Bohatí Rusové přesouvají majetek do Evropy

ilustrační foto

ilustrační foto

Kvůli pomalému oživení ekonomiky a v obavách z politických změn v Moskvě se bohatí Rusové v poslední době snaží čím dál víc přesouvat majetek do Evropy. Podle průzkumu, který provedla organizace Campden Media ve spolupráci s finančním ústavem UBS, mají Rusové především zájem o kvalitní nemovitosti. Ty dokonce považují za bezpečnější, než jsou peníze na bankovních účtech.

Zvýšený přesun majetku způsobil, že z Ruska od začátku roku odtekl čistý kapitál v objemu 31,2 miliardy dolarů (asi 531,4 miliardy korun). Podle ekonomického listu The Wall Street Journal (WSJ) přitom do zahraničí nepřesouvají majetek pouze bohatí podnikatelé a ředitelé firem, ale obecně všichni, kdo mají hodně peněz.

Odliv kapitálu už stačil nepříznivě ovlivnit kurz rublu a mimo jiné donutil prezidenta Dmitrije Medveděva a premiéra Vladimira Putina hledat nové zdroje zahraničních investic. Jejich snahu však list zatím hodnotí jako neúspěšnou a poukazuje například na to, že Rusko má před sebou prezidentské volby. Ty se budou konat příští rok a patrně se v nich potká Medveděv s Putinem.

Průzkum zjistil, že jen 12 procent bohatých ruských podnikatelů teď drží větší částky v rublech. Proti roku 2009 je to jen asi třetina. Do průzkumu přitom byli zahrnuti podnikatelé, jejichž podniky mají roční obrat alespoň 100 milionů dolarů (asi 1,7 miliardy korun) a kteří mají osobní majetek alespoň 50 milionů dolarů (asi 851,7 milionu korun).

Rusové, kteří mají obavy z poklesu poptávky po výrobcích a službách svých firem, přesouvají aktiva především do Velké Británie a Švýcarska. Až potom se zajímají o Kypr, jehož popularita je letos mnohem nižší, než byla před dvěma lety. Téměř devět z deseti lidí pak za ráj pro osobní finance považuje zahraniční nemovitosti, zatímco před dvěma lety to říkala jen asi třetina dotázaných.

V roce 2009 zhruba dvě pětiny bohatých Rusů považovaly za bezpečnou investici peníze na domácích bankovních účtech, tedy v rublech. Nyní takto situaci hodnotí jen asi pět procent dotázaných. Většinou mají obavy o kurz rublu, strach mají i z inflace a také ze stavu ruského bankovního systému jako celku.