Bondy tvoří v průměru 5,6 procenta bankovních aktiv, tedy o polovinu více než před pěti lety. Bilancím bank tak dominuje dlužník, jehož pověst v posledních letech utrpěla nejvíce – stát. Důvod? Bankám chybí ochota i příležitost půjčovat a zadlužující se vlády si poptávku po svém dluhu pojistily regulací.
„V případě krize na trhu státních dluhopisů může výrazně klesnout hodnota portfolia bank, snížit se ziskovost a destabilizovat finanční systém,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.
A prezident německé centrální banky Jens Weidmann pro list Financial Times dodává: „Propad cen dluhopisů předlužených evropských vlád v minulosti již několikrát vedl k potřebě sanace bank.“
Evropský trend kopíruje i Česko. Od počátku loňského roku do konce srpna 2013 vzrostl podíl českých státních dluhopisů v aktivech finančních domů více než o 12 procent. Nyní tak domácí banky drží 606 miliard korun dluhu české vlády, což představuje 12,4 procenta majetku českých bank, tedy více než dvojnásobek průměru eurozóny.
Dluhopisy |
„Domácí banky jsou zdrženlivější vůči riziku, Češi více spoří a domácí trh nenabízí mnoho úvěrových příležitostí,“ říká Tomáš Tomčány z Patria Direct.
Na rizika vysoké koncentrace vládního dluhu u bank upozorňuje i centrální banka. „Nepříznivý vývoj fiskální politiky by mohl ovlivnit ocenění státních dluhopisů a negativně zasáhnout banky s vyšší koncentrací vládních dluhopisů v portfoliích,“ uvádí Petra Vlčková z České národní banky.
Pro evropské banky jsou státní dluhopisy také příležitostí, jak se vyrovnat s rostoucími požadavky regulátorů na kapitál. Na rozdíl od úvěrů banky nemusí krýt státní dluhopisy vlastním kapitálem. Navzdory zkušenosti z dluhové krize považují regulátoři státní dluhopisy stále za bezrizikové.
„Banky mohou jednoduše vylepšit svůj kapitálový profil tím, že místo poskytnutí úvěru nakoupí vládní dluhopis,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Výsledkem je jen ve Španělsku meziroční propad poskytnutých úvěrů o 20 procent.