Květnový propad překonal očekávání analytiků, kteří jeho tempo podle průzkumu agentury Reuters odhadovali na 0,8 procenta. Oproti dubnu klesla produkce ve všech sledovaných kategoriích, nejvíce pak v energiích, kde se snížila o 4,3 procenta.
V celé Evropské unii se průmyslová výroba v květnu snížila o 1,1 procenta. I zde se na propadu nejvíce podílela nižší produkce energií.
Z jednotlivých členských států si nejhůře vedlo Nizozemsko, kde se výroba snížila o 7,8 procenta. Naopak největší nárůst zaznamenala Malta, kde produkce stoupla o 0,3 procenta.
V České republice se průmyslová výroba meziměsíčně snížila o 0,4 procenta. V dubnu klesla o 1,3 procenta, uvedl dnes také Eurostat.
Evropská centrální banka (ECB) na začátku června zvýšila odhad letošního hospodářského růstu eurozóny na 1,6 procenta. Odhad na příští rok ECB nechala beze změn na 1,7 procenta.
„Při pohledu na výkon průmyslu v jednotlivých zemích zaráží především Německo, kde výroba ve srovnání s loňským rokem propadla o tři desetiny procenta. Samotný pokles není až tak silný, ale rozhodně není dobrou zprávou vzhledem k nejistotám přicházejícím s Brexitem. Blednou i výsledky z dalších velkých ekonomik EU, tedy z Itálie, kde se vrací průmysl k poklesu, a z Francie, kde slábne dosavadní křehký růst tohoto odvětví,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle analytika lze na posledních datech z evropského průmyslu stěží najít něco pozitivního. „Ukazuje se, že oživení ekonomik zemí eurozóny je stále ještě křehké – a to navzdory politice masivního pumpování nových eur do starých dluhopisů. Peněz je dost, avšak poptávka zůstává stále nejistá,“ dodal Dufek.
