Tíseň kryptotrhu nekončí, akcie důležitá pro cenu bitcoinu má problém
Letošní podzim měl přinést držitelům bitcoinu a krypta euforické zisky, místo toho na ně ale padla deprese. Mizérii prohlubuje i skutečnost, že nejfanatičtější zastánce bitcoinu výrazně omezil nákupy kryptoměny a akcie jeho firmy odepsaly kolem třiceti procent za měsíc.
Američan Michael Saylor a jeho veřejně obchodovaná Strategy, která je největší korporátní schránkou na bitcoiny na světě, nyní přikupuje řádově stovky virtuálních mincí týdně. Jenže na přelomu let 2024 a 2025 byly jeho pravidelné nákupy bitcoinu řádově vyšší. To je změna, která dopadá na celý trh kryptoměn, obzvláště v době, kdy se cena bitcoinu v závěru aktuálního týdne opět propadla pod sto tisíc dolarů.
Saylor tvořil v posledních letech největší jednotlivý zdroj poptávky po bitcoinech. Drží jich přes 640 tisíc z maximálně možného počtu 21 milionů. Jeho vadnoucí nákupní apetit je tak kromě vlny prodejů ze strany dlouhodobějších držitelů bitcoinu důvodem, proč cena největší kryptoměny od ledna klesla o zhruba desetinu, zatímco široký index amerických akcií S&P 500 i vlivem investiční mánie kolem umělé inteligence letos zatím posílil o skoro dvacet procent.
V této souvislosti o to více vyniká neradostná situace samotné Strategy, která měla dříve v názvu předponu Micro a v současnosti nevykazuje prakticky žádnou jinou podnikatelskou aktivitu než skupování bitcoinů. Za poslední půlrok cena akcie firmy spadla na polovinu, což jenom zvýrazňuje, jak moc se během jednoho roku změnil náhled investorů na tuto společnost. Ovlivňuje to i současnou schopnost Strategy získat dostatek peněz na nákup bitcoinů.
Strategy získává kapitál
Ještě koncem loňského roku přitom investoři neměli problém vlivem euforie ze zvolení kryptoměnám nakloněného Donalda Trumpa prezidentem USA nakupovat akcie Strategy s tučnou prémií – tržní hodnota firmy více než dvojnásobně převyšovala cenu bitcoinů v její rozvaze. Letos tahle přirážka, vyjadřující víru investorů ve schopnost Saylora shánět peníze na další a další bitcoiny, vymizela.
„K nejistotě na kryptoměnových trzích přispěl i ne zcela pozitivní úvěrový rating společnosti. Agentura S&P Global Ratings nedávno odmítla započítat hodnotu držených bitcoinů do hodnocení kapitálové přiměřenosti firmy,“ připomíná vedle všeobecného napětí na finančních trzích další důvod propadu kryptoměn Tomáš Greif, hlavní stratég a produktový ředitel pražské firmy Braiins, která se specializuje na vývoj nástrojů na těžbu bitcoinu. „I přes nečekaný říjnový pokles jsou až čtyřicetiprocentní korekce u bitcoinu poměrně běžné, a to i v obdobích prudkého růstu,“ dodává Greif.
Strategy obdržela rating B–, tedy stejnou známku, jakou agentura hodnotí úvěruschopnost například Madagaskaru nebo Iráku. Tím u Saylorových kritiků prohloubila pochybnosti nad dlouhodobou životaschopností jeho obchodního modelu, který může na první pohled připomínat finanční perpetuum mobile.
Saylor zkouší relativně levně získávat kapitál – ať už vydáváním dluhopisů, nebo prodejem cenných papírů – na nákup bitcoinů, jejichž očekávaný dlouhodobý růst hodnoty dále zvýší valuaci Strategy. To jí díky vylepšeným možnostem financování umožní přikupovat ještě více virtuálních mincí.
