Nízká porodnost a samota jsou největší výzvy dneška, tvrdí ekonom Matějka
- Současná porodnost v ČR znamená, že za dvě generace klesne populace České republiky přibližně na polovinu.
- Ekonom Filip Matějka varuje, že za tři generace by to mohla být pouhá třetina.
- Samota jako výzva dneška: Podle Matějky jde o větší téma než penze a jejich výše.
V souvislosti s debatami o výši důchodů a o udržitelnosti důchodového systému je hlavním tématem dneška klesající porodnost. Ta má být v příštím roce podle prognóz ještě nižší, než se čekalo. Je možné, že klesne na další historické minimum – tedy pod 80 tisíc dětí. Už v roce 2024 se přitom narodilo v Česku nejméně dětí od dob Marie Terezie. Matematika je podle ekonoma CERGE-EI Filipa Matějky neúprosná.
Za tři generace tři procenta lidí
„Teď je počet dětí na jednu ženu asi 1,4. To znamená, že v další generaci to bude 0,7. Za dvě generace nás tedy bude v České republice jenom přibližně polovina, za tři generace nás bude třetina,“ upozorňuje matematik, ekonom a jeden z nejcitovanějších českých vědců.
Matějka zdůrazňuje, že problém nízké porodnosti není jen ekonomický, ale především kulturní a společenský. V posledních letech je dle něj vnímán kariérní úspěch jako největší hodnota. A společenská diskuse opomíjí to, že i samotné rodičovství a péče o rodinu jsou cenné.
Samota větší problém než výše důchodů
„Moc se nemluví o tom, že mít děti je vlastně fajn, i když je to dřina,“ říká známý ekonom v pořadu FLOW. S tím souvisí podle něj další opomíjené, avšak zásadní téma: samota. Matějka upozorňuje, že pro mnohé lidi se samota stává větším a palčivějším problémem než otázka budoucí výše důchodů.
Ekonomické důsledky neochoty mít děti se promítnou i do péče o stárnoucí generaci. „Pokud se nechceme starat o děti, pravděpodobně se nebudeme chtít starat ani o staré lidi. A to je další zásadní problém, který budeme muset vyřešit,“ varuje vědec. Zároveň dodává, že nedostatek personálu v sociálních službách bude prohlubovat současnou krizi.
„Pro koho tady budeme stavět dálnice, školy a nemocnice?“ ptá se mimo jiné v rozhovoru, kde připomíná, že nízká porodnost je problém celého vyspělého světa, který trápí nejen politiky, ale i vědce. „Například v Jižní Koreji budou za tři generace na třech procentech populace,“ dodává.
Jaké to bude mít důsledky a jak celý problém vyřešit, nebo proč nefungují peníze jako motivace? Podívejte se na rozhovor FLOW ve videu ve článku, kde jsme téma probrali podrobně.
