Po restrukturalizaci a konsolidaci bankovního systému během posledních deseti let docházelo k rychlému růstu úvěrů i bankovních produktů. Změna přišla během recese v letech 2008 a 2009, která se v Česku stejně jako jinde v Evropské unii promítla i do vývoje úvěrování.
„Pokles objemů nových úvěrů během krize byl způsoben primárně poklesem úvěrovatelné poptávky po úvěrech v období ekonomického poklesu a následné nejistoty“ vysvětlil předseda vědeckého grémia ČBA a vedoucí studie Luděk Niedermayer.
Současné zpomalování české ekonomiky podle něj znovu není problémem tuzemských bank, které jsou na rozdíl od některých jiných evropských finančních domů dostatečně likvidní, ale spíše reálné ekonomiky.
„Česká ekonomika začíná skýtat poměrně nízký potenciál pro další růst. Z toho pohledu jsou banky překapitalizované a tudíž mají přirozený zájem část kapitálu převádět do zemí, kde bude efektivně využit,“ předestřel Niedermayer.
Vývoj nových úvěrů(v miliardách korun)
Podstatná pro vývoj ekonomiky je nejen dostupnost úvěrů, ale i jejich cena. Tady data ukazují, že české podniky mají srovnatelné podmínky financování s podniky v eurozóně, což mimo jiné snižuje atraktivitu pro ekonomiku rizikového financování v cizích měnách, uzavřel předseda vědeckého grémia ČBA.
Podle člena NERVu Michala Mejstříka je na tom české bankovnictví v rámci EU velmi dobře a vyhnulo se problémům, které řeší periferní evropské ekonomiky, ale i velká hospodářství Španělska a Francie.
Přehodnotit by se ale podle něj mělo fungování stavebního spoření, kde by se mělo řešit, proč má stát dotovat ziskový produkt. Další slabinu finančního sektoru vidí ve oblasti spotřebitelských úvěrů, kde trh křiví některé nebankovní soukromé instituce s pochybnou praxí.
