Oproti předchozímu odhadu využili statistici nové údaje o vládní spotřebě a přesnější data o daních za produkty. Výsledek z posledního čtvrtletí se přesto změnil jen mírně, původně ČSÚ uváděl růst o 1,5 procenta. Údaj za celý rok zůstal totožný.
Výdaje na konečnou spotřebu domácností ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostly o dvě procenta, tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 4,3 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se meziročně zvedly o 4,2 procenta.
„Vývoj HDP ukazuje, že se pomalu vytrácí efekt expanzivní politiky vlády a opět směřujeme ke stagnaci. Vládními výdaji si dlouhodobě nemůžeme kupovat vyšší HDP. Vláda má především dbát na stabilní podnikatelské prostředí a pokud možno co nejméně zákonů měnit,“ komentoval výsledky hlavní investiční stratég společnosti ČP Invest Michal Valentík.
Například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská je ale méně kritická. „Česká ekonomika těží z vyrovnaného růstu,“ uvedla s tím, že ekonomiku táhnou hlavně investice a spotřeba domácností i vlády. Spotřeba domácností „se zvýšila meziročně o 1,7 procenta, což je nejvíc od roku 2008. Tedy období před krizí,“ dodal analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Ze zvýšené domácí i zahraniční poptávky těžila většina odvětví, zejména zpracovatelský průmysl, informační a komunikační činnosti, profesní a administrativní činnosti, obchod a doprava. Hrubá přidaná hodnota vzrostla v posledním loňském čtvrtletí meziročně o tři procenta a mezičtvrtletně o 1,2 procenta.
Letos by měla česká ekonomika růst rychleji než loni. Ministerstvo financí očekává růst o 2,7 procenta, centrální banka o 2,6 procenta a Evropská komise o 2,5 procenta. Raiffeisenbank předpokládá růst o 2,4 procenta, Česká spořitelna se shoduje s ČNB.
