Rádi v Česku financujeme několik příštích Rohlíků, říká viceprezident Evropské investiční banky Mora

„Doby, kdy jsme měli problémy, už dávno neplatí,“ říká viceprezident Evropské investiční banky a bývalý radní České národní banky Marek Mora. V roce 2024 Česko zaznamenalo rekordní nárůst úvěrů a záruk o třicet procent, přičemž celkový objem dosáhl 2,5 miliardy eur. Mora v rozhovoru pro e15.cz vysvětluje, jak EIB podporuje rozvoj české infrastruktury, technologické inovace a dekarbonizaci, a zmiňuje rostoucí důraz na financování obranných projektů v reakci na bezpečnostní situaci v Evropě. 

Česko k vám nyní může vzhlížet s tím, že ve vás má významnou páku, jak ovlivnit směřování celé EIB v náš prospěch. Nyní se vše rozhýbe ve prospěch české ekonomiky? 

Ono už to velmi rozhýbané je. Doby, kdy jsme měli problémy nebo kdy byla situace v Česku složitá, už dávno neplatí. Česká republika je dnes, zejména v našem regionu, hvězdou. V roce 2024 byly do České republiky poskytnuty úvěry a záruky v celkovém objemu 2,5 miliardy eur. Oproti roku 2023 šlo o nárůst o třicet procent. Pro srovnání: Polsko mělo v roce 2024 objem 5,17 miliardy eur, přičemž Polsko je 3,5krát větší. Maďarsko dosáhlo objemu 314 milionů eur. Česko tedy není problémovou zemí, funguje to zde velmi dobře. 

Rozdíly jsou ale značné, proč? Je to tím, že země nežádají, nebo jim žádosti zamítáte? 

Nikoliv, je třeba nalézt příležitosti. Připomenu, že působíme ve třech hlavních oblastech. Zaprvé je to veřejný sektor, kde komunikujeme s centrální vládou, s kraji a městy. V Česku jde především o větší města jako Brno, Ústí nad Labem, Pardubice, Plzeň nebo Praha, protože poskytujeme úvěry v minimální výši, která je relevantní jen pro velké obce – v objemu minimálně 20 až 25 milionů eur. 

Zadruhé je to korporátní sektor. V Česku jde o firmy typu ČEZ nebo ČEPS. Máme zde ale i projekty rizikového kapitálu, například jsme investovali do společnosti Rohlík, což byl velmi úspěšný projekt. 

Zatřetí spolupracujeme s bankami. V těchto oblastech se hledají příležitosti. Jsme atraktivní díky ratingu AAA a levnému financování s přiměřenou marží. 

Nakolik se liší fungování klasické komerční banky a EIB? 

Banka se chová mnohem více jako klasická bankovní instituce než jiné obdobné instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) nebo třeba Světová banka. Máme na sebe uvalenu bankovní regulaci podobnou té, kterou má komerční bankovní sektor a kterou mezinárodní rozvojové banky zpravidla nemají. Některé z nich jsou spíše, řekněme, agenturami. Ačkoliv mají v názvu „banka“, někdy poskytují úvěry, jindy finanční prostředky napřímo. 

My jsme však skutečně banka. To nás následně tlačí – když máme realizovat rozvojové projekty, které jsou na hraně, nutí nás to chovat se jako banka. Zároveň je důležité, aby EIB doplnila a mobilizovala soukromé financování, nikoli vytlačovala komerční banky. 

Dalo by se tedy říci, že projekt, se kterým žadatel neuspěje u komerční banky, nemá šanci ani u vás? To by tak trochu šlo proti smyslu vaší instituce. 

Ano, říkáte to správně. Ale díky tomu, že máme nižší náklady financování, disponujeme ratingem AAA a nejsme orientováni primárně na zisk, tak určitý prostor existuje. Náš zisk slouží čistě k doplnění kapitálu. Mimochodem, EIB je banka, do které se na rozdíl od Světové banky či EBRD nikdy nemusel doplňovat kapitál, a to ani v době válek, inflace či krizí. Banka není orientována na tvorbu velkého zisku, ale určitý zisk generuje a vkládá jej zpět do svého kapitálu. 

O kolik je financování u vás prakticky levnější než u komerční banky? 

Výpočet je složitý. Vycházíme z nejnižší úrokové základny dané ratingem AAA, k tomu připočteme přibližně tři až pět desetin procentního bodu na pokrytí nákladů. Nabízíme však například odklad splátek až na deset let u třicetiletého úvěru. Díky ratingu AAA tedy nabízíme konkurenceschopné podmínky – u srovnatelného rizika bývají celkové podmínky výhodnější než běžné tržní alternativy. 

Je tedy pro české veřejné projekty efektivnější, když stát vydá dluhopisy a profinancuje je sám? 

Pro stát jako celek se to nemusí vždy vyplatit. Například Spolková republika Německo si od nás nepůjčuje, protože má sama rating AAA. EIB má lepší rating než Česká republika. Vyplatí se to však městům a firmám, které takový rating nemají, a je to zajímavý produkt i pro banky. 

Případ Rohlíku mě překvapil, protože to je poměrně rizikový příběh. Proč takových firem není více? Proč nemá firemní sektor větší váhu ve vašem portfoliu? 

Snažíme se to dělat ve větší míře. Rohlík byl velmi úspěšný příběh, typická success story. Máme i další, například firmu Y Soft, které jsme poskytli investici 30 milionů eur v říjnu 2024 na digitální transformaci. Firem ale financujeme více a je otázkou, kolik „Rohlíků“ se nám z toho může urodit – Čuprův projekt před pěti lety také nikdo neznal. Z deseti projektů se takhle chytí jeden či dva. To je ostatně podstata rizikového kapitálu – nevíte, zda se to podaří. 

Když založím firmu a budu ve fázi raného startupu, mohu přijít i za vámi? 

Můžete to zkusit. Do projektů vstupujeme i ve fázi, kdy výsledek není jistý. Když Bill Gates zakládal Microsoft v garáži, také nevěděl, jak to dopadne. Takových aktivit děláme stále více a snažíme se to prezentovat. 

Trochu jste mi ale utekl z otázky, zda má „faktor Mora“ šanci více prosadit případnou silnější orientaci EIB na Česko? 

Myslím, že ano. Záleží na argumentech, které ve výboru přednesete, a na tom, co přinášíte. I zástupce menší země může být vyslyšen, pokud má dobré argumenty. Platí ale, že vedení banky je devítičlenné a reprezentuje 27 členských států EU. Velké státy jako Německo, Francie a Itálie mají svého stálého zástupce. Já zastupuji skupinu šesti států: Česko, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko, Kypr a Maltu. 

Je to poněkud heterogenní skupina, která vznikla historickým vývojem po odchodu Velké Británie a přeskupení Polska či pobaltských států. Česká republika je v této skupině ekonomicky nejsilnější, musím však dbát na zájmy všech šesti zemí. Struktura je složitá, takže jeden člověk nemůže přijít a okamžitě vše změnit. 

Šel jste do EIB s nějakou sadou konkrétních priorit? 

Chtěl jsem, aby se fungování EIB a její možnosti, tedy primárně výhodné financování, staly v České republice známějšími. Projekty však musí vzejít odsud. Našimi prioritami je i nadále klimatická politika. I když raději používám termín dekarbonizace, protože technologie snižující emise zde zůstanou bez ohledu na politiku. Dále je to technologický rozvoj, dopravní infrastruktura a zdravotnictví. 

Došlo k nějakému posunu priorit? Mám na mysli především posun ve směru k obrannému průmyslu. 

Určitě došlo k posunu směrem k bezpečnosti a obraně. Je to téma, které Česká republika silně prosazovala, zejména po vypuknutí války na Ukrajině a během našeho předsednictví. Banka se významně posunula a v příštím roce bude na obranu směřovat asi 4,5 procenta našich operací, což je zhruba 4,5 miliardy eur. 

Je nyní v Česku na stole nějaký obranný projekt, který by mohl vzniknout s přispěním peněz od EIB? 

Nějaká jednání probíhají, ale projekty jsou často tajné a komunikaci necháváme na protistraně. Máme ale pokročilejší jednání s ministerstvem obrany. Je důležité říci, že před třemi lety bylo financování obrany tabu i pro soukromé banky. Byla to nicméně určitá seberegulace, nikoliv zákaz. Tlačili jsme banku, aby se soustředila na projekty, kde existuje tržní selhání – tedy tam, kde komerční sektor nefunguje, ale projekt má návratnost. 

Naše aktualizované politiky v obranném sektoru pomohly vyjasnit způsobilost a otevřely prostor i pro soukromé banky. Vidíme nové partnerství a úvěry pro dodavatelský řetězec obrany napříč EU. Tím, že do toho vstoupila EIB, se tento sektor legitimizoval. Objem našich operací v obraně roste rapidně. 

