Banky míří k rekordnímu zisku. Ačkoli půjčují stále draho, zájem o firemní úvěry i hypotéky roste

České banky mají našlápnuto k rekordním výdělkům

České banky mají našlápnuto k rekordním výdělkům Zdroj: Grafika e15

Jaroslav Bukovský

Jak uvádějí předběžné statistiky ČNB ze závěru září, domácí bankovní sektor dokázal za období od ledna do srpna vydělat přes osmdesát miliard korun. Tedy takřka o desetinu více než předloni a suverénně nejvíce v historii. Banky zároveň dokázaly za toto období vydělat více než například za celý rok 2021. Jde přitom částečně o paradox, protože banky své zisky obvykle zvyšují v éře růstu úrokových sazeb. Ty ale letos Česká národní banka naopak dramaticky snižuje. Přesto se bankovnímu byznysu daří jako nikdy. Primárně díky nárůstu firemních půjček, ale i kvůli nemalým maržím na hypotékách nebo velmi nízko úročeným bankovním účtům.

Oficiálně se banky k očekávaným výsledkům většinou nechtějí vyjadřovat, zejména s ohledem na striktní regulatorní rámec, a také kvůli svým akciím na burzách. V kuloárech ale bankéři optimismem nešetří. „Žádný pokles určitě neočekáváme,“ nechal se slyšet vysoce postavený finančník pracující v jedné ze tří nejsilnějších tuzemských bank.

Tuto trojici tvoří Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB. Čtyřka na trhu podle zisku, banka UniCredit, se k dalšímu vývoji vyjádřila v pololetní zprávě o svém hospodaření, vydané v září. „Navzdory prostředí snižujících se úrokových sazeb očekáváme pro letošní rok překonání finančních výsledků 2023, a to díky rostoucímu objemu klientských úvěrů, depozit a vyšším příjmům z poplatků spolu s nízkou potřebou tvorby opravných položek k úvěrům a vysokou kvalitou úvěrového portfolia,“ uvádí banka, která působí v Česku a na Slovensku a čísla, jež zveřejňuje, vždy zachycují výsledky z obou zemí souhrnně.

V loňském roce držela Česká národní banka až do závěru prosince základní sazbu sedm procent. Během letošního roku ale sazbu postupně snížila: ze 6,75 až na současných 4,25 procenta, tedy více než o třetinu. Radikální pokles sazeb se nicméně do bankovních úvěrů promítá se zpožděním a nerovnoměrně. „Banky jen velmi pozvolna a opatrně snižují úrokové sazby úvěrů. Díky tomu jim ve výsledku výrazně roste úroková marže a úrokové výnosy,“ říká šéf investiční platformy Fingood Vít Endler.

Hypotéky narostly téměř na dvojnásobek

Co však naopak klesá velmi výrazně, je úročení bankovních kont. Zatímco podle dat regulátora banky počátkem letošního roku lidem úročily vklady v průměru sazbou 2,83 procenta, koncem srpna už to nebyla ani dvě procenta, tedy téměř o třetinu méně. Naopak běžné půjčky zlevňují výrazně pomaleji. „Situace ukazuje na oligopolní prostředí bankovního sektoru, kde většina bank táhne za jeden provaz a nemá se do snižování cen, které by negativně ovlivnilo ziskovost všech hráčů na trhu,“ soudí analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!