Byznys jako Brno? Město plné talentu a inovací naráží na nedostatek bytů i kapitálu
Brno dlouhodobě těží z unikátního trojúhelníku univerzity–byznys–výzkum. Aby si ale udrželo tempo a přilákalo další investory i špičkové lidi, musí rychleji stavět, zjednodušit povolování, lépe pracovat s kapitálem a posílit městskou exekutivu. Shodli se na tom hosté dvou panelů konference Byznys jako Brno, kterou v moravské metropoli uspořádaly KPMG a e15.
Špičky brněnského byznysu nejprve diskutovali o inovacích, technologiích a byznysovém prostředí v druhém největším českém městě. Zakladatel a šéf inovací Codasipu Karel Masařík zdůraznil, že lokální ekosystém dokáže firmu „nakopnout“. Globální ambice však vyžadují kapitál a know-how, které se doma vždy nenajdou. „Brno nám dalo síť a první investory. Pokud ale chcete soutěžit s giganty, musíte sahat po větších investičních kolech, větší šíři talentu a zahraničních partnerech,“ zaznělo od Masaříka s odkazem na zkušenost, kdy firma otevírala designová centra ve Francii a Británii a zkušené lidi ze západní Evropy pak využila k tréninku českých absolventů.
Podle Davida Kašpera, CEO skupiny Purple Holding, je Brno „skvělá základna“ pro technologie, provoz i klientskou podporu – a zároveň město, kde se dobře žije. Přesně tady se ale z podnikatelské výhody stává bariéra. Je skutečně kde bydlet? „Polovině mladých lidí spolkne rozpočet nájem nebo hypotéka. Po covidu navíc část týmu pracuje na dálku a odchází bydlet mimo Brno. Dostupnost bytů je už dnes byznysová brzda,“ uvedl Kašper. Purple Holding má regulované aktivity i v zahraničí, například na Kypru nebo v Singapuru, a část seniorních rolí proto nabírá lokálně v těchto centrech, vývoj a support však drží v Brně.
Developer Tomáš Vavřík z Domoplanu přidal pohled z druhé strany. „Máme šikovné lidi a poptávku po bydlení. Co nemáme, je funkční povolování. Dokážeme si to navíc v Brně ještě víc zkomplikovat vlastními ‚vychytávkami‘. Brno je přitom bezpečné, dobře žitelné město – kdyby administrativa fungovala lépe, posun firem i kvality života by byl rychlejší,“ řekl. Domoplan dnes spravuje fondy kvalifikovaných investorů s projekty v řádu desítek miliard, ale i zde platí, že další růst naráží na kapacitu stavebních firem a nedostatek pracovníků.
Evropa chce hodně, ale investuje málo
Masařík obrátil pozornost k evropskému rozměru. Ambice dohnat USA v klíčových technologiích (AI, čipy, energetika) naráží na nepoměr mezi cíli a objemem kapitálu. „Na papíře vznikají velké programy, ale často s částkami, za které v praxi pořídíte jen ‘koloběžku’. Projekty, jež vyžadují stovky milionů eur, u nás jen těžko poskládáte,“ popsal rozdíl mezi americkou a evropskou praxí.
Kašper doplnil, že český venture kapitál umí první kola, ale růstové investice pro globální škálování se doma hledají těžko. Pomoci má víc „PR“ úspěšných brněnských příběhů – aby si mezinárodní kapitál dokázal Brno na mapě spojit s konkrétními jmény a výsledky.
Všichni tři podnikatelé se shodli, že dostupné bydlení není sociální téma, ale ekonomická infrastruktura. Bez něj se budou snižovat ambice firem. „Priorita jakékoli politické reprezentace má být bydlení. A reálně ho posunout,“ řekl Kašper. Vavřík upozornil, že při současném tempu hrozí, že projekty skončí na papíře – nebude je mít kdo postavit.
Brno zítřka: infrastruktura, kultura, výzkum
Druhý panel otevřel otázku „jak“. Ředitel Kanceláře architekta města Brna Jan Tesárek připomněl, že město konečně schválilo nový územní plán s potenciálem až pro 170 tisíc nových obyvatel. Nejde ale o automatický recept: řada ploch je podmíněna dopravní a technickou infrastrukturou či územní studií. „První krok přišel po dvaceti letech. Teď nás čeká těžká exekuce,“ řekl Tesárek s tím, že typickým místem pro dostupné a družstevní bydlení je rozvojová Ponava, pro kterou město chystá zadání územní studie.
Šéf Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek byl kritičtější v otázce nedostatku kapitálu. Přenos znalostí z univerzit do praxe se podle sice zlepšuje, ale střední Evropa má proti Západu i USA velkou rezervu – a to jak v kultuře univerzit, tak v objemu kapitálu. „V USA se investuje přibližně 800 dolarů venture kapitálu na hlavu, v EU kolem sta, v Česku kolem dvaceti – a většina jde do Prahy. V důležitých technologiích, jako jsou čipy nebo life sciences, kapitál prostě chybí,“ shrnul. Podle Chládka se značka Brna nejlépe buduje přes výsledky: další „AVG-moment“ (velké exity či globální růst) je pro reputaci města cennější než všechny reklamní kampaně.
Vedoucí Ústavu mikroelektroniky VUT Jiří Háze ukázal, že právě v čipech má Brno silné karty – i díky nově budovanému Czech Semiconductor Centre. Škola léta držela obor v době, kdy nebyl „sexy“, dnes sklízí ovoce: od přímých kontraktů s Evropskou kosmickou agenturou až po návrhy elektroniky pro lunární mise. „Bez VUT se v Česku v oblasti čipů neudělá prakticky nic,“ řekl s nadsázkou Háze a zdůraznil, že klíčová je úzká specializace a spojení s průmyslem i zahraničními pracovišti.
Kultura jako měkká síla města
Aby se ve městě dobře žilo, potřebuje vedle spolehlivého bydlení i silnou kulturu. „Nejsme sektor, který peníze vydělává – ale ten, díky němuž se tu dá žít,“ glosovala s úsměvem ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Brno podle ní těží z mimořádně široké kulturní nabídky, která je přirozeným magnetem pro expaty i talentované studenty. Filharmonie přitom sama „vyváží“ značku města – od USA přes Koreu po Británii – a hrdě používá český název, který v zahraničí funguje jako silná identita.
Klíčovou roli v příštích letech sehraje Janáčkovo kulturní centrum. Stavba v srdci města překryje brownfield, otevře nové veřejné prostranství a hlavně přinese špičkový sál s japonskou akustikou. „Dlouhé čekání mělo jeden bonus: stavíme podle nejnovějších standardů,“ připomněla Kučerová. Zároveň upozornila, že dostupnost bydlení a dopravy dopadá i na kulturní sektor: řada zaměstnanců filharmonie bydlí za městem a dojíždí.
Podle Tesárka potřebuje významně posílit městská exekutiva. „Aby druhé největší město fungovalo, potřebuje silné osobnosti v politice i úřadu a schopnost je zaplatit. Standardy pro veřejný prostor nebo zeleň máme, ale bez lidí, kteří je prosadí a uřídí, se neposuneme,“ řekl.
2050: sebevědomé město s rychlým spojením a světovou adresou
Závěrečné „přání“ panelistů je střízlivé i ambiciózní zároveň. Sebevědomé Brno s rychlým železničním spojením do Prahy (cílem je dostat se na hodinu), s vyvážením technologií a kultury, se silnými univerzitami a fungující veřejnou správou. A také město, které kromě špičkového koncertního sálu nabídne třeba i univerzitu v první světové stovce.
