Jmenování Turka ministrem může Hrad jen zdržovat. Důkazy by musela dodat policie či tajné služby
- Pavel odmítá jmenovat Turka ministrem, i když mu podle právníků nic právně nebrání.
- Vláda by kvůli tomu neuvázla – rezort může dočasně převzít Babiš či jiný ministr.
- Spor o Turka může skončit u Ústavního soudu kvůli vyjasnění pravomocí prezidenta.
Neznalost cizích jazyků, souběh funkcí, dvojí občanství, vstřícnost k migrantům nebo pouhý bakalářský titul patřily mezi výhrady bývalých prezidentů k navrhovaným ministrům. Dosud žádný z kandidátů na člena vlády ale nebyl podezřelý z autorství a šíření rasistických a nenávistných textů jako Filip Turek.
Jeho nominaci na šéfa rezortu životního prostředí přinesl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu na Hrad. Narazil však na prezidenta Petra Pavla. Ten má přitom jen zúžený manévrovací prostor daný zákony. Pokračování sporu by musel řešit Ústavní soud.
Pokud bude odpor Pavla k Turkovi trvat, neznamená to blokaci jmenování celého kabinetu. Řídit ministerstvo životního prostředí by dočasně mohl Babiš nebo jiný vládní činitel. Třeba Karel Havlíček, který už v předchozím volebním období souběžně zodpovídal za rezorty průmyslu a dopravy.
Trestný čin jmenování nebrání
„Prezident republiky zopakoval, že jeho výhrady k Filipu Turkovi jako členu budoucí vlády přetrvávají,“ stojí ve středeční tiskové zprávě Hradu. Babiš po schůzce s Pavlem řekl, že hlavě státu brání ve jmenování Turka právní důvody. Neupřesnil ale, o co jde.
Skutečnost, že policie takzvaně prošetřuje Turka za jeho výroky na sociálních sítích, překážkou podle právníků není. A nejen proto, že možný delikt by byl v tomto případě asi už promlčený.
„Dokonce ani prokázané spáchání trestného činu není formální překážkou pro jmenování člena vlády,“ řekl e15 advokát Tomáš Sokol. Připomněl, že Turek je navíc jako poslanec chráněn imunitou. Kdyby policie hodlala zahájit příslušné úkony, musela by o vydání Turka k trestnímu stíhání požádat Poslaneckou sněmovnu. A to se zatím nestalo.
Podle odborníků by zřejmě jedinou relevantní překážkou mohl být dřívější pravomocný rozsudek za trestný čin, jehož součástí by byl zákaz výkonu činnosti, která by mohla souviset s funkcí ministra. Podle dostupných informací ale Turkova minulost ničím takovým zatížena není.
„Domnívám se, že žijeme v právním státě, tedy argumentuje-li někdo právními důvody, tak by bylo určitě dobré je znát. Nejsme si vědomi žádné právní překážky, která by měla bránit tomu, aby byl Filip Turek jmenován členem vlády. Je to bezúhonný člověk, bez ohledu na různé pokusy o skandalizaci jeho osoby v médiích,“ hájí adepta na ministra šéf Motoristů Petr Macinka, který požádal prezidenta o další schůzku.
Má prezident tajné informace?
Ústavní právník Jan Kysela míní, že ekvivalentem právní překážky pro jmenování člena vlády by mohla být bezpečnostní rizika. „Pokud by měl prezident informace od tajných služeb ve smyslu, že dlouhodobě sledují daného člověka, o němž vědí, že je agentem nepřátelské mocnosti, nebo by to byla policie v tom smyslu, že už několik let rozkrývá činnost mafie a tahle osoba je shodou okolností třeba v centru ‚mafiánského klubka‘, to by pak byl asi docela pochopitelný nebo věrohodný důvod, proč ho neuvést do čela ministerstva,“ uvedl Kysela pro Seznam Zprávy.
Zatímco v minulosti nebylo možné argumentovat poznatky zpravodajských služeb před soudem, v roce 2020 to změnila novela zákona. Informace například z odposlechů mohou být využity k zahájení a vedení trestního řízení. V praxi to znamená, že tajné služby, jejichž hlavní činností je ochrana ústavního zřízení, ekonomických zájmů a bezpečnosti státu, mohou při plnění svých úkolů získat důkazy relevantní pro trestní stíhání.
Právní překážkou mohlo být dříve i to, že osoba navrhovaná na post ministra nevyhovovala lustračnímu zákonu. Tato norma se však na členy vlády už nevztahuje. A nemusejí mít ani prověrku Národního bezpečnostního úřadu.
Výhrady měl Klaus i Zeman
Když v roce 2006 předložil premiér Mirek Topolánek prezidentovi Václavu Klausovi seznam kandidátů na ministry, hlava státu se ohradila proti nominaci Karla Schwarzenberga na pozici šéfa české diplomacie. Podle Klause nebyl Schwarzenberg vhodným kandidátem kvůli svým úzkým vazbám na Rakousko, jež by mu mohly bránit v hájení zájmů a postojů České republiky. Klaus ale nakonec ustoupil.
Více kritický byl Klausův nástupce Miloš Zeman. V průběhu jednání o kabinetu Bohuslava Sobotky vytýkal některým kandidátům na ministry například studia na plzeňských právech či problémy s bezpečnostní prověrkou. Výhrady Zemana však byly často zástupné, hlavní roli hrály jeho osobní antipatie a spory s ČSSD.
Podobnými pohnutkami současný prezident téměř jistě veden není. Podle politologů je Turek vnímán jako silně polarizující postava veřejného prostoru. A přestože Motoristé už netlačí Turka do čela Černínského paláce, rozruch by vyvolával i jako ministr životního prostředí.
Pokud by Pavel na nejmenování Turka trval, spor by skončil kompetenční žalobou u Ústavního soudu. Ten by po mnoha letech nejasností mohl vyslovit závazný právní názor na to, zda hlava státu může nebo nemůže odmítnout jmenovat člena vlády. Topolánek, Sobotka i další argumentovali především tím, že odpovědnost za kabinet nesou oni a nikoliv prezident.