Když bude stát řešit třeba obří obranný projekt za stovky miliard, může se obrátit na vás? 

Ano, ale je zde jedna zásadní věc, kterou mnozí nechápou. Není to tak, že ministerstvo financí nemá peníze a vy si půjčíte od EIB. I půjčka od EIB je dluh. Pokud půjčka směřuje do veřejného sektoru, ministerstvo financí hlídá výdajové limity státního rozpočtu. Ty vám nedovolí je překročit, ať už financujete státními dluhopisy, nebo půjčkou od nás. Vždy musí dojít ke koordinaci s ministerstvem financí. 

Jak zajistit rozvoj českého obranného průmyslu. Sledujte živě konferenci e15 Obrana a bezpečnost

e15.cz

Další velkou, staronovou prioritou je jaderná energie. Jak tady může EIB pomoci? 

V jaderné oblasti může EIB za přísných podmínek podporovat vybrané investice, například palivový cyklus, bezpečnostní upgrady, prodloužení životnosti či výzkum a vývoj, a to v souladu s Energy Lending Policy. Staré Dukovany jsme financovat nemohli kvůli ruské technologii, ale Temelín ano, protože má technologie americké společnosti Westinghouse. Nyní například jednáme o velkém projektu prodloužení životnosti jedné elektrárny v našem regionu. 

Mohli byste financovat výstavbu nových kapacit? 

Mohli bychom to nabídnout, ale v Česku je již schváleno státní řešení ve formě bezúročné půjčky státu, které je pro zemi pravděpodobně výhodnější. My máme určitý minimální úrok. Pokud by to však bylo potřeba, umíme to. 

Financovali byste třeba i modulární reaktory? 

To je technologicky nová oblast. Chceme se angažovat ve výzkumu a vývoji, ale samotná výstavba je podle odborníků, včetně zesnulé paní Drábové, otázkou minimálně deseti let. Takže financovat bychom to uměli, ale v mém funkčním období to zřejmě nebude aktuální. 

Vidíte v Česku nějaký deficit nebo podfinancovanou oblast, kterou byste mohli řešit? 

Takhle se to nedá říci. My máme své priority a podmínky a státy musí samy přinášet projekty. Financujeme dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství nebo modernizaci energetických sítí. Správnou oblastí pro nás jsou přirozené monopoly a regulovaná odvětví typu přenosových soustav, kde naše výhodné financování může snížit koncovou cenu pro spotřebitele. Regulátor by měl zajistit, aby zisk firem zůstal přiměřený a výhoda levného úvěru se přenesla dál. 

Chystá EIB v Česku v kontextu svého působení nějakou novinku? 

Naše produkty jsou v podstatě jednoduché a stabilní: výhodný úvěr, garance zejména pro bankovní sektor, rizikový kapitál a technické poradenství. V některých oblastech máme špičkové odborníky, například ve zdravotnictví. Já osobně mám v gesci zdravotnictví, vodní hospodářství, kohezní politiku a vztahy s regionem Střední Asie. Vyloženě nové kroky nechystáme. 

EIB se financuje obrovskými balíky relativně méně výnosných dluhopisů. Kdo patří mezi jejich kupce? 

Investoři po celém světě. Přechod k financování obrany vyvolal obavy o udržení ratingu AAA, protože některé fondy mají ve statutech omezení, do čeho smí investovat. Rating jsme však udrželi a naopak se objevili investoři, kteří chtějí do bezpečnosti investovat. Ročně emitujeme dluhopisy za více než 60 miliard eur. 

EIB bývá nazývána i klimatickou bankou. Zůstává tedy základní cíl Green Dealu ve stejné intenzitě? 

Ano, snažíme se, aby 60 procent našich priorit přispívalo ke snižování emisí. Nově však přistupujeme k jaderné energetice jako k nízkouhlíkovému zdroji, který tvoří stabilní základ pro obnovitelné zdroje. Většina akcionářů banky, tedy členských států EU, to dnes již podporuje. 

Počítáte se svou rolí při obnově Ukrajiny? 

Ano, už se tam angažujeme. Celkem máme operace za čtyři miliardy eur, a to v energetice, školství a nemocnicích. Poskytujeme také exportní záruky ve výši 300 milionů eur pro naše firmy, abychom pojistili jejich vývoz. Kombinujeme úvěry s granty Evropské komise. 

Jaká je vaše osobní hlavní priorita pro vaše funkční období? 

Učinit EIB známější v našem regionu, aby lidé věděli o příležitostech, které nabízíme, a využívali je.