše k těm s horší výkonností, přesto vzrostly o 18 procent. Celosvětový MSCI All Country World Index zaznamenal v roce 2025 nárůst o 21 procent. K této růstové trajektorii přispěly například rozvojové trhy, které jako celek posílily o 34 procent, přičemž se dařilo trhům jako Brazílie nebo Korejská republika. Nezaostávala ani Evropa, která si připisovala téměř 20procentní růst. Japonsko podle indexu Nikkei rostlo o 26 procent, což souviselo s volbou nové premiérky a oznámením rozsáhlého fiskálního stimulu pro ekonomiku.

Anna Píchová, XTB. | Zdroj: e15 Michael Tomeš

Pražská burza také rostla.

Ano, a dokonce přibližně o 50 procent. Index je hodně koncentrovaný do několika firem, takže hlavní roli sehrál růst ČEZ a bank. Finančním institucím se daří, protože se obecně zlepšuje ekonomika, a ČEZ rostl nejen díky evropskému růstu energetiky, ale i spekulacím, zda stát bude akcie přebírat, což tlačilo cenu nahoru.

Jak by se měli investoři v současné situaci zachovat?

Když jsou trhy rozkolísané a mění se nálada investorů, často to vytváří zajímavé příležitosti. Pokud se kvalitní firmy kvůli turbulencím dostanou na atraktivní ceny, má smysl znovu si ověřit investiční tezi a případně je postupně přikupovat. Z dlouhodobého pohledu se vyplatí výkyvy spíše využívat než se jich bát. Zároveň se znovu potvrzuje význam diverzifikace. Nesázet jen na jeden region, ale rozložit investice globálně, ať už prostřednictvím jednotlivých titulů, nebo indexových fondů.

Na trhu se objevuje čím dál víc úzce zaměřených fondů. Jak tyto investiční nástroje vnímáte?

Poslední roky vidíme v Česku opravdu silný boom fondů kvalifikovaných investorů. Ty realitní jsou dlouhodobě evergreen, ale přibývají i velmi úzce specializované, zaměřené na jeden segment. Jako doplněk portfolia to může dávat smysl, ale je potřeba být obezřetný a fond si opravdu důkladně prověřit. Hlavně to, do čeho a jak investuje.

Na co konkrétně by si měl investor dát v tomto případě pozor?

Typickým rizikem je netransparentní převod aktiv mezi mateřskou firmou a fondem. Může se stát, že skupina prodá svá aktiva fondu, do kterého investují klienti, ale otázka je, za jakou cenu a jaké valuace. Neříkám, že se to děje vždy, ale právě proto je důležité se ptát, chtít vysvětlení a informace. Zároveň je nutné sledovat likviditu. Fondy kvalifikovaných investorů mají často omezení výběrů. Peníze tak musíte nechat investované určitou dobu, někdy lze vybírat jen část, jindy za poplatek. To musí odpovídat investičnímu horizontu investora.

Často zaznívá, že investoři volí tyto fondy ze strachu z volatility akciových trhů. Je to správná úvaha?

Volatilita patří k akciovým trhům přirozeně. Ceny akcií se neustále mění, protože trh je oceňuje téměř kontinuálně. U fondů nebo jiných neveřejně obchodovaných nástrojů denní cenotvorba chybí, což může vytvářet iluzi klidu a stability. Investor tím ale přichází o průběžnou kontrolu nad tím, zda ocenění aktiva skutečně odpovídá realitě.

Platí to i pro korporátní dluhopisy?

Ano, zejména pro ty, které nejsou obchodované na trhu. Informace o emitentech bývají omezené a často se zveřejňují se zpožděním. Dluhopis může působit bezpečně, vyplácí kupon, nominální hodnota se nemění. Vidíme ale, že v posledních letech dochází k řadě defaultů a investoři o peníze přicházejí. Představa, že každý dluhopis je automaticky bezpečný, je bohužel mylná.

Jak si tedy mohou investoři fond nebo jiný nástroj vůbec prověřit?

Je to obtížné a do určité míry je to vždy otázka důvěry. Základem je dívat se na výroční zprávy a výkazy, zejména u fondů, které fungují delší dobu. Hodně napoví i jeho samotná strategie, zda dává smysl a je dlouhodobě udržitelná. Důležité také je, jestli má fond za sebou už nějaké exity. Tedy zda aktiva nejen drží a inkasuje výnosy, například nájemné, ale jestli je dokázal i úspěšně prodat a realizovat zisk.

Některé fondy ale informace zveřejňují jen velmi omezeně.

A to už je samo o sobě varovný signál. Ale například u realitních fondů je dnes na českém trhu řada zavedených hráčů s delší historií, u kterých lze sledovat, jak se chovají v čase. Naopak nové fondy bez historie nesou výrazně vyšší riziko.

Anna Píchová, XTB. | Zdroj: e15 Michael Tomeš

S XTB spolupracujete jako ambasadorka nového vzdělávacího projektu Ona investuje, který se zaměřuje na ženy. Znamená to, že je stále málo investorek?

Ano a v Česku to dokládají čísla Asociace pro kapitálový trh. Ženy tady investují daleko méně než muži a výrazně méně si také věří. Například 47 procent žen neinvestovalo vůbec, u mužů je to jen 26 procent. A zatímco osm procent mužů se cítí být zkušenými investory, totéž o sobě tvrdí pouhé jedno procento dotázaných žen.

Což je podstatný rozdíl třeba v porovnání se Spojenými státy.

Ano, když se podíváme na data z USA, tam podle studie Fidelity, jedné z největších a nejvýznamnějších amerických nadnárodních společností poskytujících finanční služby, na akciovém trhu investuje sedm z deseti žen. To představuje 18procentní nárůst oproti roku 2023. A čísla dále stoupají a pomáhají to měnit hlavně mladší ženy. Na akciovém trhu investuje až 77 procent žen generace Z, což je o šest procentních bodů více než v roce 2023.

Vidíte tedy šanci, že se i do investování v Česku zapojí více žen?

Rozhodně ano, potenciál je velký. U mladší generace se už dokonce poměr žen a mužů začíná vyrovnávat. Studie zahraničních institucí také ukazují, že ženy, které se investování věnují, obvykle drží dlouhodobý plán a investují promyšleně. Mají jasný cíl, vědí proč a dokážou přijmout odpovídající riziko. Na rozdíl od mužů také méně často obchodují, což dlouhodobě vede k lepším výsledkům, zejména při pasivním investování a vyhýbání se spekulativním nástrojům.