Nejčastěji skloňovaným pojmem v českém bankovnictví však zůstává růstová stagnace. Druhý dech totiž domácí banky nechytají ani zdaleka. Ve srovnání s loňským rokem se zisky podle předběžných dat České národní banky prakticky nelepší. Důvodem je zejména stále klesající poptávka firem po nových úvěrech. Objem nových úvěrových obchodů podnikům tak v prvním kvartálu oproti loňsku poklesl o 12 procent.
Jistou náplastí na ziskové bolístky zůstává oživení v půjčkách domácnostem, jejichž zájem se v březnu zejména díky refinancování přiblížil předkrizovým úrovním. K zalepení děr ale nestačí, a byly to především nákladové škrty, které zachránily čtvrtletní zisky domácích bank před kolapsem.
Stagnace, ne propad
„K tomu, že jde jen o stagnaci a ne o další propad, přispěla úsporná opatření, která banky v průběhu loňského roku zaváděly, a až letos se naplno projeví,“ uvádí Petr Bittner z České spořitelny. Odborníci varují, že prostor pro další nákladové úspory se však rychle snižuje, a cesta k růstu zisků touto formou se tak uzavírá.
Hlavní hráči na domácím bankovním trhu letos zatím dobrými zprávami nehýří. Z velkých bank, které doposud publikovaly výsledky za první čtvrtletí, vykázala meziroční nárůst zisku pouze UniCredit. Komerční bance propadl kvartální zisk o více než dvě procenta, České spořitelně pak dokonce o bezmála pět procent. Hlavními hrozbami zůstávají vedle slabého zájmu o úvěry i nízké úrokové sazby, ale i horšící se platební morálka dlužníků.
Doposud nejúspěšnějším obdobím byl pro české banky rok 2012. Během něho vygenerovaly domácí peněžní ústavy takřka 64 miliard korun zisku, tedy o 18 miliard více než v roce 2007, kdy kulminovalo tempo růstu české ekonomiky. Za zisky však spíše než chatrný úvěrový trh mohly především úspěšné sázky na růst cen dluhopisů a rozpouštění oprávek.
