S padajícími cenami akcií v regionu a rozkolísaným dluhopisovým trhem je pro finanční domy z Perského zálivu téměř nemožné získat na trhu nový kapitál, o který u investorů musejí soutěžit s vlastními vládami.
Již přes tucet bank z regionu oznámilo, že se pokusí získat nový kapitál, aby dostálo přísnějším požadavkům regulátorů. Ty jdou v mnohém nad rámec požadavků mezinárodní regulace Basel III. Místní regulátoři ale chtějí banky přinutit k tvorbě rezerv po letech úvěrového boomu, který se nyní zadrhl.
„Lidé se obávají současného propadu cen ropy, protože začíná vypadat více na strukturální než cyklický problém,“ uvedl pro deník Financial Times Šabír Malik, analytik dubajské pobočky egyptské investiční banky EFG Hermes. „To nahlodává spotřebitelskou důvěru a projeví se to poklesem bankovních zisků.“ Nadnárodní banky jsou dnes opatrné s úvěry do rozvíjejících se trhů. „Nálada se změnila. Financování je nyní dražší,“ uvedl pro CNBC Ašok Aram, šéf Deutsche Bank pro Evropu, Blízký východ a Afriku.
Ceny ropy Brent
V březnu začala ratingová agentura Moody’s prověřovat 31 z 56 bank z regionu GCC, který zahrnuje Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, kvůli snížení jejich úvěrového hodnocení. V Saúdské Arábii, Ománu a Bahrajnu hrozí snížení ratingu všem bankám, které nějaké úvěrové hodnocení mají.
Aby se banky mohly stabilizovat, musí dát své hospodaření do pořádku také vlády zemí skupiny GCC. To ale nebude snadné. Jejich rozpočty budou letos v průměru 12,5 procenta HDP v minusu. Saúdská Arábie podle MMF dokonce 19 procent. Po nedávném vydání dluhopisů si nyní největší blízkovýchodní ekonomika chce půjčit 10 miliard dolarů od konsorcia mezinárodních bank. Bahrajn bude nadále vydávat dluhopisy a Omán ho bude brzy následovat.
