Banka v posledních měsících ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů.
„Pokud bude zapotřebí dál řešit rizika příliš dlouhého období nízké inflace, zůstává Rada guvernérů ECB jednomyslně odhodlána použít dodatečná nekonvenční opatření v rámci svého mandátu,“ řekl Draghi.
ECB snížila odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny na 0,8 procenta z dříve předpokládaných 0,9 procenta. V příštím roce počítá se zrychlením růstu na jedno procento, v roce 2016 by pak měl růst dosáhnout 1,5 procenta. To představuje výrazné zhoršení ve srovnání s předchozí zářijovou prognózou, podle které měla ekonomika napřesrok stoupnout o 1,6 procenta a v roce 2016 dokonce o 1,9 procenta.
Základní úroková sazba v eurozóně
Odhad letošní inflace banka snížila na 0,5 procenta z dříve předpokládaných 0,6 procenta. V příštím roce by měla inflace mírně stoupnout na 0,7 procenta, v roce 2016 by se pak měla téměř zdvojnásobit na 1,3 procenta. V září ECB předpokládala, že inflace napřesrok dosáhne 1,1 procenta a v roce 2016 vystoupí až na 1,9 procenta.
Snížení odhadů podporuje očekávání, že ECB přikročí k dalším stimulačním opatřením. Na další snižování inflace totiž tlačí i stále klesající ceny ropy. Viceprezident ECB Vítor Constancio již minulý týden uvedl, že banka by mohla v prvním čtvrtletí příštího roku rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů, tedy takzvaným kvantitativním uvolňováním měnové politiky.
„Na první pohled si tak předlužené státy mohou oddychnout. Kvůli ECB se dále zvýší poptávka po jejích dluhopisech,“ odhadl další vývoj hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. Pokud ale ECB začne vykupovat státní dluhopisy, problémy předlužených zemí tím jen odsune na později, dodal. Problémy se prý vrátí, jakmile ECB nákupy dluhopisů ukončí.
Jan Bureš: ECB může pomoci, ale vlády nenahradí
