Česká DPH je i po zvýšení lehce pod průměrem EU

Evropská unie určuje pro všechny země minimální přípustné sazby. U snížené sazby je dno stanoveno na pět procent, u základní sazby na 15 procent. Pět států si nicméně dokázalo vyjednat výjimky a uplatňují i takzvanou supersníženou sazbu. Dvacetiprocentní základní sazbu daně z přidané hodnoty mají v Německu, Rakousku a na Slovensku. V Polsku platí spotřebitelé sazbu 23 procent.

Standardně jsou používány dvě až tři sazby. Výjimkou jsou Dánsko, které má jednotnou sazbu 25 procent, některé zboží a služby jsou však od daně osvobozeny, a Lucembursko. To má čtyři sazby DPH. „V některých státech (Belgie, Irsko, Lucembursko, Rakousko a Portugalsko) se uplatňujea „mezisazba“, která plní funkci opatření zmírňující přechod ze snížené sazby DPH na sazbu základní,“ říká Jan Jedlička z EU Office České spořitelny. Základní sazba se k lednu 2013 pohybuje v EU od její minimální úrovně 15 procent v Lucembursku až po 27 procent v Maďarsku.

Sazby DPH členských států EU k lednu 2013 (v procentech):

Zdroj: EU Office České spořitelny

V mnoha zemích Evropské unie se nepřímé daně zvyšovaly po vypuknutí finanční krize jako jedno z opatření boje s vysokými deficity veřejných financí. Popularita tohoto kroku mezi vládami je dána do jisté míry i tím, že zvýšení nepřímých daní nemusí mít na domácí ekonomiku takový negativní vliv, jako může představovat zvýšení přímých daní přímých.

Daň z přidané hodnoty se tak stále více podílí na celkových příjmech státních rozpočtů. U některých z nich je to více než čtvrtina. Jen od roku 2000 do roku 2010 se zvýšil vážený průměr za Evropskou unii o jeden procentní bod ze 17,3 na 18,3 procenta. V Česku se podíl DPH na příjmech rozpočtu zvýšil z 18,4 na 20,6 procenta. „Vzhledem k tomu, že nejnovější data jsou za rok 2010, kdy docházelo k četnému navyšování sazeb DPH, můžeme usuzovat, že tento poměr se bude i nadále zvyšovat,“ dodává Jedlička.