Krachující veřejné finance se mohou stát dalším symbolem koronavirové ekonomické krize. Horkým kandidátem na nezáviděníhodnou pozici „lídra“, o němž se bude v této souvislosti mluvit nejvíce, je Argentina – země, která už v minulosti zažila řadu finančních šoků. Vyspělé ekonomiky světa nejsou zdaleka v takové situaci jako Argentina, ale i je budou nabobtnalé vládní dluhy ještě dlouho tížit.
Shoda politiků i ekonomů celého světa, že je třeba hospodářství za koronavirové krize zachraňovat obrovskými finančními balíčky, je až překvapivá. Téměř všichni souhlasí i s tím, že restart ekonomik je nutné povzbudit výdajovými stimuly. Poznatky z minulých krizí prakticky nenabízejí jinou variantu. Nikdo ale nemůže zpochybnit druhou stranu mince – stejně jako kdykoli dříve platí i dnes, že se zadlužujeme na úkor budoucnosti.
Neudržitelné dluhy?
Břímě dluhů bude v dlouhodobějším horizontu více či méně brzdit všechny ekonomiky. Známý americký ekonom Nouriel Roubini upozornil, že mnoho zemí chystá rozpočtové deficity na úrovni více než deseti procent hrubého domácího produktu, a to v době vysokých, ne-li neudržitelných, veřejných dluhů.
Už dnes je možné také s velkou pravděpodobností odhadovat, které země se dokážou s dluhy vypořádat lépe a které hůře. Jakákoli další vlna epidemie nebo větší hospodářská krize v příštích letech by však do dluhového bahna potápěla stále více zemí.
Další pláč pro Argentinu
V případě Argentiny i mnoha dalších zemí světa koronavirová krize jen prohlubuje staré problémy. Tyto státy jsou v začarovaném kruhu, splátky dluhů dál tvrdě dopadají na ekonomiku, neochota splácet odrazuje další věřitele a investory. Nejmenším zlem bývá dohoda s věřiteli na restrukturalizaci dluhů a pomoc Mezinárodního měnového fondu. O tu už kvůli pandemii požádalo více než sto zemí.
Nový argentinský prezident Alberto Fernández se navzdory své pověsti populisty loni společně s minis- trem hospodářství Martínem Guzmánem pustil do záchrany veřejných financí své země nečekaně razantně. Zvyšoval daně, zmrazil penze i mzdy. Vláda v Buenos Aires je smířena s tím, že musí vytvářet velké rozpočtové přebytky, které vzápětí padnou na splátky dluhů.
Argentinci také poměrně rychle zareagovali na nástup pandemie, omezováním ekonomiky však dál zhoršili svou schopnost dluhy splácet. Guzmán, který má názorově i osobně blízko k americkým ekonomům Jeffreymu Sachsovi a Josephu Stiglitzovi, pak přišel za věřiteli s návrhem restrukturalizace dluhu – včetně tříletého odkladu splátek. Jeffrey Sachs označil návrh za rozumný, věřitelé mají opačný názor.
Argentina mezitím nezvládla splátku 500 milionů dolarů, a pokud se vše nevyřeší, bude ve druhé polovině května následovat takzvaný default – potvrzená neschopnost splácet dluhy, kterou v češtině označujeme za bankrot. Rýsuje se tak hrozba ještě větší bídy a vyšší nezaměstnanosti i inflace, která už nyní dosahovala 50 procent.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
