Česko během pandemie zažilo boom „neviditelného“ a mnohdy značně rizikového kolektivního investování. Masivně totiž vzrostl počet malých správců aktiv, na jejichž činnost na rozdíl od velkých fondů prakticky nedohlíží Česká národní banka. Podle dat regulátora se počet relativně drobných minifondů majících ve správě běžně kolem desítek milionů korun jen od konce roku 2019 do konce letošního července zdvojnásobil na více než tři stovky. Takřka čtvrtina těchto fondů přitom vznikla právě letos.
Potenciální nebezpečnost takových fondů zdůrazňuje Asociace pro kapitálový trh i Finanční analytický úřad ministerstva financí. Česká národní banka pak v posledních týdnech některé z těchto alternativních fondů vymazala z evidence.
„Investoři často netuší, že při svých investicích do těchto vehiklů se jich netýká ochrana regulace kapitálového trhu a že už jsou mimo regulovaný investiční sektor. A že by tedy měli být mnohem obezřetnější ohledně toho, s kým jednají,“ říká výkonná ředitelka Asociace pro kapitálové trhy Jana Brodani.
Miliardový podvod
Kvazifondy vznikající podle paragrafu 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (Zisif) o sobě daly negativně vědět v loňském roce. V rámci této struktury totiž pražská společnost J.O. Investment podvodně vylákala s příslibem výnosů ve vysokých desítkách procent od investorů přes jednu miliardu korun.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
