Burzovní panika šplhá na desetiletý vrchol, svět si připomněl dluhovou krizi

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: reuters

Ilustrační foto
Akcie
Ilustrační foto
4
Fotogalerie

Světové burzy propadly v důsledku koronaviru největší panice za bezmála poslední dekádu. Svědčí o tom takzvaný index strachu VIX, který v závěru minulého týdne vyšplhal do blízkosti svého posledního vrcholu ze září roku 2011. Tehdy starým kontinentem poprvé naplno otřásla řecká dluhová krize.

Burziáni se se svým strachem probrali až počátkem posledního únorového týdne, jen od té doby dokázal index VIX posílit takřka na trojnásobek. To provází reálný propad akcií: například index SP500 za tuto dobu klesl o téměř 12 procent.

„Investoři průběžně aktualizují svá očekávání ohledně nynějších a budoucích dopadů epidemie koronaviru na globální ekonomiku včetně vlivů na ziskovost a cash flow podniků,“ říká analytik Consequ Michal Stupavský. Zesilovačem burzovní paniky se stal podle něho paradoxně americký Fed, když neočekávaně snížil základní úrokovou sazbu, a to rovnou o půl procentního bodu.

„Zdálo se, že Fed má ještě méně příznivé informace, než se kterými investoři doposud operovali,“ dodává Stupavský. Nejvýše od roku 2011 je také index VStoxx mapující nervozitu investorů v Evropě. 

Koronavirus podle znalců vstoupil na burzovní scénu v okamžiku, kdy investoři už stejně pochybovali o tempu výkonnosti Číny stejně jako starého kontinentu.

„Zdá se, že by globální ekonomiky, a zejména ty v Evropě a v Číně, zpomalily hospodářský růst i bez koronaviru a to by dříve nebo později reflektovaly také finanční trhy,“ uvádí ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek. 

Ekonomové ovšem předvídají, že burzovní dno může být na dohled. „Počet nově nakažených v Číně výrazně klesá a 80 procent tamních velkých korporací již obnovilo produkci. Pokud nedojde k rozsáhlým karanténám a pozastavování výroby v Evropě, tak akcie podpořené uvolněnými měnovými podmínkami vystřelí nahoru,“ zdůrazňuje ekonom Cyrrusu Tomáš Pfeiler.

Prozatím ale investoři stěhují peníze z akcií do dluhopisů. Například rakouský stoletý dluhopis se od své emise v roce 2017 zhodnotil o 127 procent.

„Tím, že investoři vstupují do dluhopisů, stlačují jejich výnosy. To státům umožňuje velmi levné financování svých dluhů. Hrozí, že státní dluhy výrazně narostou,“ zdůrazňuje doprovodné riziko ekonom BH Securities Štěpán Křeček.