Z hlediska ekologie a energetiky je AI noční můra. Její přidaná hodnota je ale obrovská, říká technologický ředitel Unicornu

Jaké trendy dnes ve světě informačních technologií pozorujete? S jakými požadavky za vámi klienti přicházejí? 

V dnešní době je byznys ve většině odvětví informačními technologiemi v podstatě definován, s čímž tedy souvisejí dva hlavní trendy. Prvním je, že některé firmy chtějí mít nad svým softwarem a jeho integrací maximální kontrolu, preferují tedy in-house řešení. Jenže jak se svět neustále zrychluje, postupně pozorujeme i nárůst druhého velkého trendu, jímž je přechod k produktům ve formě online služeb. Důvodem je důraz na větší rychlost a flexibilitu. V zásadě jde především o to, jak moc firmy vlastní IT chtějí a zda si ho mohou dovolit. Dnes se s ním setkáváme jen u největších firem – a také pouze v některých sektorech. Třeba ve finančnictví naprosto převládá, naopak v energetice se mnohem víc přistupuje k „produktizaci“, která dává ekonomicky větší smysl. 

Není in-house řešení přece jen o něco bezpečnější než to produktové? 

Průběžně jsme nejvíc rostli právě ve finančnictví, bankovnictví, pojišťovnictví, později i v energetice, což jsou oblasti, kde je bezpečnost a spolehlivost naprosto zásadní. Postupně jsme tedy naše produkty stavěli a upravovali tak, aby odpovídaly nejnáročnějším požadavkům. Tyto zkušenosti jsme pak přenesli do dalších produktů, které slouží i jednotlivcům a malým a středním firmám. 

Jak moc do toho všeho promlouvá umělá inteligence? 

Na umělou inteligenci se díváme ze dvou perspektiv. První je, jak ovlivní produkty, které nabízíme klientům, ta druhá potom jak ovlivní naše vlastní pracovní procesy. Co se produktů týče, loni jsme spustili službu BusinessChat pro efektivnější práci s obrovským množstvím textových dokumentů ve firemních databázích. Není to tak, že bychom vymysleli nějaký převratný jazykový model, jen jsme využili ChatGPT nasazený v Microsoft Azure a rozšířili ho, aby uměl nejen vyhledávat dokumenty, ale také pracovat s organizační strukturou. To znamená, aby vyhodnotil, jestli je daný člověk oprávněný do vybraných dokumentů nahlížet. Na tom firmám hodně záleží, takže produkt dobře zapadl do naší digitální stavebnice informačních systémů, která aktuálně čítá 120 vzájemně kompatibilních produktů. 

Jak vám AI pomáhá ve zmiňovaných pracovních procesech? 

Pracujeme na jejím zapojení do automatizace. Vycházíme z myšlenky, že ne každý si může dovolit komfort v podobě vlastního asistenta nebo asistentky. Pokud ale použijeme umělou inteligenci, bude to služba pro každého. AI asistent vám připraví zápis z jednání s navazujícími úkoly, stejně tak ale pomůže s ovládáním chytrého domu nebo s platbami v bance. Aktuálně projekt pilotně testujeme na 150 vývojářích, jimž asistent pomáhá s řadou úkolů včetně kontroly zdrojových kódů. Přidaná hodnota AI je obrovská, stejně tak ale i cena, což je třeba si říct. Z hlediska ekologie i energetiky je to noční můra. Vygenerování vtipného obrázku spotřebuje zhruba tolik energie jako jedno nabití mobilního telefonu. To ale nic nemění na tom, že je to naše budoucnost. 

Znamená to, že do budoucna už vývojář nebude sám programovat, ale bude stačit, když dobře zadá úkol svému AI asistentovi? 

I to se v jednoduchých případech může stát. Já ale pořád věřím v to, že lidský mozek má proti AI obrovské výhody. Hlavně schopnost kreativity a intuice. Ta se sice možná dá nahradit obrovským statistickým modelem, protože to vlastně není nic jiného než aplikace životních zkušeností na určitou situaci, nikdo ale pořádně neví, jak se to přesně děje. Proto si myslím, že to ani AI jen tak nedožene. 

Umělá inteligence může být nejen příležitostí, ale také hrozbou. Dokážeme se efektivně bránit proti jejímu zneužití? 

Já jsem technooptimista a věřím, že to zvládneme, i když hrozba to určitě je. Většina lidí dnes nerozumí tomu, jak funguje telefon nebo moderní automobil, pořád je tu ale pět až deset procent lidí, kteří tomu rozumějí perfektně. Ovšem u AI je to třeba jen půl promile. Někteří možná chápou, jak AI staví modely, ale vzniklému modelu – pokud je dostatečně rozsáhlý – už pořádně nerozumí skoro nikdo. To samozřejmě představuje hrozbu, která navíc spočívá především v exponenciálním růstu dovedností. AI dlouho vypadá, jako že nic neumí, ale pak je to najednou strašně rychlé a skoro až děsivé. 

Mělo by se podle vás její použití nějakým způsobem regulovat?

Otázka je, jestli to vůbec jde. Kdyby se celý svět dokázal dohodnout, pak by to asi bylo rozumné, ale nevěřím tomu, že něco takového půjde. Potenciál, který to přináší, je tak obrovský, že nikdo – ať už jde o byznys, nebo o národní zájmy – nebude riskovat, že zůstane pozadu. Nemůžeme u nás regulovat, zatímco třeba Severní Korea bude pokračovat ve vývoji. My naopak musíme být rychlejší. 

Jsme v Česku dostatečně rychlí, nebo ještě máme co dohánět? 

Myslím, že na tom nejsme vůbec špatně. Samozřejmě to, aby tady vznikala nějaká obří datacentra, v nichž bude kapacita na podobné jazykové modely, jako má Google nebo Facebook, je při velikosti trhu obtížnější. Vždy jsme ale byli šikovní v tom, jak ty věci správně uchopit a rozšířit o takovou tu pověstnou českou šikovnost a chytrost. V tomto ohledu českému trhu naprosto věřím. 

Unicornu se v předchozím roce dařilo, dosáhli jste obratu 5,5 miliardy. Jaké produkty nebo třeba i zahraniční trhy vám k tomu pomohly? 

Je to především díky posílení pozice v energetickém sektoru. To je taková naše vlajková loď a troufám si tvrdit, že v této oblasti patříme ke světové špičce. Pokud jde o konkrétní produkty, za jeden z největších úspěchů považuji Griffin, který jsme právě v loňském roce nasazovali do dalších téměř dvaceti evropských zemí. Zaměřuje se primárně na výpočet bezpečnosti přenosové soustavy. Zjednodušeně řečeno to znamená, že každých patnáct minut počítáme, jestli Evropě hrozí blackout. V celé Evropě máme šest hlavních energetických regionů, čtyři z nich už Griffin pokrývá.

Jak velkou část obratu tvoří právě energetika? 

Odhadem přibližně polovinu, přičemž většina je ze zahraničí. Kromě energetiky pak máme silný finanční sektor nebo obecně průmysl, kde pracujeme třeba pro Škodovku. 

A co Plus4U, kde jste dosáhli obratu 1,5 miliardy? 

Tam jsme překročili hranici 550 tisíc uživatelů. Každý den je zhruba 100 tisíc lidí paralelně online, což z toho dělá jednu z největších online služeb v Česku i v Evropě. Obrovsky tam rostl třeba segment vzdělávání. Produkt Edookit je třetím nejrozšířenějším systémem na správu škol, hodně jsme investovali i do tvorby online kurzů pro všechny generace. Kromě toho jsme překročili hranici dvou tisíc organizací, které používají naši Business Territory. To je prostor, který modeluje organizační strukturu firmy a zasazuje do ní veškeré informace a s nimi spojené úkoly. Další oblastí, kde rosteme, jsou nástroje pro jednotlivce, které slouží třeba k řízení chodu domácnosti. 

Když zmiňujeme úspěchy, nemůžeme nezmínit i tu druhou stránku. Mám samozřejmě na mysli kauzu e-shopu Mamut. Jak moc to ovlivnilo vaši další práci? Ptají se na to klienti? 

Samozřejmě se nás ptají – a já věřím, že se nám to daří dobře vysvětlovat. To koneckonců ukazují i zmíněná čísla z loňského roku. Máme za sebou 30 let, firmu jsme vždy stavěli na dlouhodobých vztazích a na to se nezapomíná. Dnes máme o celé kauze mnohem víc informací, než jsme měli na začátku, a já věřím, že se pravda nakonec ukáže.

Takže se vám podařilo klienty uklidnit? Žádného jste neztratili?

Věřím že ano. Samozřejmě jsou ostražití a mají na to plné právo, ale o žádného klienta jsme nepřišli. 

Jaká jste přijali opatření, aby se podobná situace neopakovala? 

Podstatně jsme rozšířili compliance program (soubor interních pravidel, která mají bránit porušení právních předpisů a etických norem ze strany jednotlivce i celé firmy – pozn. red.), dále jsme rozšířili reportovací a kontrolní mechanismy z hlediska manažerského účetnictví. Vše jsme rovnou promítli i do našich produktů, protože sami patříme mezi jejich uživatele. Věřím, že to nakonec poslouží jako ponaučení, které dokážeme zprostředkovat našim klientům. 

Jaké jsou vaše další plány, ať už jde o nové projekty, investice do technologického rozvoje nebo třeba o zahraniční expanze? Co letos chystáte? 

Co se týče expanze, dlouhodobě se snažíme vozit práci za lidmi. Máme pobočky po celé Evropě, vývojová centra jsou kromě Česka i na Slovensku a Ukrajině. Myslím, že minimálně dvě další pobočky letos otevřeme. Co se týče expanze na světové trhy, třeba do Plus4U se pravidelně hlásí lidé z 39 zemí a já věřím, že v letošním roce by se to minimálně v počtu uživatelů mohlo klidně zdvojnásobit. Většina produktů není regionálně závislých, takže třeba u řízení lidské práce nebo privátního segmentu by expanze mohla být skutečně celosvětová. Co se týče Unicorn Systems a enterprise segmentu, tak zejména v oblasti energetiky máme dlouhodobé expanzní plány mimo Evropu. Přemýšlím vizionářsky o Africe nebo Jižní Americe, kde vidím obrovský potenciál. Třetí a pro nás velmi zásadní věc je expanze know-how a produktového portfolia. Můžete mít skvělé programátory nebo analytiky, ale když pracují jen na základě požadavků klientů, nikdy nedosáhnete tak efektivní expanze jako v případě, kdy prodáváte know-how a finální produkty. Naše digitální stavebnice už teď tvoří skoro tři miliardy obratu Unicornu, tedy více než polovinu. Proto v tom vidíme velkou budoucnost a letos sem budeme investovat stovky milionů.