Na nákup poslední várky 487 bitcoinů získal peníze udáním dalšího druhu cenných papírů, které Saylor nedávno představil. Jde o takzvané preferenční akcie Strategy kombinující prvky dluhopisu a akcie. Například preferenční akcii s označením STRC prezentuje jako unikátní kombinaci těchto dvou cenných papírů: slibuje investorům roční dividendy ve výši 10,5 procenta a stabilní cenu STRC kolem sta dolarů na kus. Pokud by STRC trápil nezájem investorů, Strategy navýší dividendy. Saylor tento nápad považuje z pohledu své firmy i finančních trhů za podobně významný, jako když Apple představil první iPhone.
Riziko pro bitcoin?
„Výnosy těchto dluhových cenných papírů ale platí jen budoucí nově příchozí akcionáři Strategy,“ upozornil na konferenci CryptoByte odborník na finanční trhy Aleš Vávra. Ten dlouhodobě upozorňuje na riziko, že Saylor běžné akcionáře Strategy takzvaně uředí, tedy že masivním rozprodáváním akcií firmy za účelem pokrytí závazků zásadně uškodí její tržní hodnotě. Saylor nicméně opakuje, že rozprodávání bitcoinů ze strany jejich největšího korporátního držitele na světě nepřipadá v úvahu.
Držitele kryptoměny uklidňuje fakt, že Saylor zvládl projít i obdobím, kdy ceny nejznámnější kryptoměny během roku 2022 klesly o více než padesát procent. Možným pádem Strategy se jako jedním z rizik pro bitcoin zabývá také analýza České národní banky na téma možností investic do dalších tříd aktiv. Konstatuje v ní však, že celkový dluh Saylorovy firmy je stále poměrně nízký, a Strategy tak nepředstavuje pro bitcoin bezprostřední hrozbu.
„Model zařazení kryptoměn do rozvahy firem může mít dvě podoby: buď formu agresivního financování přes kapitálové trhy, nebo konzervativnější využívání stávajícího cash flow. To je z hlediska budoucí stability celého trhu výrazně zdravější,“ vysvětluje obecně Roman Panuška, manažer kryptofondu Dopamine Investments. Jenže Strategy, dříve softwarová společnost, už žádné cash flow ze svého původního byznysu negeneruje.
Saylor jako inspirace
Od své proměny v bitcoinovou schránku v roce 2020 navíc stihla inspirovat i další veřejně obchodované firmy k tomu, aby nakoupily a držely některou z virtuálních měn – nejen bitcoin, ale například i ether, solanu nebo parodický dogecoin. Zejména pro menší uvadající společnosti mělo jít o jednoduchý způsob, jak si zajistit pozornost a přízeň investorů, a tudíž i růst ceny konkrétní akcie i samotných kryptoměn. Sotva se ale trend během letošního roku rozšířil i na jiné firmy než Strategy, začal uvadat.
Začátkem listopadu prodala část svých bitcoinů americká polovodičová společnost Sequans Communications, krátce předtím obdobně postupovala i ETHZilla, která se zbavovala druhé největší kryptoměny ether. Tržní kapitalizace obou firem je v porovnání se Strategy titěrná, Panuška ale upozorňuje, že případné rozšíření praxe riskantního zařazování bitcoinu a krypta do rozvahy firem by mohlo mít závažné negativní důsledky.
„V důsledku regulací po velké hospodářské krizi už nyní nemohou firmy stavět své valuace jen na tom, že vydají akcie, nakoupí jiné akcie a takto donekonečna násobí hodnotu. Ale u kryptoměn podobný zákaz neexistuje, proto se po sto letech začal rodit mechanismus, u kterého můžeme pozorovat určitou paralelu. Rozdíl je v podkladovém aktivu. Tehdy šlo o akcie, dnes o bitcoin nebo altcoiny,“ připomíná Panuška. „Rizika jsou přitom zřejmá. Kryptoměny jsou mimořádně volatilní, jdou často ze stavu extrémní překoupenosti do stavu extrémní přeprodanosti a jejich propad může velmi rychle proměnit firemní bilanci. Ačkoliv tato strategie může momentálně i v blízké budoucnosti tlačit cenu vybraných kryptoměn nahoru a přidávat jim legitimitu, dlouhodobě to může z mého pohledu v určitých ohledech způsobit velký problém.“
VIDEO: Česká národní banka by měla zařadit do rezerv i bitcoin, řekl Ladislav Krištoufek v pořadu FLOW:
