Míra úspor z disponibilního příjmu vzrostla nad 11 procent v roce 2010, kam se po poklesu v roce 2011 loni pomalu vracela, ovšem za cenu výrazného propadu spotřeby. Přesto se od roku 1999 pohybuje pod evropským průměrem.
Jenže skoro polovina z ušetřených peněz skončila na prakticky neúročných běžných účtech bank. Od roku 2007 do konce roku 2011 vzrostl objem těchto vkladů o 336 miliard korun. Tento trend pokračoval i v loňském roce. Termínované a spořící účty si připsaly za stejnou dobu nárůst jen o 70 miliard korun.
Češi vzdor krizi bohatnou
Navzdory recesi Češi bohatnou. Jejich čisté jmění se v roce 2011 zvýšilo o 168,4 miliardy korun na 7,2 bilionů korun, zjistil Český statistický úřad. Z dlouhodobého pohledu se výrazně posunula také úroveň příjmů. Před 12 lety pobíralo nejvíce lidí měsíční mzdu mezi 11 a 12 tisíci korunami. V roce 2011 se nejčastější mzda vyšplhala na 20 až 21 tisíc korun. Pořád ale platí, že zhruba tři čtvrtiny Čechů nedosáhnou ani na průměrnou mzdu. To je částečně dáno i tím, že se výrazně zvýšil počet lidí s vysokými příjmy. Více než 40 tisíc korun za měsíc bralo v roce 2000 jen 2,5 procenta lidí. Před rokem to bylo už 10 procent. Ti postrčili vzhůru i národní průměr.
O bohatnutí Čechů vypovídá i to, že si mohou koupit výrazně více zboží a služeb. Od roku 1991 tyto reálné výdaje domácnosti vzrostly o 73 procent. Největší změna ve spotřebním chování zasáhla především oblast aut, telefonů a zdravotnictví. Reálná hodnota kupovaných aut se zvýšila do začátku 90. let téměř čtyřikrát, u telefonů šestkrát. Největší nárůst ovšem zaznamenaly výdaje související se zdravím, jejichž hodnota se zvedla desetkrát.