Kritéria zdraví finančních ústavů v podobě podílu vlastního kapitálu k aktivům bank se po finanční krizi z let 2007 až 2009 po celém světě zpřísnila. Řada bank totiž byla i přes formální plnění kritérií podkapitalizovaná, a vlády je nakonec musely zachraňovat z peněz daňových poplatníků.
Nový soubor kapitálových požadavků, který vytvořila Evropská unie, je podle Německa a Británie příliš komplikovaný. Podle dokumentu, z něhož cituje Reuters, to přispívá k větší koncentraci v sektoru a brání vstupu nových hráčů na trh. Klíčovými centry bankovních služeb jsou v Evropské unii Británie a Francie.
Manažeři menších bank musejí nyní věnovat velkou část úsilí tomu, aby jejich instituce složitá pravidla dodržely. Z toho důvodu mají i méně času na to, aby se mohli věnovat otázkám „služby ekonomice“, píše se rovněž v dokumentu.
Jako největší banky
Německo i Francie poukazují na to, že nový unijní soubor kapitálových požadavků vznikl po vzoru globálních pravidel zvaných Basilej III. Ta jsou zaměřena na největší banky světa, které mají dostatek finančních zdrojů na to, aby se dokázaly se složitým systémem požadavků vyrovnat. Konkurenčnímu prostředí a inovacím by v Evropské unii lépe posloužil takový soubor pravidel, který by úspěšný rozvoj umožnil bankám všech velikostí, tvrdí prý Francie a Německo.
Banky v Evropské unii již dříve namítaly, že požadavky na vyšší objem kapitálu je nutí posilovat kapitálové rezervy na úkor poskytování úvěrů. Komisař pro finanční služby Jonathan Hill už loni v létě prohlásil, že Evropská komise prověří, zda zpřísněné požadavky nevedou v EU ke zbytečnému omezování úvěrů.
