Bankovní úvěry menším firmám padly na dno

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tomas Kubelka

Malé a střední podniky tvořící páteř českého hospodářství a zaměstnanosti vyčerpaly za prvních sedm měsíců letošního roku nejméně bankovních úvěrů za poslední dekádu. Oproti loňsku propadl objem nově poskytnutých úvěrů do výše třiceti milionů korun o více než 35 procent. Vyplývá to z dat České národní banky o vývoji půjček domácím podnikům.

V absolutním vyjádření si firmy od počátku roku půjčily 48 miliard korun, tedy o 26 miliard méně než loni. Příčiny lze podle odborníků hledat na obou stranách úvěrového trhu. Banky jsou stále opatrnější a podniky odmítají investovat.

„Po uvolnění v letech 2011 a 2012 pozorujeme, že banky letos opět zpřísňují úvěrové podmínky,“ uvádí Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků. Banky se staví k půjčování střízlivěji i kvůli špatným zkušenostem. Jen za uplynulý rok totiž vzrostl objem ztrátových úvěrů v bilancích českých finančních ústavů o deset procent na více než 85 miliard. „Segment malých a středních podniků je pro banky rizikový,“ připomíná Pavel Sobíšek z UniCredit.

Firmy často trápí zpřísněné požadavky bank na spolufinancování investičních projektů. Běžně požadují, aby dal klient ze svého 30 až 40 procent. „Před krizí se banky spokojily s pěti procenty, často dokonce nepožadovaly žádné vlastní zdroje,“ uvádí Karel Havlíček.

Před krizí banky často nepožadovaly žádné vlastní zdroje

Nejnáročnější jsou banky v případě developerů, obdobná je i situace v průmyslu. Benevolentnější naopak banky zůstávají vůči exportérům do „spolehlivých“ zemí. Nakonec však o poskytnutí úvěru často rozhodne struktura rozvahy nebo kvalita pohledávek.

Zájmem o půjčky však neoplývají ani samotné firmy. A to přesto, že úrokové sazby jsou na historickém minimu. „Investiční aktivita klesá a neočekávám, že by se do konce roku zvýšila. Snížená poptávka po úvěrech je odrazem opatrných očekávání firem,“ uvádí Milan Mostýn ze Svazu průmyslu a dopravy.

Poptávka neroste a výrobní kapacity zůstávají nevyužité, k investicím do rozšíření produkce tak chybí důvod. „Přes zpřísnění úvěrových standardů je hlavním faktorem poklesu půjček nedostatek poptávky a úvěrovatelných projektů,“ uvádí Jan Matoušek z České bankovní asociace. Podniky tak raději myslí dopředu a vytváří rezervy na horší časy. „Firmy zůstávají zdrženlivé a místo investic raději drží hotovost,“ uvádí Helena Horská z Raiffeisenbank.

Vrchol úvěrování nastal ještě v předkrizovém období, v roce 2006. Tehdy banky v Česku od ledna do července poskytly v úvěrech s hodnotou do třiceti milionů bezmála 130 miliard korun, tedy téměř trojnásobek toho, co za prvních sedm měsíců letošního roku.