Mezi jednotlivými zeměmi bloku byly v nákladech na sanaci finančního sektoru obrovské rozdíly. Zatímco v Irsku dosáhly 37,3 procenta HDP, v Řecku 24,8 procenta a ve Slovinsku 14,2 procenta, takřka nulové byly ve Francii, Itálii, na Slovensku, ve Finsku a Estonsku.
Německo vydalo na podporu krachujících bank ekvivalent více než deseti procent své roční produkce. Británii, kterou ECB do přehledu rovněž zařadila, vydala ale jen necelých sedm procent, třebaže její finanční sektor je výrazně větší než německý.
Některé země získaly část nákladů zpět
ECB rovněž zkoumala, jaký podíl z nákladů na sanaci bank vlády vložily do nákupů aktiv, které by jim mohly v budoucnu vynášet, čímž by se část nákladů na sanaci vrátila zpět. U Irska a Řecka byl podíl získaných aktiv s možnou budoucí návratností jen třetinový až poloviční, protože většina vydaných peněz šla na rekapitalizaci bank a převzetí jejich beznadějně nevratných aktiv.
Irsko tak ze záchrany sanace bank utrpělo pravděpodobnou ztrátu kolem 25 procent HDP a u Řecka to bylo přes 12 procent, odhadla ECB.
Naproti tomu v Německu, Británii a Nizozemsku směřovaly více než dvě třetiny finanční podpory bank do nákupů jejich hodnotných aktiv. Tyto země už také dokázaly získat část nákladů na sanaci bank zpět, konstatovala ECB. Británie rovněž mohla ukončit podporu bank v podobě úvěrových garancí, jejichž hodnota v roce 2009 dosáhla 34 procent.
