Zatímco ke konci loňského roku končila v Evropě jen čtvrtina horkého kapitálu z Ameriky, momentálně drží zámořští fondoví manažeři v půjčkách evropským bankám 31 procent veškerých svých investic. To odpovídá částce převyšující 800 miliard dolarů. Fondy letos v nebývalém měřítku přeskupují své investice, zvýšené sázky na Evropu fondy částečně financují stahováním peněz z Austrálie a Japonska, kde od počátku roku uzavřely takřka deset procent svých investic.
„Jde o největší projev důvěry amerických peněžních trhů v evropské banky od roku 2011, kdy zde fondy masivně redukovaly své pozice. Kapitál věří v hospodářské oživení regionu,“ uvádí úvěrová analytička Moody’s Vanessa Robertová.
Opadl i někdejší strach fondů ponechat peníze v Evropě delší dobu. Zatímco ještě v roce 2012 byly ochotny půjčit kapitál přes Atlantik v průměru jen na dva dny, na počátku března letošního roku byly úvěrové kontrakty nejčastěji sjednávány na dobu kolem dvaceti dnů. Fondy však nadále důvěřují Evropě o poznání méně než před krizí. V roce 2007 mířilo do Evropy z každé stodolarovky investované zámořskými fondy 40 dolarů, dnes je to o devět dolarů méně.
Horký kapitál se do Evropy letos vrací po výpadku v závěru loňského roku. Tehdy fondům udělala čáru přes rozpočet Evropská centrální banka, která v listopadu snížila svou klíčovou úrokovou sazbu na 0,25 procenta, a srazila tak fondům výnosy z půjček. Výsledkem byl krátkodobý propad financování z Ameriky na roční minimum. Poté, co klesly výnosy z půjček australským, kanadským a japonským bankám, začala se eurozóna peněžním fondům jevit letos opět atraktivněji.
