Banky skupují dluhy států. V Česku drží vládní bondy za 600 miliard

Bondy tvoří v průměru 5,6 procenta bankovních aktiv, tedy o polovinu více než před pěti lety. Bilancím bank tak dominuje dlužník, jehož pověst v posledních letech utrpěla nejvíce – stát. Důvod? Bankám chybí ochota i příležitost půjčovat a zadlužující se vlády si poptávku po svém dluhu pojistily regulací.
„V případě krize na trhu státních dluhopisů může výrazně klesnout hodnota portfolia bank, snížit se ziskovost a destabilizovat finanční systém,“ uvádí Tomáš Holinka z Moody’s Analytics.
A prezident německé centrální banky Jens Weidmann pro list Financial Times dodává: „Propad cen dluhopisů předlužených evropských vlád v minulosti již několikrát vedl k potřebě sanace bank.“
Evropský trend kopíruje i Česko. Od počátku loňského roku do konce srpna 2013 vzrostl podíl českých státních dluhopisů v aktivech finančních domů více než o 12 procent. Nyní tak domácí banky drží 606 miliard korun dluhu české vlády, což představuje 12,4 procenta majetku českých bank, tedy více než dvojnásobek průměru eurozóny.
„Domácí banky jsou zdrženlivější vůči riziku, Češi více spoří a domácí trh nenabízí mnoho úvěrových příležitostí,“ říká Tomáš Tomčány z Patria Direct.
Na rizika vysoké koncentrace vládního dluhu u bank upozorňuje i centrální banka. „Nepříznivý vývoj fiskální politiky by mohl ovlivnit ocenění státních dluhopisů a negativně zasáhnout banky s vyšší koncentrací vládních dluhopisů v portfoliích,“ uvádí Petra Vlčková z České národní banky.
Pro evropské banky jsou státní dluhopisy také příležitostí, jak se vyrovnat s rostoucími požadavky regulátorů na kapitál. Na rozdíl od úvěrů banky nemusí krýt státní dluhopisy vlastním kapitálem. Navzdory zkušenosti z dluhové krize považují regulátoři státní dluhopisy stále za bezrizikové.
„Banky mohou jednoduše vylepšit svůj kapitálový profil tím, že místo poskytnutí úvěru nakoupí vládní dluhopis,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Výsledkem je jen ve Španělsku meziroční propad poskytnutých úvěrů o 20 procent.